Hebrews 1
1 In many parts and many ways, God, having spoken long ago to the fathers by the prophets,
Èastokrát a rozličnými způsoby mluvíval někdy Bůh otcům skrze proroky, v těchto pak posledních dnech mluvil nám skrze Syna svého,
2 in these last days speaks to us in [His] Son, whom He appointed heir of all things, through whom He also made the ages; (aiōn g165)
Kteréhož ustanovil dědicem všeho, skrze něhož i věky učinil. (aiōn g165)
3 who being the brightness of the glory, and the impress of His subsistence, bearing up also all things by the saying of His might—having made a cleansing of our sins through Himself, sat down at the right hand of the Greatness in the highest,
Kterýžto jsa blesk slávy, a obraz osoby jeho, a zdržuje všecko slovem mocnosti své, očištění hříchů našich skrze sebe samého učiniv, posadil se na pravici velebnosti na výsostech,
4 having become so much better than the messengers, as He inherited a more excellent name than them.
Tím důstojnější nad anděly učiněn, čím vyvýšenější nad ně jméno dědičně obdržel.
5 For to which of the messengers did He ever say, “You are My Son—today I have begotten You?” And again, “I will be to Him for a Father, and He will be to Me for a Son?”
Nebo kterému kdy z andělů řekl: Syn můj jsi ty, já dnes zplodil jsem tebe? A opět: Já budu jemu Otcem, a on mi bude Synem?
6 And when again He may bring the firstborn into the world, He says, “And let them worship Him—all messengers of God”;
A opět, když uvodí prvorozeného na okršlek země, dí: A klanějte se jemu všickni andělé Boží.
7 and to the messengers, indeed, He says, “The [One] who is making His messengers spirits, and His ministers a flame of fire”;
A o andělích zajisté dí: Kterýž činí anděly své duchy, a služebníky své plamen ohně;
8 but to the Son: “Your throne, O God, [is] throughout the age of the age; The scepter of righteousness [is the] scepter of Your kingdom; (aiōn g165)
Ale k Synu dí: Stolice tvá, ó Bože, trvá na věky věků, berla pravosti jestiť berla království tvého. (aiōn g165)
9 You loved righteousness, and hated lawlessness; Because of this He anointed You—God, Your God—With oil of gladness above Your partners”;
Miloval jsi spravedlnost, a nenáviděl jsi nepravosti, protož pomazal tebe, ó Bože, Bůh tvůj olejem veselé nad spoluúčastníky tvé.
10 and, “You, LORD, founded the earth at the beginning, And the heavens are a work of Your hands.
A opět: Ty, Pane, na počátku založil jsi zemi, a díla rukou tvých jsouť nebesa.
11 These will perish, but You remain, And all will become old as a garment,
Onať pominou, ty pak zůstáváš; a všecka jako roucho zvetšejí,
12 And You will roll them together as a mantle, and they will be changed, But You are the same, and Your years will not fail.”
A jako oděv svineš je, i budouť změněna. Ale ty jsi vždycky tentýž, a léta tvá nikdy nepřestanou.
13 And to which of the messengers did He ever say, “Sit at My right hand, Until I may make Your enemies Your footstool?”
A kterému kdy z andělů řekl: Seď na pravici mé, dokavadž nepoložím nepřátel tvých za podnože noh tvých?
14 Are they not all spirits of service—being sent forth for ministry because of those about to inherit salvation?
Zdaliž všickni nejsou služební duchové, kteříž posíláni bývají k službě pro ty, jenž mají dědičně obdržeti spasení?
