< 2 Corinthians 11 >

1 O that you were bearing with me a little of the folly, but you also bear with me:
Doufám, že mé skromné řádky nevyčerpaly ještě všechnu vaši trpělivost. Už jenom chviličku strpení, prosím vás.
2 for I am zealous for you with zeal of God, for I betrothed you to one Husband, a pure virgin, to present to Christ,
Záleží mi totiž na vás, opravdu moc mi na vás záleží – ne méně než samotnému Bohu. Jako byste byli mou jedinou dcerou, kterou jsem zaslíbil jedinému muži – Kristu. Chci mu ji přivést čistou, nedotčenou. Teď mi však svírá srdce úzkost, aby vaše věrná a čistá láska k němu nebyla zkalena a pošpiněna nebo aby docela nezanikla.
3 and I fear, lest, as the serpent deceived Eve in his subtlety, so your minds may be corrupted from the simplicity that [is] in the Christ;
Víte přece, jak chytře dokázal satan ošálit Evu v ráji!
4 for if, indeed, he who is coming preaches another Jesus whom we did not preach, or you receive another spirit which you did not receive, or other good news which you did not accept—well were you bearing [it],
A vy s takovým klidem popřáváte sluchu každému, kdo vám předkládá jiného Krista než my a vnáší mezi vás cizího ducha a rozšiřuje jakési jiné poselství, než jste slyšeli od nás.
5 for I reckon that I have been nothing behind the very chiefest apostles,
Mám za to, že si s těmi veleapoštoly v ničem nezadám.
6 and even if a commoner in speech—yet not in knowledge, but in everything we were made evident in all things to you.
Jestli jsem slabší řečník, tak alespoň vím, o čem mluvím. O tom jste se přece mohli už přesvědčit, vždyť jsem to nejednou dokázal.
7 Did I do sin—humbling myself that you might be exalted, because I freely proclaimed the good news of God to you?
Nebo jsem snad chybil tím, že jsem od vás za svou kazatelskou službu nepřijal žádný plat? Že jsem sám sebe ponižoval, abych vám pomohl výš?
8 I robbed other assemblies, having taken wages, for your ministry;
Můj pobyt u vás hradily jiné křesťanské obce – tak jsem je „vykořisťoval“, jen abych vám nebyl na obtíž.
9 and being present with you, and having been in want, I was chargeable to no one, for the brothers supplied my lack—having come from Macedonia—and I kept myself burdenless to you in everything, and will keep.
A když mi došly peníze a neměl jsem co do úst, zase jsem vás nežádal o pomoc, protože mi vypomohli křesťané z Makedonie. Ani korunu jsem od vás nevzal a také v budoucnu nevezmu.
10 The truth of Christ is in me, because this boasting will not be stopped in regard to me in the regions of Achaia;
A jako že sloužím Kristově pravdě – tak a ne jinak to budu dělat po celém Řecku.
11 for what reason? Because I do not love you? God has known!
Proč? Protože vás snad nemám rád? Bůh ví, že mám.
12 And what I do, I also will do, that I may cut off the occasion of those wishing an occasion, that in that which they boast they may be found according as we also;
Chci vám i nadále sloužit bez jakékoliv odměny, aby ti lidé nemohli tvrdit, že v naší a jejich činnosti není žádný rozdíl.
13 for those such [are] false apostles, deceitful workers, transforming themselves into apostles of Christ,
Vždyť jsou to podvodníci, tihle „lžiapoštolové“, kteří se za Kristovy vyslance pouze vydávají!
14 and no wonder—for even Satan transforms himself into a messenger of light;
Není se tomu ovšem co divit, vždyť i sám satan na sebe často bere andělskou podobu.
15 [it is] no great thing, then, if his servants also transform themselves as servants of righteousness—whose end will be according to their works.
Jaký tedy div, že jeho pomahači se maskují za služebníky Boží! Však je nakonec spravedlivá odplata nemine.
16 Again I say, may no one think me to be a fool; and if otherwise, receive me even as a fool, that I also may boast a little.
