Psalms 38
1 “A psalm of David, to bring to remembrance.” O Lord, correct me not in thy wrath, nor chastise me in thy fury.
Žalm Davidův k připomínání. Hospodine, v prchlivosti své netresci mne, ani v hněvě svém kárej mne.
2 For thy arrows have penetrated into me, and thy hand presseth down upon me.
Nebo střely tvé uvázly ve mně, a ruka tvá na mne těžce dolehla.
3 There is no soundness in my flesh because of thy indignation: there is no peace in my bones because of my sin.
Nic není celého v těle mém pro tvou hněvivost, nemají pokoje kosti mé pro hřích můj.
4 For my iniquities are passed over my head, as a heavy burden are they too heavy for me.
Nebo nepravosti mé vzešly nad hlavu mou, jako břímě těžké nemožné jsou mi k unesení.
5 Foul, corrupt are my bruises because of my folly.
Zahnojily se, a kyší rány mé pro bláznovství mé.
6 I am bent double; I am bowed down to the utmost; all the day long I go about full of grief.
Pohrbený a sklíčený jsem náramně, každého dne v smutku chodím.
7 For my loins are filled with a burning disease, and there is no soundness in my flesh.
Nebo ledví má plná jsou mrzkosti, a nic není celého v těle mém.
8 I am made faint and crushed to the utmost; I cry aloud because of the groaning of my heart.
Zemdlen jsem a potřín převelice, řvu pro úzkost srdce svého.
9 Lord, before thee is all my longing; and my sighing is from thee not hidden.
Pane, před tebou jest všecka žádost má, a vzdychání mé není před tebou skryto.
10 My heart is restless, my strength hath left me; and the light of my eyes—that also is no more with me.
Srdce mé zmítá se, opustila mne síla má, i to světlo očí mých není se mnou.
11 My lovers and my friends stand aloof from my plague; and my kinsmen stand afar off.
Ti, kteříž mne milovali, a tovaryši moji, štítí se ran mých, a příbuzní moji zdaleka stojí.
12 They also that seek after my life lay snares; and they that wish for my mishap speak wicked falsehoods; and deceits do they devise all the day long.
Ti pak, kteříž stojí o bezživotí mé, osídla lécejí, a kteříž mého zlého hledají, mluví převráceně, a přes celý den lest a chytrost smýšlejí.
13 But I, as a deaf man, hear not; and I am as a dumb man that cannot open his mouth.
Ale já jako hluchý neslyším, a jako němý, kterýž neotvírá úst svých;
14 Thus am I as a man that heareth not, and in whose mouth are no words of defence.
Tak jsem, jako člověk, kterýž neslyší, a v jehož ústech není žádného odporu.
15 For in thee, O Lord, do I hope: thou wilt answer, O Lord my God.
Nebo na tě, Hospodine, očekávám, ty za mne odpovíš, Pane Bože můj.
16 For I said, Perhaps they might rejoice over me: when my foot slippeth, they might magnify themselves over me.
Nebo jsem řekl: Ať se neradují ze mne, poklesla-li by se noha má, ať se pyšně nepozdvihují nade mnou,
17 For I am prepared for [my] downfall, and my pain is continually before me.
Poněvadž k snášení bíd hotov jsem, anobrž bolest má vždycky jest přede mnou.
18 For I will tell of my iniquity; I will be grieved because of my sin.
A že nepravosti své vyznávám, a pro hřích svůj tesklím.
19 But my enemies are strong in life; and numerous are those that hate me wrongfully;
Pročež nepřátelé moji veseli jsouce, silí se, a rozmnožují se ti, kteříž mne bez příčiny nenávidí.
20 They also that repay [me] evil in lieu of good; they hate me bitterly because I pursue what is good.
A zlým za dobré mi se odplacujíce, činí mi protivenství, proto že dobrého následuji.
21 Forsake me not, O Lord: O my God, be not far from me.
Neopouštějž mne, Hospodine Bože můj, nevzdalujž se ode mne.
22 Make haste to help me, O Lord, my salvation.
Přispěj k spomožení mému, Pane spasení mého.
