Acts 4
1 And as they are speaking to the people, there came to them the priests, and the magistrate of the temple, and the Sadducees—
A když oni mluvili k lidu, přišli na ně kněží, a úředník chrámu a saduceové,
2 being grieved because of their teaching the people, and preaching in Jesus the resurrection out of the dead—
Těžce to nesouce, že lid učili, a zvěstovali ve jménu Ježíše vzkříšení z mrtvých.
3 and they laid hands on them, and put them in custody until the next day, for it was evening already;
I vztáhli na ně ruce, a vsadili je do žaláře až do jitra, nebo již byl večer.
4 and many of those hearing the word believed, and the number of the men became, as it were, five thousand.
Mnozí pak z těch, kteříž slyšeli slovo, uvěřili. I učiněn jest počet mužů okolo pěti tisíců.
5 And it came to pass the next day, there were gathered together of them the rulers, and elders, and scribes, to Jerusalem,
Stalo se pak nazejtří, že se sešla knížata jejich, a starší, a zákonníci v Jeruzalémě,
6 and Annas the chief priest, and Caiaphas, and John, and Alexander, and as many as were of the family of the chief priest,
A Annáš nejvyšší kněz, a Kaifáš, a Jan a Alexander, a kteřížkoli byli z pokolení nejvyššího kněze.
7 and having set them in the midst, they were inquiring, “In what power, or in what name did you do this?”
I postavivše je mezi sebou, otázali se: Jakou mocí aneb v kterém jménu učinili jste to vy?
8 Then Peter, having been filled with the Holy Spirit, said to them: “Rulers of the people, and elders of Israel,
Tehdy Petr, jsa pln Ducha svatého, řekl jim: Knížata lidu a starší Izraelští,
9 if we are examined today concerning the good deed to the ailing man, by whom he has been saved,
Poněvadž my dnes k soudu jsme přivedeni pro dobrodiní člověku nemocnému, kterak by on zdráv učiněn byl:
10 be it known to all of you, and to all the people of Israel, that in the Name of Jesus Christ of Nazareth, whom you crucified, whom God raised out of the dead, in Him has this one stood by before you whole.
Známo buď všechněm vám i všemu lidu Izraelskému, že ve jménu Ježíše Krista Nazaretského, kteréhož jste vy ukřižovali, jehož Bůh vzkřísil z mrtvých, skrze toho jméno tento stojí před vámi zdravý.
11 This is the stone that was set at nothing by you—the builders, that became head of a corner;
Toť jest ten kámen za nic položený od vás stavitelů, kterýž jest v hlavu úhelní.
12 and there is not salvation in any other, for there is no other name under Heaven that has been given among men, in which it is required of us to be saved.”
A neníť v žádném jiném spasení; neboť není jiného jména pod nebem daného lidem, skrze kteréž bychom mohli spaseni býti.
13 And beholding the openness of Peter and John, and having perceived that they are illiterate men and commoners, they were wondering—they were also taking knowledge of them that they had been with Jesus—
I vidouce takovou udatnost a smělost v mluvení Petrovu a Janovu, a shledavše, že jsou lidé neučení a prostí, divili se, a poznali je, že s Ježíšem bývali.
14 and seeing the man standing with them who has been healed, they had nothing to say against [it],
Člověka také toho vidouce, an stojí s nimi, kterýž byl uzdraven, neměli co mluviti proti nim.
15 and having commanded them to go away out of the Sanhedrin, they took counsel with one another,
I rozkázavše jim vystoupiti z rady, rozmlouvali vespolek,
16 saying, “What will we do to these men? Because that, indeed, a notable sign has been done through them [is] apparent to all those dwelling in Jerusalem, and we are not able to deny [it];
Řkouce: Co učiníme lidem těmto? Nebo že zjevný zázrak stal se skrze ně, všechněm přebývajícím v Jeruzalémě známé jest, aniž můžeme zapříti.
17 but that it may spread no further toward the people, let us strictly threaten them to no longer speak in this Name to any man.”
Ale aby se to více nerozhlašovalo v lidu, s pohrůžkou přikažme jim, aby více v tom jménu žádnému z lidí nemluvili.
18 And having called them, they charged them not to speak at all, nor to teach, in the Name of Jesus,
I povolavše jich, přikázali jim, aby nikoli nemluvili, ani neučili ve jménu Ježíšovu.
19 and Peter and John answering to them said, “Whether it is righteous before God to listen to you rather than to God, judge;
Tedy Petr a Jan odpovídajíce jim, řekli: Jest-li to spravedlivé před oblíčejem Božím, abychom vás více poslouchali než Boha, suďte.