Věřte mi, že to mám v hlavě docela v pořádku. A jestli ne, jak někteří tvrdí, proč bych se nemohl jednou trochu pochlubit po jejich způsobu a vyložit vám nějaké ty svoje přednosti?
17 That which I speak, I do not speak according to the LORD, but as in foolishness, in this the confidence of boasting;
Jako křesťanovi by se mi to ovšem dost příčilo,
18 since many boast according to the flesh, I also will boast:
ale jako údajný blázen si to snad mohu dovolit.
19 for you gladly bear with the fools—being wise,
Vy jste přece tak moudří, že umíte být i k bláznům shovívaví!
20 for you bear, if anyone is bringing you under bondage, if anyone devours, if anyone takes away, if anyone exalts himself, if anyone strikes you on the face;
Nevadí vám, že vás tyranizují a vydírají, že vámi pohrdají a šlapou po vás.
21 I speak in reference to dishonor, how that we were weak, and in whatever anyone is bold—in foolishness I say [it]—I also am bold.
Tedy ano, přiznávám, že tohle bych já nedokázal.
22 Are they Hebrews? I also! Are they Israelites? I also! Are they seed of Abraham? I also!
A jaké jsou jejich další přednosti? Starobylý původ? Promiňte nerozumnému, můj není horší! Náboženské vzdělání? Ani v tom nejsem pozadu.
23 Are they servants of Christ? As [if] beside myself I speak—I [am] more; in labors more abundantly, in stripes above measure, in prisons more frequently, in deaths many times.
Prohlašují se za Kristovy služebníky? Když se již nerozumně chlubím, pak i v tom se jim více než vyrovnám! Kdo vynaložil pro Krista více potu? Kdo byl vícekrát ve vězení, vícekrát týrán, vícekrát riskoval svou kůži?
24 Five times I received from Jews forty [stripes] except one;
Pětkrát mi nechali židé vysázet devětatřicet ran karabáčem na holá záda.
25 three times I was beaten with rods, once I was stoned, three times I was shipwrecked, I have passed a night and a day in the deep;
Třikrát mě zmlátili klacky, jednou dokonce kamenovali. Třikrát jsem zažil ztroskotání lodi, z toho jednou jsem noc a den strávil ve vlnách moře.
26 journeys many times, perils of rivers, perils of robbers, perils from [my own] race, perils from nations, perils in city, perils in wilderness, perils in sea, perils among false brothers;
Kolikrát jsem cestoval stovky vyčerpávajících kilometrů, ohrožován rozvodněnými řekami, lupiči, vlastními soukmenovci i pohany. Smrt mi hrozila v rozběsněných davech i liduprázdných pouštích, na rozbouřeném moři i mezi falešnými bratry.
27 in laboriousness and painfulness, many times in watchings, in hunger and thirst, many times in fastings, in cold and nakedness;
Vím, co jsou bezesné noci a smrtelná únava, sžíravý hlad a mučivá žízeň, co je být na kost promrzlý a nemít se čím zahřát.
28 apart from the things without—the crowding on me that is daily—the care of all the assemblies.
A k tomu navíc neustálé starosti, jak se vede mým křesťanským obcím. Odmítl jsem snad někdy pomoc někomu, koho tížilo svědomí?
29 Who is weak, and I am not weak? Who is stumbled, and I am not burned?
Netrápil jsem se snad, kdykoliv někdo kolísal ve víře?
30 If it is necessary to boast, I will boast of the things of my weakness;
Když už jsem tedy nucen nějak se chlubit, budu mluvit o věcech, které neslouží ke cti mně,
31 the God and Father of our Lord Jesus Christ—who is blessed for all ages—has known that I do not lie! (aiōn g165)
nýbrž Bohu. On – věčná sláva jeho jménu – ví, že nelžu. (aiōn g165)
32 In Damascus the governor [under] Aretas the king was watching the city of the Damascenes, wishing to seize me,
V Damašku dal místodržící krále Arety hlídat městské brány, aby mě dopadl.
33 and I was let down through a window in a rope basket, through the wall, and fled out of his hands.
Nechal jsem se tedy spustit na laně z okna v městských branách a tak jsem z té pasti utekl. Co tomu říkáte?

< 2 Corinthians 11 >