Job 35
1 Then commenced Elihu, and said,
Ještě mluvil Elihu, a řekl:
2 Dost thou deem this to be just, that thou hast said, “My righteousness is more than God's?”
Domníváš-liž se, že jsi to s soudem řekl: Spravedlnost má převyšuje Boží?
3 For thou sayest, “What benefit will it be unto thee? what more profit shall I have, than if I had sinned?”
Nebo jsi řekl: Co mi prospěje, jaký užitek budu míti, bych i nehřešil?
4 I will truly reply unto thee with words, and unto thy friends with thee.
Já odpovím tobě místně, i tovaryšům tvým s tebou.
5 Look unto the heavens, and see; and gaze on the skies which are higher than thou.
Pohleď na nebe a viz, anobrž spatř oblaky, vyšší, než-lis ty.
6 If thou sin, what dost thou effect against him? and if thy transgressions be multiplied, what canst thou do unto him?
Jestliže bys hřešil, co svedeš proti němu? A byť se i rozmnožily nešlechetnosti tvé, co mu uškodíš?
7 If thou be righteous, what givest thou him? or what doth he accept out of thy hand?
Budeš-li spravedlivý, čeho mu udělíš? Aneb co z ruky tvé vezme?
8 A man like thyself thy wickedness may reach, and a son of earth thy righteousness.
Každémuť člověku bezbožnost jeho uškodí, a synu člověka spravedlnost jeho prospěje.
9 By reason of the multitude of oppressions [the wicked] cause men to cry: these complain aloud because of the arm of the mighty.
Z množství nátisk trpících, kteréž k tomu přivodí, aby úpěli a křičeli pro ukrutnost povýšených,
10 But [man] saith not, Where is God my maker, who bestoweth joyful songs even in the night;
Žádný neříká: Kde jest Bůh stvořitel můj? Ješto on dává zpěv i v noci.
11 Who teacheth us more than the beasts of the earth, and maketh us wiser than the fowls of the heavens?
On vyučuje nás nad hovada zemská, a nad ptactvo nebeské moudřejší nás činí.
12 There do they cry, but he answereth not: because of the pride of evil men.
Tehdáž volají-li pro pýchu zlých, nebývají vyslyšáni.
13 Only what is false will God not hear, nor will the Almighty regard it.
A jistě žeť ošemetnosti nevyslýchá Bůh silný, a Všemohoucí nepatří na ni.
14 Although thou sayest, thou canst not see him: yet the decision is before him; and do thou wait for him.
Mnohem méně, jestliže díš: Nepatříš na to. Sám s sebou vejdi v soud před ním, a doufej v něho.
15 But now, because his anger hath punished nothing, shall he not greatly take cognizance of the multitude of sins?
Ale nyní poněvadž nic není těch věcí, navštívil jej hněv jeho; nebo nechce znáti hojnosti této veliké.
16 But Job openeth wide his mouth for nought: without knowledge he heapeth up words.
A protož marně Job otvírá ústa svá, hloupě rozmnožuje řeči své.
