< 1 Corinthians 2 >
1 And I, having come to you, brothers, came—not in superiority of discourse or wisdom—declaring to you the testimony of God,
I já přišed k vám, bratří, nepřišel jsem s důstojností řeči neb moudrosti, zvěstuje vám svědectví Boží.
2 for I decided not to know anything among you, except Jesus Christ, and Him crucified;
Nebo tak jsem usoudil nic jiného neuměti mezi vámi, nežli Ježíše Krista, a to toho ukřižovaného.
3 and I, in weakness, and in fear, and in much trembling, was with you;
A byl jsem já u vás v mdlobě, a v bázni, i v strachu mnohém.
4 and my word and my preaching was not in persuasive words of wisdom, but in demonstration of the Spirit and of power—
A řeč má a kázaní mé nebylo v slibných lidské moudrosti řečech, ale v dokázaní Ducha a moci,
5 that your faith may not be in the wisdom of men, but in the power of God.
Aby víra vaše nebyla na moudrosti lidské založena, ale na moci Boží.
6 And wisdom we speak among the perfect, and wisdom not of this age, nor of the rulers of this age—of those becoming useless, (aiōn )
Moudrost pak mluvíme mezi dokonalými, ale moudrost ne tohoto světa, ani knížat světa tohoto, kteráž hynou. (aiōn )
7 but we speak the hidden wisdom of God in a secret, that God foreordained before the ages to our glory, (aiōn )
Ale mluvíme tu moudrost Boží v tajemství skrytou, kterouž Bůh předuložil před věky k slávě naší, (aiōn )
8 which no one of the rulers of this age knew, for if they had known, they would not have crucified the Lord of Glory; (aiōn )
Jíž žádný z knížat světa tohoto nepoznal. Nebo kdyby byli poznali, nebyliť by Pána slávy ukřižovali. (aiōn )
9 but according as it has been written: “What eye did not see, and ear did not hear, and on the heart of man did not come up, what God prepared for those loving Him”;
Ale jakož psáno jest: Čeho oko nevídalo, ani ucho neslýchalo, ani na srdce lidské nevstoupilo, co připravil Bůh těm, kteříž jej milují.
10 but God revealed [them] to us through His Spirit, for the Spirit searches all things, even the depths of God,
Nám pak Bůh zjevil skrze Ducha svého. Nebo Duch zpytuje všecky věci, i hlubokosti Božské.
11 for who of men has known the things of the man, except the spirit of the man that [is] in him? So also the things of God no one has known, except the Spirit of God.
Nebo kdo z lidí ví, co jest v člověku, jediné duch člověka, kterýž jest v něm? Takť i Božích věcí nezná žádný, jediné Duch Boží.
12 And we did not receive the spirit of the world, but the Spirit that [is] of God, that we may know the things conferred by God on us,
My pak nepřijali jsme ducha světa, ale Ducha toho, kterýž jest z Boha, abychom věděli, které věci od Boha darovány jsou nám.
13 which things we also speak, not in words taught by human wisdom, but in those taught by the Holy Spirit, comparing spiritual things with spiritual things,
O nichž i mluvíme ne těmi slovy, jimž lidská moudrost učí, ale kterýmž vyučuje Duch svatý, duchovním to, což duchovního jest, přivlastňujíce.
14 and the natural man does not receive the things of the Spirit of God, for they are foolishness to him, and he is not able to know [them], because they are discerned spiritually;
Ale tělesný člověk nechápá těch věcí, kteréž jsou Ducha Božího; nebo jsou jemu bláznovství, aniž jich může poznati, proto že ony duchovně mají rozsuzovány býti.
15 and he who is spiritual, indeed discerns all things, and he himself is discerned by no one;
Duchovní pak rozsuzuje všecko, sám pak od žádného nebývá souzen.
16 for who knew the mind of the LORD that he will instruct Him? And we have the mind of Christ.
Nebo kdo pozná mysl toho Pána, kterýž jej vyučovati bude? My pak mysl Kristovu máme.