1 Corinthians 7
1 And concerning the things of which you wrote to me: [it is] good for a man not to touch a woman,
S strany pak toho, o čemž jste mi psali, dobréť by bylo člověku ženy se nedotýkati.
2 and because of the whoredom let each man have his own wife, and let each woman have her proper husband;
Ale z příčiny smilstva, jeden každý manželku svou měj, a jedna každá měj muže svého.
3 to the wife let the husband render the due benevolence, and in like manner also the wife to the husband;
Muž k ženě povinnou přívětivost prokazuj, podobně též i žena k muži.
4 the wife does not have authority over her own body, but the husband; and in like manner also, the husband does not have authority over his own body, but the wife.
Žena svého vlastního těla v moci nemá, ale muž; též podobně i muž těla svého vlastního v moci nemá, ale žena.
5 Do not defraud one another, except by consent for a time, that you may be free for fasting and prayer, and again may come together, that Satan may not tempt you because of your self-indulgence;
Neoklamávejte jeden druhého, leč by to bylo z společného svolení na čas, abyste se uprázdnili ku postu a k modlitbě; a zase spolu se sejděte, aby vás nepokoušel satan pro nezdrželivost vaši.
6 and this I say by way of concurrence—not of command,
Ale totoť pravím podlé dopuštění, ne podlé rozkazu.
7 for I wish all men to be even as I myself [am]; but each has his own gift of God, one indeed thus and one thus.
Nebo chtěl bych, aby všickni lidé tak byli jako já, ale jeden každý svůj vlastní dar od Boha má, jeden tak a jiný jinak.
8 And I say to the unmarried and to the widows: it is good for them if they may remain even as I [am];
Pravím pak neženatým a vdovám: Dobré jest jim, zůstali-li by tak jako já.
9 and if they do not have continence—let them marry, for it is better to marry than to burn;
Pakliť se nemohou zdržeti, nechažť v stav manželský vstoupí; nebo lépe jest v stav manželský vstoupiti nežli páliti se.
10 and to the married I announce—not I, but the LORD—do not let a wife separate from a husband:
Manželům pak přikazuji ne já, ale Pán, řka: Manželko od muže neodcházej.
11 but, and if she may separate, let her remain unmarried, or let her be reconciled to the husband, and do not let a husband send a wife away.
Pakliť by odešla, zůstaniž nevdaná, aneb smiř se s mužem. Tolikéž muži nepropouštěj ženy.
12 And to the rest I speak—not the LORD—if any brother has an unbelieving wife, and she is pleased to dwell with him, do not let him send her away;
Jiným pak pravím já, a ne Pán: Má-li který bratr manželku nevěřící, a ta povoluje býti s ním, nepropouštějž jí.
13 and a woman who has an unbelieving husband, and he is pleased to dwell with her, do not let her send him away;
A má-li která žena muže nevěřícího, a on chce býti s ní, nepropouštěj ho.
14 for the unbelieving husband has been sanctified in the wife, and the unbelieving wife has been sanctified in the husband; otherwise your children are unclean, but now they are holy.
Posvěcenť jest zajisté nevěřící muž pro ženu, a žena nevěřící posvěcena jest pro muže; sic jinak děti vaši nečistí by byli, ale nyní svatí jsou.
15 And if the unbelieving separates himself—let him separate himself: the brother or the sister is not under servitude in such [cases], and in peace has God called us;
Pakliť nevěřící odjíti chce, nechť jde. Neníť manem bratr neb sestra v takových věcech, ale ku pokoji povolal nás Bůh.
16 for what, have you known, O wife, whether you will save the husband? Or what, have you known, O husband, whether you will save the wife?
A kterak ty víš, ženo, získáš-li muže svého? Aneb co ty víš, muži, získáš-li ženu?
17 If not, as God distributed to each, as the LORD has called each—so let him walk; and thus I direct in all the assemblies:
Ale jakž jednomu každému odměřil Bůh, a jakž jednoho každého povolal Pán, tak choď. A takť ve všech církvech řídím.
18 being circumcised—was anyone called? Do not let him become uncircumcised; in uncircumcision was anyone called? Do not let him be circumcised;
Obřezaný někdo povolán jest? Neuvodiž na sebe neobřízky. V neobřízce někdo povolán jest? Neobřezuj se.
19 the circumcision is nothing, and the uncircumcision is nothing—but a keeping of the commands of God.
Obřízka nic není, též neobřízka nic není, ale zachovávání přikázaní Božích.
20 Each in the calling in which he was called—in this let him remain;
Jeden každý v tom povolání, v němž povolán jest, zůstávej.
21 a servant—were you called? Do not be anxious; but if also you are able to become free—use [it] rather;
Služebníkem povolán jsi? Nedbej na to. Pakli bys mohl býti svobodný, raději toho užívej.
