< Psalms 49 >
1 “To the chief musician, by the sons of Korach, a psalm.” Hear this, all ye people; give ear, all ye inhabitants of the perishable world:
Přednímu kantoru z synů Chóre, žalm. Slyšte to všickni národové, pozorujte všickni obyvatelé zemští.
2 Both the sons of the low and the sons of the high, rich and needy, altogether.
Tak z lidu obecného, jako z povýšených, tak bohatý, jako chudý.
3 My mouth shall speak wisdom; and the meditation of my heart shall be of understanding.
Ústa má mluviti budou moudrost, a přemyšlování srdce mého rozumnost.
4 I will incline my ear to a parable: I will open with the harp my riddle.
Nakloním k přísloví ucha svého, a při harfě vykládati budu přípovídku svou.
5 Wherefore should I fear in the days of evil, when the iniquity of my oppressors encompasseth me?—
I proč se báti mám ve dnech zlých, aby nepravost těch, kteříž mi na paty šlapají, mne obklíčiti měla?
6 Of those that trust in their wealth, and boast themselves of the multitude of their riches?
Kteříž doufají v svá zboží, a množstvím bohatství svého se chlubí.
7 No one can in any wise redeem his brother, nor can he give to God redemption money for himself;
Žádný bratra svého nijakž vykoupiti nemůže, ani Bohu za něj dáti mzdy vyplacení,
8 For the ransom of their soul is too costly, and it is omitted for ever.
(Neboť by velmi drahé musilo býti vyplacení duše jejich, protož nedovedeť toho na věky),
9 And should he still live for ever? not see the pit?
Aby živ byl věčně, a neviděl porušení.
10 For he must see that wise men die, that together the fool and the brutish person perish and leave to others their wealth.
Nebo se vídá, že i moudří umírají, blázen a hovadný člověk zaroveň hynou, zboží svého i cizím zanechávajíce.
11 Their inward thought is, that their houses are to be for ever, their dwelling-places, from generation to generation; they call them by their own names in [various] countries.
Myšlení jejich jest, že domové jejich věční jsou, a příbytkové jejich od národu do pronárodu; pročež je po krajinách nazývají jmény svými.
12 Nevertheless man in [his] splendor endureth not: he is like the beasts [that] perish.
Ale člověk v slávě netrvá, jsa podobný hovadům, kteráž hynou.
13 This is their way, their folly: yet their posterity will take pleasure in their sayings. (Selah)
Taková snažnost jejich jest bláznovstvím při nich, však potomci jejich ústy svými to schvalují. (Sélah)
14 Like flocks are they thrust into the nether world; death will feed them; but the upright shall have dominion over them in that morning, and their form wasteth away in the nether world, [taken away] from their own dwelling. (Sheol )
Jako hovada v pekle skladeni budou, smrt je žráti bude, ale upřímí panovati budou nad nimi v jitře; způsob pak oněchno aby zvetšel, z příbytku svého octnou se v hrobě. (Sheol )
15 But God will redeem my soul from the power of the nether world; for he will take me away. (Selah) (Sheol )
Ale Bůh vykoupí duši mou z moci pekla, když mne přijme. (Sélah) (Sheol )
16 Be not thou afraid when a man becometh rich, when the glory of his house is increased;
Neboj se, když by někdo zbohatl, a když by se rozmnožila sláva domu jeho.
17 For when he dieth he can take nothing away; his glory will not descend after him.
Při smrti zajisté ničeho nevezme, aniž sstoupí za ním sláva jeho.
18 For though he bless his soul during his life, and men praise thee, when thou doest well to thyself:
Ačťkoli duši své, pokudž jest živ, lahodí; k tomu chválí jej i jiní, když sobě čistě povoluje:
19 She shall go to the generation of his fathers, unto eternity will these never see light.
A však musí se odebrati za věkem otců svých, a na věky světla neuzří.
20 Man, though in splendor, who understandeth not, is like the beasts that perish. °
Summou: Člověk jsa ve cti, neusrozumí-li sobě, bývá učiněn podobný hovadům, kteráž hynou.