Proverbs 29
1 A man that, having received many admonitions, still hardeneth his neck, will suddenly be broken, and this without remedy.
Èlověk, kterýž často kárán bývaje, zatvrzuje šíji, rychle potřín bude, tak že neprospěje žádné lékařství.
2 When the righteous are in authority, the people will rejoice; but when the wicked beareth rule, the people groan.
Když se množí spravedliví, veselí se lid; ale když panuje bezbožník, vzdychá lid.
3 The man that loveth wisdom causeth his father to rejoice; but he that keepeth company with harlots wasteth [his] wealth.
Muž, kterýž miluje moudrost, obveseluje otce svého; ale kdož se přitovaryšuje k nevěstkám, mrhá statek.
4 A king will through the exercise of justice establish [the welfare of] a land; but one that loveth gifts overthroweth it.
Král soudem upevňuje zemi, muž pak, kterýž béře dary, boří ji.
5 A man that flattereth his neighbor spreadeth a net for his steps.
Èlověk, kterýž pochlebuje příteli svému, rozprostírá sít před nohama jeho.
6 In the transgression of a man there is an evil snare: but the righteous ever singeth and rejoiceth.
Výstupek bezbožného jest jemu osídlem, spravedlivý pak prozpěvuje a veselí se.
7 The righteous considereth the cause of the indigent: but the wicked will not understand the knowledge [of justice].
Spravedlivý vyrozumívá při nuzných, ale bezbožník nemá s to rozumnosti ani umění.
8 Scornful men will kindle [confusion] in a town; but the wise turn away wrath.
Muži posměvači zavozují město, ale moudří odvracují hněv.
9 If a wise man contend with a foolish man, whether he be angry or whether he laugh, [he will have] no rest.
Muž moudrý, kterýž se nesnadní s mužem bláznivým, buď že se pohne, buď že se směje, nemá pokoje.
10 Men of blood hate the guiltless one; but the upright seek [to preserve] his life.
Vražedlníci v nenávisti mají upřímého, ale upřímí pečují o duši jeho.
11 A fool uttereth all his mind; but the wise holdeth it back.
Všecken duch svůj vypouští blázen, ale moudrý na potom zdržuje jej.
12 If a ruler listen to the word of falsehood, all his servants become wicked.
Pána toho, kterýž rád poslouchá slov lživých, všickni služebníci jsou bezbožní.
13 The poor and the man of exactions meet together: the Lord enlighteneth the eyes of both of them.
Chudý a dráč potkávají se, obou dvou však oči osvěcuje Hospodin.
14 When a king judgeth in truth the indigent, his throne shall stand firmly for ever.
Krále toho, kterýž soudí právě nuzné, trůn na věky bývá utvrzen.
15 The rod and reproof impart wisdom; but a lad abandoned to himself bringeth shame on his mother.
Metla a kárání dává moudrost, ale dítě sobě volné k hanbě přivodí matku svou.
16 With the increase of the wicked transgression increaseth; but the righteous shall yet look on their downfall.
Když se rozmnožují bezbožní, rozmnožuje se převrácenost, a však spravedliví spatřují pád jejich.
17 Correct thy son, and he will procure thee rest: yea, he will give delight unto thy soul.
Tresci syna svého, a přineseť odpočinutí, a způsobí rozkoš duši tvé.
18 Without a prophetic vision a people become unruly; but when it observeth the law, then will it be happy.
Když nebývá vidění, rozptýlen bývá lid; kdož pak ostříhá zákona, blahoslavený jest.
19 Not with words [alone] can a servant be corrected; for though he understand, there will be no response.
Slovy nebývá napraven služebník; nebo rozuměje, však neodpoví.
20 Seest then a man that is hasty in his words? there is more hope for a fool than for him.
Spatřil-li bys člověka, an jest kvapný v věcech svých, lepší jest naděje o bláznu, než o takovém.
21 If one rear his servant delicately from his youth, then will he at length become as [his] son.
Kdo rozkošně chová z dětinství služebníka svého, naposledy bude syn.
22 A man of anger stirreth up strife; and a man of fury aboundeth in transgression.
Èlověk hněvivý vzbuzuje svár, a prchlivý mnoho hřeší.
23 The pride of a man will humble him; but the humble in spirit will attain to honor.
Pýcha člověka snižuje jej, ale chudý duchem dosahuje slávy.
24 Whoso divideth with a thief hateth his own soul: he heareth the adjuration and dareth not to tell.
Kdo má spolek s zlodějem, v nenávisti má duši svou; zlořečení slyší, však neoznámí.
25 The dread of man bringeth a snare; but whoso putteth his trust in the Lord will be upheld in safety.
Strašlivý člověk klade sobě osídlo, ale kdo doufá v Hospodina, bývá povýšen.
26 Many seek the favor of a ruler; but from the Lord cometh justice for man.
Mnozí hledají tváři pánů, ješto od Hospodina jest soud jednoho každého.
27 An abomination of the righteous is an unjust man: and an abomination of the wicked is one who is upright in [his] way.
Ohavností spravedlivým jest muž nepravý, ohavností pak bezbožnému, kdož upřímě kráčí.