22 for he who [is] in the LORD—having been called a servant—is the LORD’s freedman: in like manner also he the freeman, having been called, is servant of Christ:
Nebo kdož jest v Pánu povolán služebníkem, osvobozený jest Páně. Též podobně kdož jest povolán svobodný, služebník jest Kristův.
23 you were bought with a price, do not become servants of men;
Za mzdu koupeni jste, nebuďtež služebníci lidští.
24 each, in that in which he was called, brothers, in this let him remain with God.
Jeden každý jakž povolán jest, bratří, v tom zůstávej před Bohem.
25 And concerning the virgins, I do not have a command of the LORD; and I give judgment as having obtained kindness from the LORD to be faithful.
O pannách pak přikázaní Páně nemám, ale však radu dávám, jako ten, jemuž z milosrdenství svého Pán dal věrným býti.
26 I suppose, therefore, this to be good because of the present necessity, that [it is] good for a man that the matter be thus:
Za toť pak mám, že jest to dobré pro nastávající potřebu, totiž že jest dobré člověku tak býti.
27 Have you been bound to a wife? Do not seek to be loosed; have you been loosed from a wife? Do not seek a wife.
Přivázáns k ženě? Nehledej rozvázání. Jsi prost od ženy? Nehledej ženy.
28 But, and if you may marry, you did not sin; and if the virgin may marry, she did not sin; and such will have tribulation in the flesh: and I spare you.
Pakli bys se i oženil, nezhřešils, a vdala-li by se panna, nezhřešila; ale trápení těla míti budou takoví; jáť pak vám odpouštím.
29 And this I say, brothers, the time from now on is having been shortened—that both those having wives may be as not having;
Ale totoť pravím, bratří, poněvadž čas ostatní jest ukrácený, aby i ti, kteříž mají ženy, byli, jako by jich neměli,
30 and those weeping, as not weeping; and those rejoicing, as not rejoicing; and those buying, as not possessing;
A kteříž plačí, jako by neplakali, a kteříž radují se, jako by se neradovali, a kteříž kupují, jako by nevládli,
31 and those using this world, as not using [it] up; for the [present] form of this world is passing away.
A kteříž užívají tohoto světa, jako by neužívali. Neboť pomíjí způsob tohoto světa.
32 And I wish you to be without anxiety; the unmarried is anxious for the things of the LORD, how he will please the LORD;
Chciť pak, abyste vy bez pečování byli. Nebo kdo ženy nemá, pečuje o to, což jest Páně, kterak by se líbil Pánu.
33 and the married is anxious for the things of the world, how he will please the wife.
Ale kdo se oženil, pečuje o věci tohoto světa, jak by se líbil ženě.
34 The wife and the virgin have been distinguished: the unmarried is anxious for the things of the LORD, that she may be holy both in body and in spirit, and the married is anxious for the things of the world, how she will please the husband.
Rozdílnéť jsou žena a panna. Nevdaná pečuje o to, což jest Páně, aby byla svatá i tělem i duchem, ale vdaná pečuje o věci tohoto světa, kterak by se líbila muži.
35 And this I say for your own profit: not that I may cast a noose on you, but for the seemliness and devotedness to the LORD, undistractedly,
Totoť pak k vašemu dobrému pravím, ne abych na vás osídlo uvrhl, ale abyste slušně a případně Pána se přídrželi, bez všeliké roztržitosti.
36 and if anyone thinks [it] to be unseemly to his virgin, if she may be beyond the bloom of age, and it ought to be so, what he wills let him do; he does not sin—let him marry.
Pakli kdo za neslušnou věc své panně pokládá pomíjení času k vdání, a tak by se státi mělo, učiň, jakžkoli chce, nezhřeší. Nechažť ji vdá.
37 And he does well who has stood steadfast in the heart—not having necessity—and has authority over his own will, and he has determined this in his heart—to keep his own virgin;
Ale kdož se pevně ustavil v srdci, a není mu toho nouze, ale v moci má svou vlastní vůli, a to uložil v srdci svém, aby choval pannu svou, dobře činí.
38 so that both he who is giving in marriage does well, and he who is not giving in marriage does better.
A tak ten, kdož vdává, dobře činí, ale kdo nevdává, lépe činí.
39 A wife has been bound by law [for] as long [a] time as her husband may live, and if her husband may sleep, she is free to be married to whom she will—only in the LORD;
Žena přivázána jest zákonem dotud, dokudž její muž živ jest. Pakli by umřel muž její, svobodná jest; můž se vdáti, za kohož chce, toliko v Pánu.
40 and she is happier if she may so remain—according to my judgment; and I think I also have the Spirit of God.
Ale blahoslavenější jest, zůstala-li by tak, podlé mého soudu. Mámť pak za to, žeť i já mám Ducha Božího.
