1 Corinthians 15
1 And I make known to you, brothers, the good news that I proclaimed to you, which you also received, in which you also have stood,
Připomínámť pak vám, bratří, evangelium, kteréž jsem zvěstoval vám, kteréž jste i přijali, v němž i stojíte,
2 through which you are also being saved, if you hold fast [to] the word—what I proclaimed as good news to you—unless you believed in vain.
Skrze kteréž, (jestliže, kterak jsem vám kázal, v paměti máte, ) i spasení béřete, leč byste na darmo uvěřili.
3 For I delivered to you as most important what I also received: that Christ died for our sins according to the Writings,
Vydal jsem zajisté vám nejpředněji, což jsem i vzal, že Kristus umřel za hříchy naše podlé písem,
4 and that He was buried, and that He has risen on the third day according to the Writings,
A že jest pohřben, a že vstal z mrtvých třetího dne podlé písem,
5 and that He appeared to Cephas, then to the Twelve,
A že vidín jest od Petra, potom od dvanácti.
6 afterward He appeared to above five hundred brothers at once, of whom the greater part remain until now, and some also fell asleep;
Potom vidín více než od pěti set bratří spolu, z nichž mnozí ještě živi jsou až dosavad, a někteří zesnuli.
7 afterward He appeared to James, then to all the apostles.
Potom vidín jest od Jakuba, potom ode všech apoštolů.
8 And last of all—as to the untimely birth—He also appeared to me,
Nejposléze pak ze všech, jako nedochůdčeti, ukázal se i mně.
9 for I am the least of the apostles, who am not worthy to be called an apostle, because I persecuted the Assembly of God,
Nebo já jsem nejmenší z apoštolů, kterýž nejsem hoden slouti apoštol, proto že jsem se protivil církvi Boží.
10 and by the grace of God I am what I am, and His grace that [is] toward me did not come in vain, but I labored more abundantly than they all, yet not I, but the grace of God that [is] with me;
Ale milostí Boží jsem to, což jsem, a milost jeho ve mně daremná nebyla, ale hojněji, než oni všickni, pracoval jsem, a však ne já, ale milost Boží mně přítomná.
11 whether, then, I or they, so we preach, and so you believed.
Protož i já i oni tak kážeme, a tak jste uvěřili.
12 And if Christ is preached, that He has risen out of the dead, how [do] certain among you say that there is no resurrection of [the] dead?
Poněvadž se pak káže o Kristu, že z mrtvých vstal, kterakž někteří mezi vámi praví, že by nebylo z mrtvých vstání?
13 And if there is no resurrection of [the] dead, neither has Christ risen;
Nebo není-liť z mrtvých vstání, anižť Kristus z mrtvých vstal.
14 and if Christ has not risen, then our preaching [is] void, and your faith [is] also void,
A nevstal-liť z mrtvých Kristus, tedyť jest daremné kázaní naše, a daremnáť jest i víra vaše.
15 and we are also found [to be] false witnesses of God, because we testified of God that He raised up the Christ, whom He did not raise if then dead persons do not rise;
A byli bychom nalezeni i křiví svědkové Boží; nebo vydali jsme svědectví o Bohu, že vzkřísil z mrtvých Krista. Kteréhož nevzkřísil, (totiž) jestliže mrtví z mrtvých nevstávají.
16 for if dead persons do not rise, neither has Christ risen,
Nebo jestližeť mrtví z mrtvých nevstávají, anižť Kristus vstal.
17 and if Christ has not risen, your faith is vain, you are yet in your sins;
A nevstal-liť z mrtvých Kristus, marná jest víra vaše, ještě jste v svých hříších.
18 then, also, those having fallen asleep in Christ perished;
A takť i ti, kteříž zesnuli v Kristu, zahynuli.
19 if we only have hope in Christ in this life, we are to be most pitied of all men.
Jestližeť pak v tomto životě toliko naději máme v Kristu, nejbídnější jsme ze všech lidí.
20 And now, Christ has risen out of the dead—He became the first-fruits of those sleeping,
Ale vstalť z mrtvých Kristus, prvotiny těch, kteříž zesnuli.
