Numbers 16
1 Now Korach, the son of Yizhar, the son of Kehath, the son of Levi, was presumptuous, together with Dathan and Abiram, the sons of Eliab, and On, the son of Peleth, sons of Reuben:
Chóre pak syn Izarův, syna Kahat z pokolení Léví, vytrhl se z jiných, tolikéž Dátan a Abiron, synové Eliabovi, také Hon, syn Feletův, z synů Rubenových,
2 So that they rose up before Moses, with certain men of the children of Israel, in number two hundred and fifty; [who were] princes of the congregation, called to the assembly, men of renown.
A povstali proti Mojžíšovi, i jiných mužů z synů Izraelských dvě stě a padesáte, knížata shromáždění, kteříž svoláváni byli do rady, muži slovoutní.
3 And they assembled themselves against Moses, and against Aaron, and said unto them, Ye assume too much; for the whole of the congregation are all of them holy, and the Lord is among them; wherefore then will you lift yourselves up above the congregation of the Lord?
A sebravše se proti Mojžíšovi a proti Aronovi, řekli jim: Příliště to již na vás; všecko zajisté množství toto, všickni tito svatí jsou, a u prostřed nich jest Hospodin. Pročež se tedy vyzdvihujete nad shromážděním Hospodinovým?
4 And when Moses heard it, he fell upon his face:
To když uslyšel Mojžíš, padl na tvář svou,
5 And he spoke unto Korach and unto all his company, saying, Tomorrow, —then will the Lord make known who is his, and who is holy, that he may cause them to come near unto him; and him whom he shall choose will he cause to come near unto him.
A mluvil k Chóre a ke vší rotě jeho, řka: Ráno ukáže Hospodin, kdo jsou jeho, a kdo jest svatý, i kdo před něj předstupovati má; nebo kohožkoli vyvolil, tomu rozkáže přistoupiti k sobě.
6 This do ye: Take yourselves censers, Korach and all his company;
Toto učiňte: Vezměte sobě kadidlnice, ty Chóre i všecko shromáždění tvé,
7 And put therein fire, and put upon them incense before the Lord, tomorrow; and it shall be that the man whom the Lord will choose, he shall be the holy one; you assume too much, ye sons of Levi.
A naklaďte do nich uhlí, a vložte na ně kadidla před Hospodinem zítra; i stane se, že kohožkoli vyvolí Hospodin, ten bude svatý. Příliště to již na vás, synové Léví.
8 And Moses said unto Korach, Hear, I pray you, ye sons of Levi:
I řekl Mojžíš k Chóre: Slyšte, prosím, synové Léví.
9 It is too little for you, that the God of Israel hath separated you from the congregation of Israel, to bring you near unto himself, to do the service of the tabernacle of the Lord, and to stand before the congregation to minister for them?
Zdaliž málo vám to jest, že vás oddělil Bůh Izraelský ode všeho množství Izraelského, a rozkázal vám přistupovati k sobě, abyste vykonávali službu příbytku Hospodinova, a abyste stáli před shromážděním, a sloužili jim,
10 And he hath brought thee near, and all thy brethren the sons of Levi with thee: and now will ye seek the priesthood also?
A vzal tě sobě, a všecky bratří tvé syny Léví s tebou, a že ještě přes to i kněžství hledáte?
11 For which cause [beware], thou and all thy company that are gathered together against the Lord; for Aaron, what is he, that ye should murmur against him:
Protož věz, že ty a všickni tvoji jste ti, kteříž se rotíte proti Hospodinu; nebo Aron co jest, že jste reptali proti němu?
12 And Moses sent to call Dathan and Abiram, the sons of Eliab; but they said, We will not come up:
Tedy poslal Mojžíš, aby zavolali Dátana a Abirona, synů Eliabových. Kteříž odpověděli: Nepůjdem.
13 Is it too little that thou hast brought us up out of a land flowing with milk and honey, to kill us in the wilderness, that thou wilt assume to make thyself also a prince over us?
Cožť se ještě málo zdá, že jsi vyvedl nás z země oplývající mlékem a strdí, abys nás zmořil na poušti, že také chceš i panovati nad námi, a rozkazovati nám?
14 Moreover thou hast not brought us into a land flowing with milk and honey, and thou hast not given us inheritance of fields and vineyards: wilt thou bore out the eyes of these men? we will not come up.
A ještě jsi nás neuvedl do země oplývající mlékem a strdí, aniž jsi nám dal v dědictví rolí a vinic. Zdali oči mužům těmto vyloupiti chceš? Nepůjdeme.
15 And this displeased Moses greatly, and he said unto the Lord, Have no respect unto their offering: I have not taken away an ass of any one of them, nor have I done wrong to any one of them.
I rozhněval se Mojžíš velmi, a řekl k Hospodinu: Nepatřiž na oběti jejich. Ani jednoho osla od nich jsem nevzal, aniž jsem komu z nich co zlého učinil.
