Proverbs 9
1 Wisdom hath built her house; she hath hewn out her seven pillars;
Moudrost vystavěla dům svůj, vytesavši sloupů svých sedm.
2 She hath killed her cattle; she hath mingled her wine; she hath also set in order her table.
Zbila dobytek svůj, smísila víno své, stůl také svůj připravila.
3 She hath sent forth her maidens: she inviteth [her guests] upon the top of the highest places of the town.
A poslavši děvečky své, volá na vrchu nejvyšších míst v městě:
4 Whoso is simple, let him turn in hither: as for him that is void of sense, she saith to him,
Kdožkoli jest hloupý, uchyl se sem. Až i bláznivým říká:
5 “Come, eat of my bread, and drink of the wine which I have mingled.
Poďte, jezte chléb můj, a píte víno, kteréž jsem smísila.
6 Forsake simplicity, and live; and go onward on the way of understanding.
Opusťte hloupost a živi buďte, a choďte cestou rozumnosti.
7 He that correcteth a scorner acquireth for himself abuse; and he that reproveth the wicked getteth himself a blemish.
Kdo tresce posměvače, dochází hanby, a kdo přimlouvá bezbožnému, pohanění.
8 Do not correct a scorner, lest he hate thee: reprove a wise man, and he will love thee.
Nedomlouvej posměvači, aby tě nevzal v nenávist; přimlouvej moudrému, a bude tě milovati.
9 Give to the wise [instruction], and he will become yet wiser: impart knowledge to the righteous, and he will increase his information.
Učiň to moudrému, a bude moudřejší; pouč spravedlivého, a bude umělejší.
10 The commencement of wisdom is the fear of the Lord; and the knowledge of the Most Holy One is understanding.
Počátek moudrosti jest bázeň Hospodinova, a umění svatých rozumnost.
11 For through me shall thy days be multiplied, and the years of thy life shall be increased unto thee.
Nebo skrze mne rozmnoží se dnové tvoji, a přidánoť bude let života.
12 If thou art become wise, thou art wise for thyself; but if thou art a scorner, thou alone wilt have to bear it.”
Budeš-li moudrý, sobě moudrý budeš; pakli posměvač, sám vytrpíš.
13 The woman of folly is noisy: she is simple, and knoweth not what [to do].
Žena bláznivá štěbetná, nesmyslná, a nic neumí.
14 And she sitteth at the door of her house, upon a chair in the high places of the town.
A sedí u dveří domu svého na stolici, na místech vysokých v městě,
15 To call the wayfarers who go straight forward on their paths.
Aby volala jdoucích cestou, kteříž přímo jdou stezkami svými, řkuci:
16 Whoso is simple, let him turn in hither; and as for him that is void of sense, she saith to him,
Kdo jest hloupý, uchyl se sem. A bláznivému říká:
17 “Stolen waters are sweet, and bread of secrecy is pleasant.”
Voda kradená sladší jest, a chléb pokoutní chutnější.
