< Psalms 74 >

1 “A Maskil of Assaph.” Why, O God, hast thou cast us off for ever? why will thy anger smoke against the flock of thy pasture?
Vyučující, Azafův. Proč, ó Bože, nás tak do konce zamítáš? Proč roznícena jest prchlivost tvá proti stádci pastvy tvé?
2 Remember thy congregation, which thou didst acquire of old; which thou didst redeem as the tribe of thy inheritance: this mount Zion, whereon thou hast dwelt.
Rozpomeň se na shromáždění své, jehož jsi od starodávna dobyl a vykoupil, na proutek dědictví svého, na Sion horu tuto, na níž přebýváš.
3 Lift up thy steps unto the perpetual heaps of ruins: the enemy hath ill-used every thing in the sanctuary.
Přispějž k hrozným pustinám. Jak všecko pohubil nepřítel v svatyni!
4 Thy adversaries have roared in the midst of thy places of assembly: they have set up their signs for signs.
Řvali nepřátelé tvoji u prostřed shromáždění tvých, a na znamení toho zanechali množství korouhví svých.
5 [The enemy] is known as one that lifteth up high axes against the thickets of a forest.
Za hrdinu jmín byl ten, kterýž co nejvýše zdvihl sekeru, roubaje vazbu dříví jeho.
6 And now they hew in pieces the carved work thereof altogether with hatchets and hammers.
A nyní již řezby jeho napořád sekerami a palicemi otloukají.
7 They have set on fire thy sanctuary; to the ground have they profaned the dwelling-place of thy name.
Uvrhli oheň do svatyně tvé, na zem zřítivše, poškvrnili příbytku jména tvého.
8 They have said in their heart, We will oppress them altogether: they have burnt up all the places of assembly of God in the land.
Řekli v srdci svém: Vyhubme je napořád. Takž vypálili všecky stánky Boha silného v zemi.
9 Our signs do we not see: there is no more any prophet: and there is no one among us that knoweth how long.
Znamení svých nevidíme, jižť není proroka, aniž jest mezi námi, kdo by věděl, dokud to stane.
10 How long, O God, shall the adversary utter defiance? shall the enemy blaspheme thy name for ever?
I dokudž, ó Bože, útržky činiti bude odpůrce? A nepřítel ustavičně-liž rouhati se bude jménu tvému?
11 Why withdrawest thou thy hand, and thy right hand? [draw it] out of thy bosom—exterminate [them];
Proč zdržuješ ruku svou, a pravice své z lůna svého nevzneseš?
12 Since [thou] God art my King from olden days, working salvation in the midst of the earth.
Však jsi ty, Bože, král můj od starodávna, působíš hojné spasení u prostřed země.
13 It was thou that didst divide by thy strength the sea: thou brokest in pieces the heads of the crocodiles on the waters.
Ty silou svou rozdělil jsi moře, a potřels hlavy draků u vodách.
14 Thou didst crush the heads of leviathan, and gavest them as food to the people inhabiting the wilderness.
Ty jsi potřel hlavu Leviatanovi, dal jsi jej za pokrm lidu na poušti.
15 Thou didst cleave fountain and stream: thou didst dry up ever-flowing rivers.
Ty jsi otevřel vrchoviště a potoky, ty jsi osušil i řeky prudké.
16 Thine is the day and thine is the night: it is thou who hast prepared the luminary and the sun.
Tvůjť jest den, tvá jest také i noc, světlo i slunce ty jsi učinil.
17 It is thou who hast set up all the boundaries of the earth: summer and winter—thou thyself hast formed them.
Ty jsi založil všecky končiny země, léto i zimy ty jsi sformoval.
18 Remember this, that the enemy hath defied the Lord, and that a worthless foolish people have blasphemed thy name.
Rozpomeniž se na to, že útržky činil ten odpůrce Hospodinu, a lid bláznivý jak se jménu tvému rouhal.
19 Oh give not up unto the multitude of enemies the soul of thy turtle-dove: the congregation of thy afflicted do not thou forget for ever.
Nevydávejž té zběři duše hrdličky své, na stádce chudých svých nezapomínej se na věky.
20 Look unto the covenant; for the dark places of the earth are full of habitations of violence.
Ohlédni se na smlouvu; nebo plní jsou i nejtmavější koutové země peleší ukrutnosti.
21 Oh let not the oppressed return confounded: let the poor and needy praise thy name.
Nechažť bídní neodcházejí s hanbou, chudý a nuzný ať chválí jméno tvé.
22 Arise, O God, plead thy own cause: remember thy defiance from the worthless fool all the day.
Povstaniž, ó Bože, a veď při svou, rozpomeň se na pohanění, kteréžť se děje od nesmyslných na každý den.
23 Forget not the voice of thy adversaries: the tumult of those that rise up against thee ascendeth continually.
Nezapomínej se na vykřikování svých nepřátel, a na hluk proti tobě povstávajících, kterýž se silí ustavičně.

< Psalms 74 >