1 Corinthians 14
1 Pursue love, and earnestly seek the spiritual things, and rather that you may prophesy,
Stůjtež o lásku, horlivě žádejte duchovních věcí, nejvíce však, abyste prorokovali.
2 for he who is speaking in an [unknown] tongue—he does not speak to men, but to God, for no one listens, and he speaks secrets in spirit;
Nebo ten, kdož mluví cizím jazykem, ne lidem mluví, ale Bohu; nebo žádný neposlouchá, ale duchem vypravuje tajemství.
3 and he who is prophesying to men speaks edification, and exhortation, and comfort;
Kdož pak prorokuje, lidem mluví vzdělání, i napomínání, i potěšení.
4 he who is speaking in an [unknown] tongue, edifies himself, and he who is prophesying, edifies the Assembly;
Kdož mluví cizím jazykem, sám sebe vzdělává, ale ten, kdož prorokuje, církev vzdělává.
5 and I wish you all to speak with tongues, and more that you may prophesy, for greater is he who is prophesying than he who is speaking with tongues, except one may interpret, that the Assembly may receive edification.
Chtělť bych pak, abyste všickni jazyky mluvili, ale však raději, abyste prorokovali. Nebo větší jest ten, kterýž prorokuje, nežli ten, kdož jazyky mluví, leč by také vykládal, aby se vzdělávala církev.
6 And now, brothers, if I may come to you speaking tongues, what will I profit you, except I will speak to you either in revelation, or in knowledge, or in prophesying, or in teaching?
A protož, bratří, přišel-li bych k vám, jazyky mluvě, což vám prospěji, nebudu-liť vám mluviti, buď v zjevení neb v umění, buď v proroctví neb v učení?
7 Yet the things without life giving sound—whether pipe or harp—if they may not give a difference in the sounds, how will be known that which is piped or that which is harped?
Však i bezdušné věci, vydávající zvuk, jako píšťalka neb harfa, kdyby rozdílného zvuku nevydávaly, kterak by vědíno bylo, co se píská, aneb na harfu hrá?
8 For also, if a trumpet may give an uncertain sound, who will prepare himself for battle?
Ano trouba vydala-li by nejistý hlas, kdož se bude strojiti k boji?
9 So also you, if you may not give speech easily understood through the tongue—how will that which is spoken be known? For you will be speaking to air.
Tak i vy, nevydali-li byste jazykem srozumitelných slov, kterak bude rozumíno, co se mluví? Budete jen u vítr mluviti.
10 There are, it may be, so many kinds of voices in the world, and none of them is unmeaning.
Tak mnoho, (jakž vidíme, ) rozdílů hlasů jest na světě, a nic není bez hlasu.
11 If, then, I do not know the power of the voice, I will be a foreigner to him who is speaking, and he who is speaking is a foreigner to me;
Protož nebudu-liť znáti moci hlasu, budu tomu, kterýž mluví, cizozemec, a ten, kdož mluví, bude mi cizozemec.
12 so you also, since you are earnestly desirous of spiritual gifts, seek for the building up of the Assembly that you may abound;
Tak i vy, poněvadž jste horliví milovníci duchovních věcí, toho hledejte, abyste se k vzdělání církve rozhojnili.
13 for this reason he who is speaking in an [unknown] tongue—let him pray that he may interpret;
A protož, kdož mluví jazykem, modl se, aby mohl vykládati.
14 for if I pray in an [unknown] tongue, my spirit prays, and my understanding is unfruitful.
Nebo modlím-liť se jazykem, duch můj se modlí, ale mysl má bez užitku jest.
15 What then is it? I will pray [in] the spirit, and I will also pray [with] understanding; I will sing psalms [in] the spirit, and I will also sing psalms [with] understanding;
Což tedy jest? Modliti se budu duchem a modliti se budu i myslí; plésati budu duchem, a plésati budu i myslí.
16 since, if you may bless in spirit, he who is filling the place of the commoner, how will he say the Amen at your giving of thanks, since he has not known what you say?
Nebo kdybys dobrořečil duchem, kterakž ten, kterýž prostý člověk jest, k tvému díků činění řekne Amen, poněvadž neví, co pravíš?
17 For you, indeed, give thanks well, but the other is not built up!
Nebo ač ty dobře díky činíš, ale jiný se nevzdělává.
18 I give thanks to my God—more than you all with tongues speaking—
Děkuji Bohu svému, že více než vy všickni jazyky mluvím;
19 but I wish to speak five words in an assembly through my understanding, that I also may instruct others, rather than myriads of words in an [unknown] tongue.
