< 2 Corinthians 12 >

1 To boast, really, is not profitable for me, for I will come to visions and revelations of the LORD.
Ale chlubiti mi se není dobré, nebo přišel bych k viděním a zjevením Páně.
2 I have known a man in Christ, fourteen years ago—whether in the body I have not known, whether out of the body I have not known, God has known—such a one being snatched up to the third heaven;
Znám člověka v Kristu před lety čtrnácti, (v těle-li, nevím, čili krom těla, nevím, Bůhť ví, ) kterýž byl vtržen až do třetího nebe.
3 and I have known such a man—whether in the body, whether out of the body, I have not known, God has known—
A vím takového člověka, (bylo-li v těle, čili krom těla, nevím, Bůh ví, )
4 that he was snatched up to the paradise, and heard unutterable sayings, that it is not possible for man to speak.
Že byl vtržen do ráje, a slyšel nevypravitelná slova, kterýchž nesluší člověku mluviti.
5 Of such a one I will boast, and of myself I will not boast, except in my weaknesses,
Takovým budu se chlubiti, ale sám sebou nebudu se chlubiti, než toliko nemocmi svými.
6 for if I may wish to boast, I will not be a fool, for I will say truth; but I refrain, lest in regard to me anyone may think anything above what he sees me, or hears anything of me;
Nebo budu-li se chtíti chlubiti, nebuduť nemoudrým, pravdu zajisté povím; ale uskrovnímť, aby někdo nesmýšlel více o mně, nežli vidí při mně, aneb slyší ode mne.
7 and that by the exceeding greatness of the revelations I might not be exalted too much, there was given to me a thorn in the flesh, a messenger of Satan, that he might batter me, that I might not be exalted too much.
A abych se vysokostí zjevení nad míru nepozdvihl, dán mi jest osten do těla, anděl satan, aby mne zašijkoval, abych se nad míru nepovyšoval.
8 I called on the LORD three times concerning this thing, that it might depart from me,
Za to třikrát jsem Pána prosil, aby to odstoupilo ode mne.
9 and He said to me, “My grace is sufficient for you, for My power is perfected in weakness”; most gladly, therefore, will I rather boast in my weaknesses, that the power of the Christ may rest on me:
Ale řekl mi: Dosti máš na mé milosti, neboť moc má v nemoci dokonává se. Nejraději tedy chlubiti se budu nemocmi svými, aby ve mně přebývala moc Kristova.
10 for this reason I am well pleased in weaknesses, in damages, in necessities, in persecutions, in distresses—for Christ; for whenever I may be weak, then I am powerful;
Protož líbost mám v nemocech, v pohaněních, v nedostatcích, v protivenstvích, a v úzkostech, pro Krista. Nebo když mdlím, tehdy silen jsem.
11 I have become a fool—boasting; you compelled me; for I ought to have been commended by you, for I was behind the very chiefest apostles in nothing—even if I am nothing.
Učiněn jsem nemoudrým, chlubě se; vy jste mne k tomu přinutili. Nebo já od vás měl jsem chválen býti; neboť jsem nic menší nebyl nežli ti velicí apoštolé, ačkoli nic nejsem.
12 The signs, indeed, of the apostle were worked among you in all patience, in signs, and wonders, and mighty deeds,
Znamení zajisté apoštolství prokázána jsou mezi vámi ve vší trpělivosti, i v divích, a v zázracích, a v mocech.
13 for what is there in which you were inferior to the rest of the assemblies, except that I myself was not a burden to you? Forgive me this injustice!
Nebo co jest, čeho byste vy méně měli nežli jiné církve, leč to, že jsem já nezahálel s obtížením vaším? Odpusťtež mi to bezpráví.
14 Behold, a third time I am ready to come to you, and I will not be a burden to you, for I do not seek yours, but you, for the children ought not to lay up for the parents, but the parents for the children,
Aj, již potřetí hotov jsem přijíti k vám, a nebuduť zaháleti s obtížením vaším. Neboť nehledám toho, což jest vašeho, ale vás. Nemajíť zajisté synové rodičům pokladů shromažďovati, ale rodičové synům.
15 and I will most gladly spend and be entirely spent for your souls, even if, loving you more abundantly, I am loved less.
Jáť pak velmi rád náklad učiním, i sám se vynaložím za duše vaše, ačkoli velmi vás miluje, málo jsem milován.
16 And be it [so], I did not burden you, but being crafty, I took you with guile;
Ale nechť jest tak, že jsem já vás neobtěžoval, než chytrý jsa, lstí jsem vás zjímal.
17 anyone of those whom I have sent to you—did I take advantage of you by him?
Zdali skrze někoho z těch, kteréž jsem poslal k vám, obloupil jsem vás?
18 I begged Titus, and sent with [him] the brother; did Titus take advantage of you? Did we not walk in the same Spirit? Did we not [walk] in the same steps?
Dožádal jsem se Tita, a poslal jsem s ním bratra toho. Zdali vás Titus podvedl? Zdaliž jsme jedním duchem nechodili? Zdaliž ne jedněmi šlepějemi?
19 Again, [do] you think that we are making defense to you? We speak before God in Christ; and all things, beloved, [are] for your up-building,
A zase domníváte-li se, že se vymlouváme před vámi? Před oblíčejemť Božím v Kristu mluvíme, a to všecko, nejmilejší, k vašemu vzdělání.
20 for I fear lest, having come, I may not find you such as I wish, and I may be found by you such as you do not wish, lest there be strifes, envyings, wraths, revelries, slanders, whisperings, puffings up, insurrections,
Neboť se bojím, abych snad přijda, nenalezl vás takových, jakýchž bych nechtěl, a já nebyl nalezen od vás, jakéhož byste vy nechtěli, aby snad nebylo svárů, závistí, hněvů, vád, utrhání, reptání, nadýmání, různic,
21 lest again having come, my God may humble me in regard to you, and I may mourn many of those having sinned before, and having not changed their mind concerning the uncleanness, and whoredom, and licentiousness, that they practiced.
Aby mne opět, když bych přišel, neponížil Bůh můj u vás, a plakal bych mnohých z těch, kteříž prvé hřešili, a nečinili pokání z nečistoty, a z smilstva, a z nestydatosti, kterouž páchali.

< 2 Corinthians 12 >