1 Corinthians 13

1 If I speak with the tongues of men and of messengers, and do not have love, I have become sounding brass, or a clanging cymbal;

Kdybych ovládal všechny řeči světa a uměl mluvit vznešeně jako sám anděl, ale neměl v sobě lásku, jsou má slova jen prázdnými zvuky jako dunění zvonu nebo řinčení plechu.

2 and if I have prophecy, and know all the secrets, and all the knowledge, and if I have all faith, so as to remove mountains, and do not have love, I am nothing;

A kdybych se mohl honosit, že mými ústy mluví Bůh a že znám veškerá tajemství, a kdybych měl tak velikou víru, že bych dokázal přenášet hory – jestliže nemám lásku, nejsem nic.

3 and if I give away all my goods to feed others, and if I give up my body that I may be burned, and do not have love, I am profited nothing.

A kdybych rozdal všechen svůj majetek a nechal se třeba i upálit, a přitom bych to dělal bez lásky, není to k ničemu.

4 Love is long-suffering, it is kind, love does not envy, love does not vaunt itself, is not puffed up,

Láska je shovívavá, laskavá, nezná závist. Není chlubivá a domýšlivá,

5 does not act unseemly, does not seek its own things, is not provoked, does not impute evil,

nejedná nečestně, nehledá svůj prospěch, nerozčiluje se pro nepochopení ani nevzpomíná na křivdy,

6 [does] not rejoice over unrighteousness, and rejoices with the truth;

není škodolibá, ale má zálibu v pravdě. Se vším se dokáže vyrovnat;

7 it bears all things, it believes all, it hopes all, it endures all.

její víra, naděje a vytrvalost jsou nevyčerpatelné.

8 Love never fails; and whether [there be] prophecies, they will become useless; whether tongues, they will cease; whether knowledge, it will become useless;

Láska nemá konce. Proroctví umlknou, jazyky domluví, vědění se rozplyne;

9 for we know in part, and we prophesy in part;

vždyť všechno naše poznání je kusé a všechna vnuknutí omezená;

10 and when that which is perfect may come, then that which [is] in part will become useless.

až jejich místo zaujme úplnost a dokonalost, všechno kusé a omezené bude překonáno.

11 When I was a child, I was speaking as a child, I was thinking as a child, I was reasoning as a child, and when I have become a man, I have made useless the things of the child;

Dokud jsem byl dítě, byl dětský můj rozhled i způsob myšlení. Z dětských bot jsem však vyrostl a spolu s nimi jsem odložil i dětské představy.

12 for we now see obscurely through a mirror, and then face to face; now I know in part, and then I will fully know, as I was also known;

V tomto životě můžeme vidět jenom cosi jako zamžený obraz v zrcadle, ale pak staneme Bohu tváří v tvář. Zatím ho známe jen z nepatrné části; pak ho budeme znát tak úplně, jak on už nyní zná nás.

13 and now there remains faith, hope, love—these three; and the greatest of these [is] love.

Tři věci jsou silnější než smrt: víra, naděje a láska. A největší z nich je láska.