16 And Moses said unto Korach, Thou and all thy company, be ye before the Lord, thou, and they, and Aaron, tomorrow:
Potom řekl Mojžíš k Chóre: Ty a všickni tvoji, postavte se zítra před Hospodinem, ty i oni, též i Aron.
17 And take ye every man his censer, and put incense upon them, and bring ye near before the Lord every man his censer, two hundred and fifty censers; thou also, and Aaron, each his censer.
A vezmouce jeden každý kadidlnici svou, dáte do nich kadidla, a postavíte se před Hospodinem, jeden každý s kadidlnicí svou; dvě stě a padesáte kadidlnic bude, ty také i Aron, každý s kadidlnicí svou.
18 And they took every man his censer, and put fire on them, and laid incense thereupon; and they stood at the door of the tabernacle of the congregation with Moses and Aaron.—
Tedy vzal jeden každý kadidlnici svou, a nabravše do nich uhlí, vložili na ně i kadidla, a stáli u dveří stánku úmluvy, i Mojžíši Aron.
19 And Korach assembled against them all the congregation unto the door of the tabernacle of the congregation; and the glory of the Lord then appeared unto all the congregation.
Chóre pak již byl sebral proti nim všecko množství ke dveřím stánku úmluvy; i ukázala se sláva Hospodinova všemu množství.
20 And the Lord spoke unto Moses and unto Aaron, saying,
I mluvil Hospodin k Mojžíšovi a k Aronovi, řka:
21 Separate yourselves from the midst of this congregation, and I will make an end of them in a moment.
Oddělte se z prostředku množství tohoto, ať je v okamžení zahladím.
22 And they fell upon their faces, and said, O God, the God of the spirits of all flesh, this one man doth sin, and with all the congregation wouldst thou be wroth!
Kteřížto padše na tváři své, řekli: Bože silný, Bože duchů i všelikého těla, jediný tento člověk zhřešil, a což na všecko shromáždění hněvati se budeš?
23 And the Lord spoke unto Moses, saying,
Tedy mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka:
24 Speak unto the congregation, saying, Get you away from about the dwelling of Korach, Dathan, and Abiram.
Mluv k množství a rci: Odstupte od příbytku Chóre, Dátana a Abirona.
25 And Moses rose up and went unto Dathan and Abiram; and there went after him the elders of Israel.
A vstav Mojžíš, šel k Dátanovi a Abironovi; i šli za ním starší Izraelští.
26 And he spoke unto the congregation, saying, Depart, I pray you, from the tents of these wicked men, and touch nothing which belongeth to them, lest ye be destroyed through all their sins.
A mluvil k množství, řka: Odstupte, prosím, od stanů bezbožných mužů těchto, aniž se čeho dotýkejte, což jejich jest, abyste nebyli zachváceni ve všech hříších jejich.
27 So they got away from the dwelling of Korach, Dathan, and Abiram, on every side: and Dathan and Abiram came out, standing [boldly] at the door of their tents, with their wives, and their sons, and their little ones.
I odstoupili se všech stran od příbytku Chóre, Dátana a Abirona; ale Dátan a Abiron vyšedše, stáli u dveří stanů svých, i ženy jejich a synové jejich, i maličcí jejich.
28 And Moses said, Through this shall ye know that the Lord hath sent me to do all these deeds; that [I have] not done them out of my own heart.
Tedy řekl Mojžíš: Po tomto poznáte, že Hospodin poslal mne, abych činil všecky skutky tyto, a že nic o své ujmě nečiním:
29 If these men die as all men die, and if the visitation of all men be visited on them: then hath the Lord not sent me.
Jestliže tak jako jiní lidé mrou, zemrou i tito, a navštívením obecným všechněm lidem jestliže navštíveni budou, neposlal mne Hospodin.
30 But if the Lord do create a new thing, and the earth open her mouth, and swallow them up, with all that appertaineth unto them, and they go down alive into the pit: then shall ye understand that these men have provoked the Lord. (Sheol h7585)
Pakliť něco nového učiní Hospodin, a země, otevra ústa svá, požře je se vším, což mají, a sstoupí-li za živa do pekla, tedy poznáte, že jsou popouzeli muži ti Hospodina. (Sheol h7585)
31 And it came to pass, when he had made an end of speaking all these words, that the ground that was under them was cloven asunder:
I stalo se, když přestal mluviti slov těch, že rozstoupila se země pod nimi.
32 And the earth opened her mouth, and swallowed them up, and their houses, and all the men that appertained unto Korach, and all their goods.
A otevřevši země ústa svá, požřela je i domy jejich i všecky lidi, kteříž byli s Chóre, i všecken statek jejich.
