Job 8
1 Then answered Bildad the Shuchite, and said,
Tedy odpovídaje Bildad Suchský, řekl:
2 How long wilt thou speak these things? and [let] like a mighty wind be the words of thy mouth?
Dokudž mluviti budeš takové věci, a slova úst tvých budou jako vítr násilný?
3 Should God pervert justice? or should the Almighty pervert righteousness?
Což by Bůh silný neprávě soudil, a Všemohoucí což by převracel spravedlnost?
4 If thy children have sinned against him, then did he send them off through the means of their transgression.
Synové zajisté tvoji že zhřešili proti němu, proto pustil je po nepravosti jejich.
5 If thou wilt earnestly seek for God, and make thy supplication to the Almighty;
Kdybys ty opravdově hledal Boha silného, a Všemohoucímu se modlil,
6 If thou become pure and upright: surely then will he watch over thee, and restore thy righteous habitation.
A byl čistý a upřímý: jistě žeť by se hned probudil k tobě, a napravil by příbytek spravedlnosti tvé.
7 And thy beginning will have been small; because thy latter end will grow up greatly.
A byly by první věci tvé špatné, poslední pak rozmnožily by se náramně.
8 For ask, I pray thee, of an earlier generation, and prepare thyself to [stand by] the research of their fathers; —
Nebo vzeptej se, prosím, věku starého, a nastroj se k zpytování otců jejich.
9 For we are but of yesterday, and know nothing, because a [mere] shadow are our days upon earth; —
(Myť zajisté včerejší jsme, aniž jsme čeho povědomi; k tomu dnové naši jsou jako stín na zemi.)
10 Behold, these will truly teach thee, they will speak unto thee, and out of their very heart will they bring forth words:
Zdaliž tě oni nenaučí, a nepovědí tobě, a z srdce svého nevynesou-liž slov?
11 Can the bulrush shoot upward without mire? can the meadow-grass grow up without water?
Zdali roste třtí bez bahna? Roste-liž rákosí bez vody?
12 It is yet in its greenness, not yet cut down, when it withereth before any other grass.
Nýbrž ještě za zelena, dříve než vytrháno bývá, ano prvé než jaká jiná tráva, usychá.
13 So are the paths of all that forget God; and the hope of the hypocrite will perish:
Tak stezky všech zapomínajících se na Boha silného, tak, pravím, naděje pokrytce zahyne.
14 [It is he] whose trust will be cut off, and but a spider's web is that in which he confideth.
Klesne naděje jeho, a doufání jeho jako dům pavouka.
15 He leaneth against his house, but it shall not stand: he layeth fast hold on it, but it shall not remain erect.
Spolehne-li na dům svůj, neostojí; chytí-li se ho, nezdrží.
16 He is in full vigor before the sun, and over his garden his shoots go forth.
Vláhu má před sluncem, tak že z zahrady jeho výstřelkové jeho vynikají.
17 His roots are twisted about a stoneheap, he selecteth [for himself] a place of stones.
Při vrchovišti kořenové jeho hustě rostou, i na místech skalnatých rozkládá se.
18 But when men destroy him from his place, then will it deny him, saying, I have never seen thee.
A však bývá-li zachvácen z místa svého, až by se ho i odečtlo, řka: Nevidělo jsem tě:
19 Behold, this is the joy of his way, and out of the [same] dust others will grow up.
Tožť ta radost života jeho, a z země jiný vykvetá.
20 Behold, God will not reject a perfect man, and will not hold fast by their hand the evil-doers:
Aj, Bůh silný nepohrdá upřímým, ale nešlechetným ruky nepodává:
21 Till he fill thy mouth with laughing, and thy lips with joyful shouting.
Až i naplní smíchem ústa tvá, a rty tvé plésáním,
22 They that hate thee shall be clothed with shame; and the tent of the wicked shall be no more.
Když nenávidící tebe v hanbu oblečeni budou, a stánku lidí bezbožných nikdež nebude.