Ale v zboru raději bych chtěl pět slov srozumitelně promluviti, abych také jiných poučil, nežli deset tisíců slov jazykem.
20 Brothers, do not become children in the understanding, but in the evil be children, and in the understanding become perfect;
Bratří, nebuďte děti v smyslu, ale zlostí buďte děti, smyslem pak buďte dospělí.
21 in the Law it has been written, that, “With other tongues and with other lips I will speak to this people, and even so they will not hear Me, says the LORD”;
Psáno jest v zákoně: Protož rozličnými jazyky a cizími rty budu mluviti lidu tomuto, a aniž tak mne slyšeti budou, praví Pán.
22 so that the tongues are for a sign, not to the believing, but to the unbelieving; and the prophecy [is] not for the unbelieving, but for the believing.
A tak jazykové jsou za div ne těm, kteříž věří, ale nevěřícím, proroctví pak ne nevěřícím, ale věřícím.
23 If, therefore, the whole assembly may come together to the same place, and all may speak with tongues, and there may come in commoners or unbelievers, will they not say that you are mad?
A protož když by se sešla všecka církev spolu, a všickni by jazyky mluvili, a vešli by tam i neučení neb nevěřící, zdaliž neřeknou, že blázníte?
24 And if all may prophesy, and anyone may come in, an unbeliever or commoner, he is convicted by all, he is discerned by all,
Ale kdyby všickni prorokovali, a všel by někdo nevěřící neb neučený, přemáhán by byl ode všech, a souzen ode všech.
25 and so the secrets of his heart become visible, and so having fallen on [his] face, he will worship God, declaring that God really is among you.
A tak tajnosti srdce jeho zjeveny budou, a padna na tvář, klaněti se bude Bohu, vyznávaje, že jistě Bůh jest mezi vámi.
26 What then is it, brothers? Whenever you may come together, each of you has a psalm, has a teaching, has a tongue, has a revelation, has an interpretation. Let all things be for building up;
Což tedy, bratří? Když se scházíte, jeden každý z vás píseň má, učení má, jazyk má, zjevení má, vykládání má, všecko to budiž k vzdělání.
27 if anyone speaks an [unknown] tongue, by two, or at the most, by three, and in turn, and let one interpret;
Buď že kdo jazykem mluví, tedy skrze dva neb nejvíce tři, a to jeden po druhém, a jeden ať vykládá.
28 and if there may be no interpreter, let him be silent in an assembly, and let him speak to himself, and to God.
Pakli by nebylo vykladače, nechť mlčí v shromáždění, sám pak sobě nechažť mluví a Bohu.
29 And prophets—let two or three speak, and let the others discern,
Proroci pak dva neb tři ať mluví, a jiní nechť rozsuzují.
30 and if [anything] may be revealed to another [who is] sitting, let the first be silent;
Pakliť by jinému tu přísedícímu zjeveno bylo, první mlč.
31 for you are able, one by one, all to prophesy, that all may learn, and all may be exhorted,
Nebo můžete všickni, jeden po druhém, prorokovati, aby se všickni učili, a všickni se potěšovali.
32 and the spiritual gift of prophets are subject to prophets,
Duchovéť pak proroků prorokům poddání jsou.
33 for God is not [a God] of tumult, but of peace, as in all the assemblies of the holy ones.
Neboť Bůh není původ neřádu, ale pokoje, jako i ve všech shromážděních svatých.
34 Your women, let them be silent in the assemblies, for it has not been permitted to them to speak, but to be subject, as the Law also says;
Ženy vaše v shromážděních ať mlčí, nebo nedopouští se jim mluviti, ale aby poddány byly, jakž i zákon praví.
35 and if they wish to learn anything, let them question their own husbands at home, for it is a shame to women to speak in an assembly.
Pakli se chtí čemu naučiti, doma mužů svých nechať se ptají. Nebo mrzká věc jest ženám mluviti v shromáždění.
36 Did the word of God come forth from you? Or did it come to you alone?
Zdali od vás slovo Boží pošlo? Zdali k samým vám přišlo?
37 If anyone thinks to be a prophet, or spiritual, let him acknowledge the things that I write to you—that they are commands of the LORD;
Zdá-li se sobě kdo býti prorokem neb duchovním, nechažť pozná, co vám píši, žeť jsou přikázaní Páně.
38 and if anyone is ignorant—let him be ignorant;
Pakli kdo neví, nevěz.
39 so that, brothers, earnestly desire to prophesy, and do not forbid to speak with tongues;
A takž, bratří, snažte se o to, abyste prorokovali, a jazyky mluviti nezbraňujte.
40 let all things be done decently and in order.
Všecko slušně a podlé řádu ať se děje.