33 And they went down, they, and all they that appertained to them, alive into the pit; and the earth closed over them, and they disappeared from the midst of the congregation. (Sheol h7585)
A tak sstoupili oni se vším, což měli, za živa do pekla, a přikryla je země; i zahynuli z prostředku shromáždění. (Sheol h7585)
34 And all Israel that were round about them fled at their cry; for they said, Perhaps the earth may swallow us up [also].
Všickni pak Izraelští, kteříž byli vůkol nich, utíkali, slyšíce křik jejich; nebo řekli: Utecme, aby i nás nesehltila země.
35 And there came out a fire from the Lord, and consumed the two hundred and fifty men that had offered the incense.
Vyšel také oheň od Hospodina, a spálil těch dvě stě a padesáte mužů, kteříž kadili.
36 And the Lord spoke unto Moses, saying,
Tedy mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka:
37 Speak unto Elazar the son of Aaron the priest, that he lift up the censers out of the burning, and throw out the fire far away; for they have been hallowed:
Rci Eleazarovi, synu Arona kněze, ať sbéře kadidlnice z toho spáleniště, a uhlí z nich pryč rozmece, nebo posvěceny jsou,
38 The censers of these sinners against their own lives; and they shall make of them broad plates for a covering for the altar; for they brought them near before the Lord, and they have thus become hallowed; and they shall serve for a sign unto the children of Israel.
Kadidlnice totiž těch, kteříž proti svým dušem hřešili, a ať je rozkuje na plechy k obložení oltáře; nebo kadili jimi před Hospodinem, protož posvěceny jsou, a budou na znamení synům Izraelským.
39 And Elazar the priest took the copper censers, which they that were burnt had brought near; and they beat them out for a covering unto the altar:
I sebral Eleazar kněz kadidlnice měděné, jimiž kadili ti, kteříž spáleni jsou, a rozkovali je k obložení oltáře,
40 As a memorial unto the children of Israel, in order that no stranger, who is not of the seed of Aaron, should come near to burn incense before the Lord; that he become not as Korach, and as his company; as the Lord had spoken to him by the hand of Moses.
Pro budoucí pamět synům Izraelským, aby nepřistupoval žádný jiný, kdož by nebyl z rodu Aronova, k kadění před Hospodinem, aby se mu nestalo jako Chóre a jako rotě jeho, jakož byl mluvil jemu Hospodin skrze Mojžíše.
41 And all the congregation of the children of Israel murmured against Moses and Aaron, on the morrow, saying, It is you who have caused the people of the Lord to die.
Nazejtří pak reptalo všecko množství synů Izraelských na Mojžíše a na Arona, řkouce: Vy jste příčinou smrti lidu Hospodinova.
42 And it came to pass, when the congregation assembled against Moses and against Aaron, that they looked toward the tabernacle of the congregation, and, behold, the cloud covered it; and the glory of the Lord appeared.
I stalo se, když se opět sbíral lid proti Mojžíšovi a proti Aronovi, že se ohlédli k stánku úmluvy, a aj, přikryl jej oblak, a ukázala se sláva Hospodinova.
43 And Moses came with Aaron before the tabernacle of the congregation.
Přišel také Mojžíš s Aronem před stánek úmluvy.
44 And the Lord spoke unto Moses, saying,
I mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka:
45 Remove yourselves from the midst of this congregation, that I may consume them in a moment. And they fell upon their faces.
Vyjděte z prostředku množství tohoto, a zahladím je v okamžení. I padli na tváři své.
46 And Moses said unto Aaron, Take the censer, and put therein fire from off the altar, and put on incense, and carry [it] quickly unto the congregation, and make an atonement for them; for the wrath is gone forth from the Lord; the plague hath begun.
Tedy řekl Mojžíš Aronovi: Vezma kadidlnici, dej do ní uhlí z oltáře, a vlož kadidla, a běž rychle k množství a očisť je; nebo vyšla prchlivost od tváři Hospodinovy, a již rána se začala.
47 And Aaron took as Moses had commanded, and he ran into the midst of the assembly; and, behold, the plague had begun among the people: and he put on the incense, and made an atonement for the people.
I vzav Aron kadidlnici, jakž rozkázal Mojžíš, běžel do prostřed shromáždění, (a aj, rána již se byla začala v lidu, ) a zakadiv, očistil lid.
48 And he stood between the dead and the living; and the plague was stayed.
A stál mezi mrtvými a živými; i zastavena jest rána.
49 And those who died in the plague were fourteen thousand and seven hundred, besides those that had died about the matter of Korach.
Bylo pak těch, kteříž od té rány zemřeli, čtrnácte tisíců a sedm set, kromě těch, jenž zemřeli příčinou Chóre.
50 And Aaron returned unto Moses, to the door of the tabernacle of the congregation, after the plague had been stayed.
I navrátil se Aron k Mojžíšovi, ke dveřím stánku úmluvy, když ta rána přetržena byla.
