Proverbs 14
1 The wise among women buildeth her house; but the foolish pulleth it down with her own hands.
Moudrá žena vzdělává dům svůj, bláznice pak rukama svýma boří jej.
2 In his uprightness walketh he that feareth the Lord; but perverse in his ways is he that despiseth him.
Kdo chodí v upřímnosti své, bojí se Hospodina, ale převrácený v cestách svých pohrdá jím.
3 In the mouth of the foolish is a stick [for his] pride; but the lips of the wise will preserve them.
V ústech blázna jest hůl pýchy, rtové pak moudrých ostříhají jich.
4 Where no oxen are, is the crib clean; but the abundance of harvests is [only] through the strength of the ox.
Když není volů, prázdné jsou jesle, ale hojná úroda jest v síle volů.
5 A faithful witness will not lie; but a false witness constantly uttereth lies.
Svědek věrný neklamá, ale svědek falešný mluví lež.
6 A scorner seeketh wisdom, and there is none; but knowledge is easy to the man of understanding.
Hledá posměvač moudrosti, a nenalézá, rozumnému pak umění snadné jest.
7 Go far away from a foolish man, else thou wilt [never] know the lips of knowledge.
Odejdi od muže bláznivého, když neseznáš při něm rtů umění.
8 The wisdom of the prudent is to understand his way; but the folly of fools is deceit.
Moudrost opatrného jest, aby rozuměl cestě své, bláznovství pak bláznů ke lsti.
9 The fool maketh a mockery of guilt; but among the upright there is good will.
Blázen přikrývá hřích, ale mezi upřímými dobrá vůle.
10 The heart knoweth its own bitterness; and with its joy can no stranger intermeddle.
Srdce ví o hořkosti duše své, a k veselí jeho nepřimísí se cizí.
11 The house of the wicked will be destroyed: but the tent of the upright will flourish.
Dům bezbožných vyhlazen bude, ale stánek upřímých zkvetne.
12 There is many a way which seemeth even before a man; but its end are ways unto death.
Cesta zdá se přímá člověku, a však dokonání její jest cesta k smrti.
13 Even in laughter the heart feeleth pain; and at its end joy is sorrow.
Také i v smíchu bolí srdce, a cíl veselí jest zámutek.
14 The backslider in heart will have enough of his own ways; and from him [departeth] the good men.
Cestami svými nasytí se převrácený srdcem, ale muž dobrý štítí se jeho.
15 The simple believeth every word; but the prudent man understandeth his steps.
Hloupý věří každému slovu, ale opatrný šetří kroku svého.
16 A wise man is fearful, and departeth from evil; but the fool exciteth himself, and is confident.
Moudrý bojí se a odstupuje od zlého, ale blázen dotře a smělý jest.
17 He that is soon angry committeth folly; and a man of wicked devices is hated.
Náhlý se dopouští bláznovství, a muž myšlení zlých v nenávisti bývá.
18 The simple inherit folly; but the prudent crown themselves with knowledge.
Dědičně vládnou hlupci bláznovstvím, ale opatrní bývají korunováni uměním.
19 The bad sink down before the good; and the wicked are at the gates of the righteous.
Sklánějí se zlí před dobrými, a bezbožní u bran spravedlivého.
20 Even to his own neighbor is the poor man hateful; but the friends of the rich are many.
Také i příteli svému v nenávisti bývá chudý, ale milovníci bohatého mnozí jsou.
21 He that despiseth his neighbor is a sinner; but he that is gracious to the poor—happiness attend him!
Pohrdá bližním svým hříšník, ale kdož se slitovává nad chudými, blahoslavený jest.
22 Behold, those who contrive evil are in error; but kindness and truth attend on those who contrive what is good.
Zajisté žeť bloudí, kteříž ukládají zlé; ale milosrdenství a pravda těm, kteříž smýšlejí dobré.
23 In all painful labor there is profit; but mere words of the lips [lead] only to want.
Všeliké práce bývá zisk, ale slovo rtů jest jen k nouzi.
24 The crown of the wise is their riches; but the folly of fools is [only] folly.
Koruna moudrých jest bohatství jejich, bláznovství pak bláznivých bláznovstvím.
25 A deliverer of souls is the true witness; but a witness of deceit uttereth lies.
Vysvobozuje duše svědek pravdomluvný, ale lstivý mluví lež.
26 In the fear of the Lord is the strong confidence [of man], and unto his children will it be a place of shelter.
V bázni Hospodinově jestiť doufání silné, kterýž synům svým útočištěm bude.
27 The fear of the Lord is the source of life, [teaching] to avoid the snares of death.
Bázeň Hospodinova jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.
28 In the multitude of people is the king's glory; but in the want of a population is the downfall of the prince.
Ve množství lidu jest sláva krále, ale v nedostatku lidu zahynutí vůdce.
29 He that is slow to anger is of great understanding; but he that is hasty of spirit holdeth up [to view] his folly.
Zpozdilý k hněvu hojně má rozumu, ale náhlý pronáší bláznovství.
30 A sound heart is the life of the body; but jealousy is the rottenness of the bones.
Život těla jest srdce zdravé, ale hnis v kostech jest závist.
31 He that oppresseth the poor blasphemeth his Maker; but he that is gracious to the needy honoreth him.
Kdo utiská chudého, útržku činí Učiniteli jeho; ale ctí jej, kdož se slitovává nad chudým.
32 Through his own evil is the wicked thrust down; but even in his death doth the righteous have confidence.
Pro zlost svou odstrčen bývá bezbožný, ale naději má i při smrti své spravedlivý.
33 In the heart of the man of understanding resteth wisdom: but [the little which is] in the bosom of fools is made known.
V srdci rozumného odpočívá moudrost, co pak jest u vnitřnosti bláznů, nezatají se.
34 Righteousness exalteth a people; but the disgrace of nations is sin.
Spravedlnost zvyšuje národ, ale hřích jest ku pohanění národům.
35 The king's favor is bestowed on an intelligent servant; but his wrath is against him that deserveth shame.
Laskav bývá král na služebníka rozumného, ale hněviv na toho, kterýž hanbu činí.
