< Ecclesiastes 4 >

1 And I have turned, and I see all the oppressions that are done under the sun, and behold, the tear of the oppressed, and they have no comforter; and at the hand of their oppressors [is] power, and they have no comforter.
Opět obrátiv se, i viděl jsem všeliká ssoužení, kteráž se dějí pod sluncem, a aj, slzy křivdu trpících, ješto nemají potěšitele, ani moci k vyjití z ruky těch, kteříž je ssužují, a nemají potěšitele.
2 And I am praising the dead who have already died above the living who are yet alive.
Protož já chválil jsem mrtvé, kteříž již zemřeli, více nežli živé, kteříž jsou živi až po dnes.
3 And better than both of them [is] he who has not yet been, in that he has not seen the evil work that has been done under the sun.
Nýbrž nad oba tyto šťastnější jest ten, kterýž ještě nebyl, a neviděl skutku zlého, dějícího se pod sluncem.
4 And I have seen all the labor, and all the benefit of the work, because for it a man is the envy of his neighbor. Even this [is] vanity and distress of spirit.
Nebo spatřil jsem všelikou práci a každé dobré dílo, že jest k závisti jedněch druhým. I to také jest marnost a trápení ducha.
5 The fool is clasping his hands, and eating his own flesh:
Blázen skládá ruce své, a jí maso své, říkaje:
6 “Better [is] a handful [with] quietness, than two handfuls [with] labor and distress of spirit.”
Lepší jest plná hrst s odpočinutím, nežli přehršlí plné s prací a trápením ducha.
7 And I have turned, and I see a vain thing under the sun:
Opět obrátiv se, viděl jsem jinou marnost pod sluncem:
8 There is one, and there is not a second; even son or brother he has not, and there is no end to all his labor! His eye also is not satisfied with riches, and [he does not say], “For whom am I laboring and bereaving my soul of good?” This also is vanity, it is a sad travail.
Jest samotný někdo, nemaje žádného, ani syna, ani bratra, a však není konce všeliké práci jeho, ani oči jeho nemohou se nasytiti bohatství. Nepomyslí: Komu já pracuji, tak že i životu svému ujímám pohodlí? I to také jest marnost a bídné zaneprázdnění.
9 The two [are] better than the one, in that they have a good reward by their labor.
Lépeť jest dvěma než jednomu; mají zajisté dobrý užitek z práce své.
10 For if they fall, the one raises up his companion, but woe to the one who falls and there is not a second to raise him up!
Nebo padne-li který z nich, druhý pozdvihne tovaryše svého. Běda tedy samotnému, když by padl; nebo nemá druhého, aby ho pozdvihl.
11 Also, if two lie down, then they have heat, but how has one heat?
Také budou-li dva spolu ležeti, zahřejí se, ale jeden jak se zahřeje?
12 And if the one strengthens himself, the two stand against him; and the threefold cord is not quickly broken.
Ovšem, jestliže by se kdo jednoho zmocniti chtěl, dva postaví se proti němu; ano trojnásobní provázek nesnadně se přetrhne.
13 Better is a poor and wise youth than an old and foolish king, who has not known to be warned anymore.
Lepší jest dítě chudé a moudré, než král starý a blázen, kterýž neumí již ani napomenutí přijímati,
14 For from a house of prisoners he has come out to reign, for even in his own kingdom he has been poor.
Ačkoli z žaláře vychází, aby kraloval, nýbrž i v království svém může na chudobu přijíti.
15 I have seen all the living, who are walking under the sun, with the second youth who stands in his place;
Viděl jsem všecky živé, kteříž chodí pod sluncem, ani se přídrželi pacholete, potomka onoho, kterýž měl kralovati místo něho.
16 there is no end to all the people, to all who were before them; also, the latter do not rejoice in him. Surely this also is vanity and distress of spirit.
Nebývalo konce té vrtkosti všeho lidu, jakž toho, kterýž byl před nimi, takž ani potomci nebudou se těšiti z něho. Protož i to jest marnost a trápení ducha.

< Ecclesiastes 4 >