Psalms 94
1 O God, of vengeance, Lord! O God of vengeance, shine forth.
Bože silný pomst, Hospodine, Bože silný pomst, zastkvěj se.
2 Lift up thyself, O judge of the Earth! bring a recompense upon the proud.
Zdvihni se, ó soudce vší země, a dej odplatu pyšným.
3 How long shall the wicked, O Lord—how long shall the wicked exult?
Až dokud bezbožní, Hospodine, až dokud bezbožní budou plésati,
4 They sputter, they speak hard things: all the workers of wickedness boast themselves.
Žváti a hrdě mluviti, honosíce se, všickni činitelé nepravosti?
5 Thy people, O Lord! they crush, and thy heritage they afflict.
Lid tvůj, Hospodine, potírati a dědictví tvé bědovati?
6 The widow and the stranger they slay, and the fatherless they murder.
Vdovy a příchozí mordovati, a sirotky hubiti,
7 And they say, The Lord will not see, and the God of Jacob will not take notice of it.
Říkajíce: Nehledíť na to Hospodin, aniž tomu rozumí Bůh Jákobův?
8 Understand, ye brutish among the people: and ye fools, when will ye become intelligent!
Rozumějte, ó vy hovadní v lidu, a vy blázni, kdy srozumíte?
9 He that hath planted the ear, shall he not hear? or he that hath formed the eye, shall he not see?
Zdali ten, jenž učinil ucho, neslyší? A kterýž stvořil oko, zdali nespatří?
10 He that admonisheth nations, shall he not correct? is it not he that teacheth man knowledge!
Zdali ten, jenž tresce národy, nebude kárati, kterýž učí lidi umění?
11 The Lord knoweth the thoughts of man, that they are nought.
Hospodinť zná myšlení lidská, že jsou pouhá marnost.
12 Happy is the man whom thou admonisheth, O Lord, and teachest him out of thy law:
Blahoslavený jest ten muž, kteréhož ty cvičíš, Hospodine, a z zákona svého jej vyučuješ.
13 That thou mayest grant him repose from the days of evil, until the pot be dug for the wicked.
Abys mu způsobil pokoj před časy zlými, až by za tím vykopána byla bezbožníku jáma.
14 For the Lord will not cast off his people, and his inheritance will he not forsake.
Neboť neopustí Hospodin lidu svého, a dědictví svého nezanechá,
15 For unto righteousness will justice return; and it shall be followed by all the upright in heart.
Ale až k spravedlnosti navrátí se soud, a za ním všickni upřímého srdce.
16 Who will rise up for me against evil-doers? or who will stand forward for me against the workers of wickedness?
Kdož by se byl o mne zasadil proti zlostníkům? Kdo by se byl za mne postavil proti těm, jenž páší nepravost?
17 Unless the Lord had been a help unto me, but a little would have been wanting that my soul had dwelt in the silence of death.
Kdyby mi Hospodin nebyl ku pomoci, tudíž by se byla octla duše má v mlčení.
18 When I said, My foot hath slipped: thy kindness, O Lord, sustained me.
Již jsem byl řekl: Klesla noha má, ale milosrdenství tvé, ó Hospodine, zdrželo mne.
19 In the multitude of my [painful] thoughts within me, thy consolations delight my soul.
Ve množství přemyšlování mých u vnitřnosti mé, tvá potěšování obveselovala duši mou.
20 Can there be associated with thee the throne of destructive wickedness, which frameth mischief as a law?
Zdaliž se k tobě přitovaryší stolice převráceností těch, jenž vynášejí nátisk mimo spravedlnost,
21 They band themselves together against the soul of the righteous, and innocent blood do they condemn.
Jenž se shlukují proti duši spravedlivého, a krev nevinnou odsuzují?
22 But the Lord is become my defence, and my God, the rock of my refuge.
Ale Hospodin jest mým hradem vysokým, a Bůh můj skalou útočiště mého.
23 And he will bring back upon them their own injustice, and in their own wickedness will he destroy them: [yea], he will destroy them—the Lord our God.
Onť obrátí na ně nepravost jejich, a zlostí jejich zahladí je, zahladí je Hospodin Bůh náš.
