James 4
1 From where [are] wars and fightings among you? [Is it] not from here, out of your passions warring in your members?
Co působí vzájemné hádky a boje mezi vámi? Není to snad ctižádost, která vás ovládá? Po mnohém toužíte, a přece nic nemáte.
2 You desire, and do not have, [so] you murder; and you are zealous, and are not able to attain, [so] you fight and war; and you do not have, because of your not asking;
Chcete mít totéž co druzí – i za cenu, že je ničíte, ale nemůžete toho dosáhnout. Bojujete a pletichaříte, zatímco byste se měli modlit.
3 you ask, and you do not receive, because you ask badly, that you may spend [it] in your pleasures.
A pokud se modlíte, nic nedostáváte, protože prosíte ze špatných pohnutek, abyste uspokojili sami sebe.
4 Adulterers and adulteresses! Have you not known that friendship of the world is enmity with God? Whoever, then, may intend to be a friend of the world, he is designated [as] an enemy of God.
Podobáte se nevěrné ženě, která koketuje s nepřítelem svého muže. Cožpak nechápete, že když chcete být zadobře kde s kým, odcizujete se nutně Bohu? Znovu vám říkám, že nemůžete být lidmi blízkými Bohu, pokud toužíte po přízni tohoto světa.
5 Or, do you think that the Writing says emptily, “The Spirit that has dwelt in us yearns with envy,”
Myslíte si snad, že Bůh, který si nás stvořil pro sebe, může souhlasit s tím, že koketujeme s jeho nepřítelem?
6 but [God] gives greater grace, for this reason it says, “God sets Himself up against proud ones, and He gives grace to lowly ones.”
Boží láska je však přece větší než naše zpronevěra. Vždyť Bible praví: „Bůh se staví proti pyšným, ale nad pokornými se smilovává.“
7 Be subject, then, to God; stand up against the Devil, and he will flee from you;
Proto se před Bohem v pokoře skloňte. Postavte se na odpor ďáblu a on od vás uteče. Přibližte se k Bohu a Bůh se přiblíží k vám.
8 draw near to God, and He will draw near to you; cleanse hands, you sinners! And purify hearts, you split-souled!
Očistěte si ruce, hříšníci, a dejte svá srdce cele Bohu, nerozhodní.
9 Be exceedingly afflicted, and mourn, and weep, let your laughter be turned to mourning, and the joy to heaviness;
Uvědomte si svou ubohost, zarmuťte se a plačte nad sebou. Při tomto poznání není čas na smích a radost, ale na pokání.
10 be made low before the LORD, and He will exalt you.
Ponížíte-li se takto před Bohem, on vás pozvedne.
11 Do not speak against one another, brothers; he who is speaking against a brother, and is judging his brother, speaks against law, and judges law, and if you judge law, you are not a doer of law but a judge.
Bratři, nesnižujte se a nesuďte jeden druhého. Kdo to dělá, staví se nad zákon. Místo aby ho plnil, hraje si na soudce.
12 One is the lawgiver, who is able to save and to destroy; you—who are you that judges the other?
Je jen jeden zákonodárce a soudce – Bůh. Jenom on může udělit milost, nebo odsoudit. Na jaké místo se to stavíš, když soudíš bližního?
13 Go, now, you who are saying, “Today and tomorrow we will go on to such a city, and will pass there one year, and traffic, and make gain,”
Slyším, že někteří říkáte: „Co nejdřív se přesuneme do toho či onoho města, budeme tam asi rok pracovat a vyděláme si spoustu peněz.“
14 who does not know the thing of tomorrow; for what is your life? For it is a vapor that is appearing for a little [while], and then is vanishing;
Jak můžete vědět, co se stane zítra? Vždyť náš život se podobá ranní mlze, která se objeví a za chvíli zase zmizí.
15 instead, you [ought] to say, “If the LORD may will, we will live, and do this or that”;
Měli byste spíše říkat: „Jestli si to bude Pán přát a zachová-li nás při životě, uděláme to či ono.“
16 but now you glory in your pride; all such glorying is evil;
Ale vy mluvíte jen o vlastních plánech a chvástáte se jimi.
17 to him, then, knowing to do good, and not doing [it], it is sin to him.
Takové sebejisté řeči jsou hřích. O tom všem, co jsem vám dosud napsal, platí: Kdo ví, co má činit, a neřídí se podle toho, má hřích.
