Ecclesiastes 11
1 Send forth your bread on the face of the waters, For in the multitude of the days you find it.
Pouštěj chléb svůj po vodě, nebo po mnohých dnech najdeš jej.
2 Give a portion to seven, and even to eight, For you do not know what evil is on the earth.
Dej částku sedmi aneb i osmi, nebo nevíš, co zlého bude na zemi.
3 If the thick clouds are full of rain, On the earth they empty [themselves]; And if a tree falls in the south or to the north, The place where the tree falls, there it is.
Když se naplňují oblakové, déšť na zem vydávají; a když padá dřevo na poledne aneb na půlnoci, na kteréž místo padá to dřevo, tu zůstává.
4 Whoever is observing the wind does not sow, And whoever is looking on the thick clouds does not reap.
Kdo šetří větru, nebude síti; a kdo hledí na husté oblaky, nebude žíti.
5 As you do not know what [is] the way of the spirit, How—bones in the womb of the full one, So you do not know the work of God who makes the whole.
Jakož ty nevíš, která jest cesta větru, a jak rostou kosti v životě těhotné, tak neznáš díla Božího, kterýž činí všecko.
6 In the morning sow your seed, And at evening do not withdraw your hand, For you do not know which is right, this or that, Or whether both of them alike [are] good.
Hned z jitra rozsívej símě své, a u večer nedávej odpočinutí ruce své; nebo ty nevíš, co jest lepšího, to-li či ono, čili obé jednostejně dobré jest.
7 Sweet also [is] the light, And good for the eyes to see the sun.
Příjemnéť jest zajisté světlo, a milá věc očima viděti slunce;
8 But if man lives many years, In all of them let him rejoice, And remember the days of darkness, For they are many! All that is coming [is] vanity.
A však, by mnoho let živ jsa člověk, ve všech těch veselil by se, tedy rozpomenul-li by se na dny temnosti, jak jich mnoho bude, cožkoli přeběhlo, počte za marnost.
9 Rejoice, O young man, in your childhood, And let your heart gladden you in days of your youth, And walk in the ways of your heart, And in the sight of your eyes, And know that for all these, God brings you into judgment.
Radujž se tedy, mládenče, v mladosti své, a nechť tě obveseluje srdce tvé ve dnech mladosti tvé, a choď po cestách srdce svého, a podlé žádosti očí svých, než věz, že tě s tím se vším přivede Bůh na soud.
10 And turn aside anger from your heart, And cause evil to pass from your flesh, For the childhood and the age [are] vanity!
Anobrž odejmi hněv od srdce svého, a odvrať zlost od těla svého; nebo dětinství a mladost jest marnost.