20 for we cannot but speak what we saw and heard.”
Neboť my nemůžeme nemluviti toho, co jsme viděli a slyšeli.
21 And they having further threatened [them], let them go, finding no way how they may punish them, because of the people, because all were glorifying God for that which has been done,
A oni pohrozivše jim, propustili je, nenalezše na nich příčiny trestání, pro lid; nebo všickni velebili Boha z toho, co se bylo stalo.
22 for above forty years of age was the man on whom had been done this sign of the healing.
Byl zajisté v letech více než ve čtyřidcíti člověk ten, při kterémž se byl stal zázrak ten uzdravení.
23 And being let go, they went to their own friends, and declared whatever the chief priests and the elders said to them,
A jsouce propuštěni, přišli k svým, a pověděli, co k nim přední kněží a starší mluvili.
24 and they having heard, lifted up the voice to God with one accord and said, “LORD, You [are] God, who made the heaven, and the earth, and the sea, and all that [are] in them,
Kteříž uslyševše to, jednomyslně pozdvihli hlasu k Bohu a řekli: Hospodine, ty jsi Bůh, kterýž jsi učinil nebe i zemi, i moře i všecko, což v nich jest,
25 who, through the mouth of Your servant David, said, Why did nations rage, and peoples meditate vain things?
Kterýž jsi skrze ústa Davida, služebníka svého, řekl: Proč se bouřili národové, a lidé myslili marné věci?
26 The kings of the earth stood up, and the rulers were gathered together against the LORD and against His Christ;
Postavili se králové zemští, a knížata sešla se vespolek proti Pánu a proti pomazanému jeho.
27 for gathered together of a truth against Your holy child Jesus, whom You anointed, were both Herod and Pontius Pilate, with nations and peoples of Israel,
Právěť se jistě sešli proti svatému Synu tvému Ježíšovi, kteréhož jsi pomazal, Heródes a Pontský Pilát, s pohany a lidem Izraelským,
28 to do whatever Your hand and Your counsel determined before to come to pass.
Aby učinili to, což ruka tvá a rada tvá předuložila, aby se stalo.
29 And now, LORD, look on their threatenings, and grant to Your servants to speak Your word with all freedom,
A nyní, Pane, pohlediž na pohrůžky jejich, a dejž služebníkům svým mluviti slovo své svobodně a směle,
30 in the stretching forth of Your hand, for healing, and signs, and wonders, to come to pass through the Name of Your holy child Jesus.”
Vztahuje ruku svou k uzdravování a k činění divů a zázraků, skrze jméno svatého Syna tvého Ježíše.
31 And they having prayed, the place was shaken in which they were gathered together, and they were all filled with the Holy Spirit, and were speaking the word of God with freedom,
A když se oni modlili, zatřáslo se to místo, na kterémž byli shromážděni, a naplněni jsou všickni Duchem svatým, a mluvili slovo Boží směle a svobodně.
32 and of the multitude of those who believed, the heart and the soul were one, and not one was saying that anything of the things he had was his own, but all things were in common to them.
Toho pak množství věřících bylo jedno srdce a jedna duše. Aniž kdo co z těch věcí, kteréž měl, svým vlastním býti pravil, ale měli všecky věci obecné.
33 And with great power the apostles were giving the testimony to the resurrection of the Lord Jesus, great grace was also on them all,
A mocí velikou vydávali apoštolé svědectví o vzkříšení Pána Ježíše, a milost veliká přítomná byla všechněm jim.
34 for there was not anyone among them who lacked, for as many as were possessors of fields, or houses, selling [them], were bringing the prices of the thing sold,
Žádný zajisté mezi nimi nebyl nuzný; nebo kteřížkoli měli pole neb domy, prodávajíce, přinášeli peníze, za kteréž prodávali,
35 and were laying them at the feet of the apostles, and distribution was being made to each according as anyone had need.
A kladli před nohy apoštolské. I bylo rozdělováno to jednomu každému, jakž komu potřebí bylo.
36 And Joses, who was surnamed by the apostles Barnabas—which is, having been interpreted, Son of Comfort—a Levite, of Cyprus by birth,
Jozes pak, kterýž přijmí měl od apoštolů Barnabáš, (což se vykládá syn utěšení, ) z pokolení Levítského, z Cypru rodem,
37 a field being his, having sold [it], brought the money and laid [it] at the feet of the apostles.
Měv pole, prodal je, a přinesl peníze, a položil k nohám apoštolským.