21 for since through man [is] death, also through Man [is] a resurrection of the dead,
Nebo poněvadž skrze člověka smrt, skrze člověka i vzkříšení z mrtvých.
22 for even as in Adam all die, so also in the Christ all will be made alive,
Nebo jakož v Adamovi všickni umírají, tak i skrze Krista všickni obživeni budou.
23 and each in his proper order: Christ, a first-fruit, afterward those who are the Christ’s in His coming,
Ale jeden každý v svém pořádku: Prvotiny Kristus, potom ti, kteříž jsou Kristovi, v příští jeho.
24 then—the end, when He may deliver up the kingdom to God, even the Father, when He may have made all rule useless, and all authority and power.
Potom bude konec, když vzdá království Bohu a Otci, když vyprázdní všeliké knížatstvo, i všelikou vrchnost i moc.
25 For it is necessary for Him to reign until He may have put all the enemies under His feet.
Neboť musí on kralovati, dokudž nepoloží všech nepřátel pod nohy jeho.
26 The last enemy is done away with—death.
Nejposlednější pak nepřítel zahlazen bude smrt.
27 For He put all things under His feet, and when one may say that all things have been subjected, [it is] evident that He is excepted who subjected all things to Him,
Nebo všecky věci poddal pod nohy jeho. Když pak praví, že všecky věci poddány jsou, zjevnéť jest, že kromě toho, kterýž jemu poddal všecko.
28 and when all things may be subjected to Him, then also the Son Himself will be subject to Him, who subjected to Him all things, that God may be the all in all.
A když poddáno jemu bude všecko, tehdy i sám Syn poddá se tomu, kterýž jemu poddati má všecko, aby byl Bůh všecko ve všech.
29 Seeing what will they do who are immersed for the dead, if the dead do not rise at all? Why are they also immersed for the dead?
Sic jinak co činí ti, kteříž se křtí za mrtvé? Jestližeť jistotně nevstávají mrtví z mrtvých, i proč se křtí za mrtvé.
30 Why do we also stand in peril every hour?
Proč i my nebezpečenství trpíme každé hodiny?
31 I die every day, by the glorying of you that I have in Christ Jesus our Lord.
Na každý den umírám, skrze slávu naši, kterouž mám v Kristu Ježíši Pánu našem.
32 If I fought with wild beasts in Ephesus after the manner of a man, what [is] the advantage to me if the dead do not rise? Let us eat and drink, for tomorrow we die!
Jestližeť jsem obyčejem jiných lidí bojoval s šelmami v Efezu, co mi to prospěje, nevstanou-liť mrtví? Jezme tedy a píme, nebo zítra zemřeme.
33 Do not be led astray; evil communications corrupt good manners;
Nedejte se svoditi. Porušujíť dobré obyčeje zlá rozmlouvání.
34 wake up, as is right, and do not sin; for some have an ignorance of God; I say [it] to you for shame.
Prociťte k konání spravedlnosti, a nehřešte. Nebo někteří neznají Boha; k zahanbení vašemu mluvím.
35 But someone will say, “How do the dead rise?”
Ale řekneť někdo: Kterakž vstanou mrtví? V jakém pak těle přijdou?
36 Unwise! You—what you sow is not quickened except it may die;
Ó nemoudrý, to, což ty rozsíváš, nebývá obživeno, leč umře.
37 and that which you sow, you do not sow the body that will be, but a bare grain, it may be of wheat, or of someone of the others,
A což rozsíváš, ne to tělo, kteréž potom zroste, rozsíváš, ale holé zrno, jaké se trefí, pšenice neb kteréžkoli jiné.
38 and God gives a body to it according as He willed, and its proper body to each of the seeds.
Bůh pak dává jemu tělo, jakž ráčí, a jednomu každému z těch semen jeho vlastní tělo.
39 All flesh [is] not the same flesh, but there is one flesh of men, and another flesh of beasts, and another of fishes, and another of birds;
Ne každé tělo jest jednostejné tělo, ale jiné zajisté tělo lidské, jiné pak tělo hovadí, jiné pak rybí, a jiné ptačí.
