Psalms 11

1 “To the chief musician, by David.” In the Lord have I put my trust: how can ye say to my soul, Flee to your mountain as a bird?

Přednímu zpěváku, žalm Davidův. V Hospodina doufám, kterakž tedy říkáte duši mé: Uleť s hory své jako ptáče?

2 For lo, the wicked bend their bow, they arrange their arrow upon the string, to shoot in the dark at the upright in heart.

Nebo aj, bezbožníci napínají lučiště, přikládají šípy své na tětivo, aby stříleli skrytě na upřímé srdcem.

3 For [if] the foundations be torn down, what can the righteous do?

Ale těmi usilováními zkaženi budou; nebo spravedlivý co učinil?

4 The Lord is in his holy temple, the Lord hath his throne in the heavens, his eyes behold, his eyelids prove, the children of men.

Hospodin jest v chrámě svatém svém, trůn Hospodinův v nebi jest; oči jeho hledí, víčka jeho zkušují synů lidských.

5 The Lord proveth the righteous; but the wicked and him that loveth violence his soul hateth.

Hospodin zkušuje spravedlivého, bezbožníka pak a milujícího nepravost nenávidí duše jeho.

6 He letteth rain upon the wicked burning coals, fire and brimstone; and a glowing wind is the portion of their cup.

Dštíti bude na bezbožníky uhlím řeřavým, ohněm a sirou, a duch vichřice bude částka kalicha jejich.

7 For righteous is the Lord, he loveth righteousness: his countenance doth behold the upright.

Nebo Hospodin spravedlivý jest, spravedlnost miluje, na upřímého oči jeho patří.