Hebrews 3
1 For this reason, holy brothers, partakers of a heavenly calling, consider the Apostle and Chief Priest of our profession, Christ Jesus,
A protož, bratří svatí, povolání nebeského účastníci, spatřujte apoštola a nejvyššího kněze vyznání našeho, Krista Ježíše,
2 being faithful to Him who appointed Him, as also Moses [was] in all His house.
Věrného tomu, kdož jej ustanovil, jako i Mojžíš byl věrný ve všem domě jeho.
3 For this One has been counted worthy of more glory than Moses, inasmuch as He who builds it has more honor than the house.
Tím větší zajisté slávy tento nad Mojžíše jest hoden, čím větší má čest stavitel nežli sám dům.
4 For every house is built by someone, and He who built all things [is] God,
Nebo všeliký dům ustaven bývá od někoho, ten pak, kdož všecky tyto věci ustavěl, Bůh jest.
5 and Moses [was] indeed steadfast in all His house, as an attendant, for a testimony of those things that were to be spoken—
A Mojžíš zajisté věrný byl v celém domě jeho, jako služebník, na osvědčení toho, což potom mělo mluveno býti.
6 but Christ, as a Son over His house, whose house we are, if we hold fast the boldness and the rejoicing of the hope to the end.
Ale Kristus, jakožto Syn, vládne nad domem svým. Kterýžto dům my jsme, jestliže tu svobodnou doufanlivost, a tu chloubu naděje až do konce pevnou zachováme.
7 For this reason, as the Holy Spirit says, “Today, if you may hear His voice—
Protož jakž praví Duch svatý: Dnes, uslyšeli-li byste hlas jeho,
8 you may not harden your hearts, as in the provocation, in the day of the temptation in the wilderness,
Nezatvrzujtež srdcí svých, jako při onom popouzení Boha v den pokušení toho na poušti;
9 in which your fathers tempted Me; they proved Me, and saw My works [for] forty years;
Kdežto pokoušeli mne otcové vaši, zkusiliť jsou mne, a viděli skutky mé po čtyřidceti let.
10 for this reason I was grieved with that generation and said, They always go astray in [their] heart, and these have not known My ways;
Protož hněviv jsem byl na pokolení to, a řekl jsem: Tito vždycky bloudí srdcem, a nepoznávají cest mých.
11 so I swore in My anger, They will [not] enter into My rest.”
Takže jsem přisáhl v hněvě svém, že nevejdou v odpočinutí mé.
12 Watch out, brothers, lest there will be in any of you an evil heart of unbelief in the falling away from the living God,
Viztež, bratří, aby snad v někom z vás nebylo srdce zlé, a nevěrné, kteréž by odstupovalo od Boha živého.
13 but exhort one another every day, while [it] is called “Today,” that none of you may be hardened by the deceitfulness of sin,
Ale napomínejte se vespolek po všecky dny, dokavadž se dnes jmenuje, aby někdo nebyl zatvrzen oklamáním hřícha.
14 for we have become partakers of the Christ, if we may hold fast the confidence [we had] at the beginning to the end,
Účastníci zajisté Krista učiněni jsme, jestliže však ten počátek podstaty až do konce pevný zachováme.
15 as it is said, “Today, if you may hear His voice, you may not harden your hearts, as in the provocation.”
Protož dokudž se říká: Dnes, uslyšeli-li byste hlas jeho, nezatvrzujte srdcí svých, jako při onom popouzení Boha.
16 For who [were those], having heard, [that] provoked, but not all those having come out of Egypt through Moses?
Nebo někteří slyševše, popouzeli ho, ale ne všickni, jenž vyšli z Egypta skrze Mojžíše.
17 But with whom was He grieved forty years? Was it not with those who sinned, whose carcasses fell in the wilderness?
Na které se pak hněval čtyřidceti let? Zdali ne na ty, kteříž hřešili, jejichžto těla padla na poušti?
18 And to whom did He swear that they will not enter into His rest, except to those who did not believe?
A kterým zapřisáhl, že nevejdou do odpočinutí jeho? Však těm, kteříž byli neposlušní.
19 And we see that they were not able to enter in because of unbelief.
A vidíme, že jsou nemohli vjíti pro nevěru.
