< Psalms 31 >

1 “To the chief musician, a psalm of David.” In thee, O Lord, do I put my trust; Oh that I may never be put to shame: through thy righteousness do thou release me.
Přednímu zpěváku, žalm Davidův. V tebe, Hospodine, doufám, nedejž mi zahanbenu býti na věky, pro spravedlnost svou vysvoboď mne.
2 Bend unto me thy ear; speedily deliver me: be thou unto me as a rock of protection, as a mountain strong-hold to save me.
Nakloň ke mně ucha svého, rychle vytrhni mne; budiž mi pevnou skalou a domem ohraženým, abys mne zachoval.
3 For my rock and my stronghold art thou; and for the sake of thy name lead me, and guide me.
Nebo skála má a hrad můj ty jsi, protož pro jméno své veď i doveď mne.
4 Draw me out of the net which they have laid secretly for me; for thou art my protection.
Vyveď mne z leči, kterouž polékli na mne; nebo síla má ty jsi.
5 Into thy hand do I commit my spirit: thou redeemest me, O Lord, the God of truth.
V ruce tvé poroučím ducha svého, nebo jsi mne vykoupil, Hospodine, Bože silný a věrný.
6 I hate those that depend on lying vanities; but I trust indeed in the Lord.
Nenávidím těch, kteříž následují pouhých marností, nebo já v Hospodinu naději skládám.
7 I will be glad and rejoice in thy kindness; because thou hast seen my misery; thou hast taken cognizance of the distresses of my soul;
Plésati a radovati se budu v milosrdenství tvém, že jsi vzezřel na mé trápení, a poznal jsi v ssoužení duši mou.
8 And thou hast not surrendered me into the hand of the enemy: thou hast caused my feet to stand on an ample space.
Aniž jsi mne zavřel v ruce nepřítele, ale postavil jsi na širokosti nohy mé.
9 Be gracious unto me, O Lord, for I am in distress; my eye is consumed through vexation—my soul [too] and my body.
Smiluj se nade mnou, Hospodine, nebo jsem ssoužen, tak že usvadla zámutkem tvář má, duše má, i život můj.
10 For my life is spent with sorrow, and my years with sighing, my strength faileth because of my iniquity, and my bones are consumed.
Žalostí zajisté zhynulo zdraví mé, a léta má od úpění, zemdlena bídou mou síla má, a kosti mé vyprahly.
11 Because of all my assailants am I become a reproach, and unto my neighbors greatly so, and a terror to my acquaintance, those that see me abroad flee away from me.
U všech nepřátel svých jsem v pohanění, a nejvíce u sousedů, známým pak svým jsem strašidlem; kteříž mne vídají vně, utíkají přede mnou.
12 I am forgotten as a dead man out of the heart: I am become like a perishable vessel.
Vyšel jsem z paměti tak, jako mrtvý, učiněn jsem jako nádoba rozražená.
13 For I have heard the slandering of many; terror was on every side, while they took counsel together against me: to take away my life did they purpose.
Nebo slýchám utrhání mnohých, strach odevšad, když se proti mně spolu puntují, lstivě přemýšlejíce, jak by odjali duši mou.
14 But I trusted well in thee, O Lord: I said, Thou art my God.
Ale já v tobě naději skládám, Hospodine; řekl jsem: Bůh můj jsi ty.
15 In thy hand are my destinies: deliver me from the hand of my enemies, and from my persecutors.
V rukou tvých jsou časové moji, vytrhni mne z ruky nepřátel mých a těch, kteříž mne stihají.
16 Let thy face shine upon thy servant: save me through thy kindness.
Osvěť tvář svou nad služebníkem svým, zachovej mne pro milosrdenství své.
17 O Lord, let me not be put to shame; for I have called on thee: let the wicked be put to shame, let them be silent, [passing] to the nether world. (Sheol h7585)
Hospodine, ať nejsem zahanben, nebo jsem tě vzýval; nechať jsou zahanbeni bezbožníci, a skroceni v pekle. (Sheol h7585)
18 Let the lying lips be made dumb, which speak hard things against the righteous, with pride and contempt.
Oněmějte rtové lživí, kteříž mluví proti spravedlivému tvrdě, pyšně a s potupou.
19 Oh how great is thy goodness, which thou hast treasured up for those that fear thee; which thou hast wrought for those that trust in thee before the sons of men!
Ó jak veliká jest dobrotivost tvá, kterouž jsi odložil těm, jenž se bojí tebe, a kterouž jsi činíval doufajícím v tebe před syny lidskými.
20 Thou wilt conceal them in the secret of thy presence from the conspiracy of men: thou wilt keep them secretly in a pavilion from the strife of tongues.
Ty je skrýváš v skrýši oblíčeje svého před vysokomyslností člověka, skrýváš je jako v stanu před jazyky svárlivými.
21 Blessed be the Lord: for he hath shown me his kindness wonderfully in a beleaguered city.
Požehnaný buď Hospodin, nebo prokázal ke mně divné milosrdenství své jako v městě ohraženém.
22 And yet had I said in my despondency, I am cut off from before thy eyes: nevertheless thou didst hear the voice of my supplications when I cried loudly unto thee.
Já zajisté když jsem pospíchal, řekl jsem: Zavrženť jsem od očí tvých, ale ty jsi vyslyšel hlas pokorných modliteb mých, když jsem k tobě volal.
23 Oh love the Lord, all ye his pious ones: the Lord preserveth the faithful, and recompenses the presumption of him that acteth proudly.
Milujtež Hospodina všickni svatí jeho, neboť ostříhá věřících Hospodin, a též odplací vrchovatě tomu, kdož pýchu provodí.
24 Be strong, and let your heart be of good courage, all ye that hope in the Lord.
Zmužile sobě čiňte, (a posilní Bůh srdce vašeho), všickni, kteříž naději máte v Hospodinu.

< Psalms 31 >