40 and [there are] heavenly bodies and earthly bodies; but one [is] the glory of the heavenly, and another that of the earthly;
A jsou těla nebeská, a jsou těla zemská, ale jináť jest zajisté sláva nebeských, a jiná zemských,
41 one glory of sun, and another glory of moon, and another glory of stars, for star differs from star in glory.
Jiná sláva slunce, a jiná sláva měsíce, a jiná sláva hvězd; nebo hvězda od hvězdy dělí se v slávě.
42 So also [is] the resurrection of the dead: it is sown in corruption, it is raised in incorruption;
Takť bude i vzkříšení z mrtvých. Rozsívá se porušitelné, vstane neporušitelné;
43 it is sown in dishonor, it is raised in glory; it is sown in weakness, it is raised in power;
Rozsívá se nesličné, vstane slavné; rozsívá se nemocné, vstane mocné;
44 it is sown a natural body, it is raised a spiritual body; there is a natural body, and there is a spiritual body;
Rozsívá se tělo tělesné, vstane tělo duchovní. Jest tělo tělesné, jest i duchovní tělo.
45 so also it has been written: “The first man Adam became a living creature,” the last Adam [is] for a life-giving spirit,
Takť i psáno jest: Učiněn jest první člověk Adam v duši živou, ale ten poslední Adam v ducha obživujícího.
46 but that which is spiritual [is] not first, but that which [was] natural, afterward that which [is] spiritual.
Však ne nejprvé duchovní, ale tělesné, potom duchovní.
47 The first man [is] out of the earth—earthly; the second Man [is] the LORD out of Heaven;
První člověk z země zemský, druhý člověk sám Pán s nebe.
48 as [is] the earthly, such [are] also the earthly; and as [is] the heavenly, such [are] also the heavenly;
Jakýž jest ten zemský, takoví jsou i zemští, a jakýž ten nebeský, takovíž budou i nebeští.
49 and according as we bore the image of the earthly, we will also bear the image of the heavenly.
A jakož jsme nesli obraz zemského, takť poneseme obraz nebeského.
50 And this I say, brothers, that flesh and blood are not able to inherit the Kingdom of God, nor does the corruption inherit the incorruption.
Totoť pak pravím, bratří: Že tělo a krev království Božího dědictví dosáhnouti nemohou, aniž porušitelnost neporušitelnosti dědičně obdrží.
51 Behold, I tell you a secret: we indeed will not all sleep, but we will all be changed;
Aj, tajemství vám pravím: Ne všickni zajisté zesneme, ale všickni proměněni budeme, hned pojednou, v okamžení, k zatroubení poslednímu.
52 in a moment, in the twinkling of an eye, in the last trumpet, for it will sound, and the dead will be raised incorruptible, and we will be changed;
Neboť zatroubí, a mrtví vstanou neporušitelní, a my proměněni budeme.
53 for it is necessary for this corruptible to put on incorruption, and this mortal to put on immortality;
Musí zajisté toto porušitelné tělo obléci neporušitelnost, a smrtelné toto obléci nesmrtelnost.
54 and when this corruptible may have put on incorruption, and this mortal may have put on immortality, then will be brought to pass the word that has been written: “Death was swallowed up—to victory;
A když porušitelné toto obleče neporušitelnost, a smrtelné toto obleče nesmrtelnost, tehdy se naplní řeč, kteráž napsána jest: Pohlcena jest smrt v vítězství.
Kde jest, ó smrti, osten tvůj? Kde jest, ó peklo, vítězství tvé? (Hadēs g86)
56 And the sting of death [is] sin, and the power of sin the Law;
Osten pak smrti jestiť hřích, a moc hřícha jest zákon.
57 and to God—thanks, to Him who is giving us the victory through our Lord Jesus Christ;
Ale Bohu díka, kterýž dal nám vítězství skrze Pána našeho Jezukrista.
58 so that, my beloved brothers, become steadfast, unmovable, abounding in the work of the LORD at all times, knowing that your labor in the LORD is not vain.
Protož, bratří moji milí, stálí buďte a nepohnutelní, rozhojňujíce se v díle Páně vždycky, vědouce, že práce vaše není daremná v Pánu.
