Job 33
1 Therefore do thou but hear, O Job, my speeches, and give ear to all my words.
Slyšiž tedy, prosím, Jobe, řeči mé, a všech slov mých ušima svýma pozoruj.
2 Behold now, I have opened my mouth, my tongue speaketh in my mouth.
Aj, jižť otvírám ústa svá, mluví jazyk můj v ústech mých.
3 Out of my straightforward heart [come] my sayings, and my lips utter knowledge clearly.
Upřímost srdce mého a umění vynesou rtové moji.
4 The spirit of God hath made me, and the breath of the Almighty giveth me life.
Duch Boha silného učinil mne, a dchnutí Všemohoucího dalo mi život.
5 If thou canst, answer me, array thyself before me, stand forward.
Můžeš-li, odpovídej mi, připrav se proti mně, a postav se.
6 Behold, I am in the same relation as thyself toward God: I myself also am cut out of the clay.
Aj, já podlé žádosti tvé buduť místo Boha silného; z bláta sformován jsem i já.
7 Behold, dread of me cannot terrify thee, and my pressure will not be too heavy upon thee.
Pročež strach ze mne nepředěsí tě, a ruka má nebudeť k obtížení.
8 But thou hast said before my ears, and the sound of the words I still hear,
Řekl jsi pak přede mnou, a hlas ten řečí tvých slyšel jsem:
9 “I am pure without transgression, I am quite clean; and there is no iniquity in me:
Čist jsem, bez přestoupení, nevinný jsem, a nepravosti při mně není.
10 Yet, behold, he findeth hateful backsliding on me, he regardeth me as an enemy unto him;
Aj, příčiny ku potření mne shledal Bůh, klade mne sobě za nepřítele,
11 He putteth my feet in the stocks, he watcheth all my paths.”
Svírá poutami nohy mé, střeže všech stezek mých.
12 Behold, In this thou art not just: I will answer thee; for God is far greater than a mortal.
Aj, tím nejsi spravedliv, odpovídám tobě, nebo větší jest Bůh nežli člověk.
13 Why dost thou contend against him? for with all his words will he not give an answer.
Oč se s ním nesnadníš? Žeť všech svých věcí nezjevuje?
14 For God speaketh once, yea twice: [yet man] regardeth it not.
Ano jednou mluví Bůh silný, i dvakrát, a nešetří toho člověk.
15 In a dream, in a vision of the night, when deep sleep falleth upon men, in slumbers upon the couch:
Skrze sny u vidění nočním, když připadá hluboký sen na lidi ve spaní na ložci,
16 Then doth he lay open the ear of men, and sealeth it with their warning;
Tehdáž odkrývá ucho lidem, a čemu je učí, to zpečeťuje,
17 To remove the son of earth [from his intended] deed and he covereth up pride from man;
Aby odtrhl člověka od skutku zlého, a pýchu od muže vzdálil,
18 He withholdeth his soul from the pit, and his life from passing away by the sword.
A zachoval duši jeho od jámy, a život jeho aby netrefil na meč.
19 And so is he admonished by pain upon his couch, and all his bones with violent [aches].
Tresce i bolestí na lůži jeho, a všecky kosti jeho násilnou nemocí,
20 So that his inclination abhorreth bread, and his soul, the most agreeable food.
Tak že sobě život jeho oškliví pokrm, a duše jeho krmi nejlahodnější.
21 His flesh is consumed away, that it cannot be seen, and his bones that were not seen stick out.
Hyne tělo jeho patrně, a vyhlédají kosti jeho, jichž prvé nebylo vídati.
22 Yea, his soul draweth near unto the pit, and his life to those that slay.
A tak bývá blízká hrobu duše jeho, a život jeho smrtelných ran.
23 If there be now about him one single angel, as defender, one out of a thousand, to tell for man his uprightness:
Však bude-li míti anděla vykladače jednoho z tisíce, kterýž by za člověka oznámil pokání jeho:
24 Then is he gracious unto him, and saith, Release him from going down to the pit, I have found an atonement.
Tedy smiluje se nad ním, a dí: Vyprosť jej, ať nesstoupí do porušení, oblíbilť jsem mzdu vyplacení.
25 His flesh becometh full again as in youth: he returneth to the days of his boyhood.
I odmladne tělo jeho nad dítěcí, a navrátí se ke dnům mladosti své.
26 He will offer his entreaty unto God, and he will receive him in favor, that he may see his face with joy: so doth He recompense unto the mortal his righteousness.
Kořiti se bude Bohu, a zamiluje jej, a patřiti bude na něj tváří ochotnou; nadto navrátí člověku spravedlnost jeho.
27 He then should assemble men around, and say, “I had sinned, and perverted what is right, yet have I not received a like return.”
Kterýž hledě na lidi, řekne: Zhřešilť jsem byl, a to, což pravého bylo, převrátil jsem, ale nebylo mi to prospěšné.
28 Thus he redeemeth his soul from passing into the pit, and his life will look joyously on the light.
Bůh však vykoupil duši mou, aby nešla do jámy, a život můj, aby světlo spatřoval.
29 Lo, all these things doth God two or three times with man;
Aj, všeckoť to dělá Bůh silný dvakrát i třikrát při člověku,
30 To bring back his soul from the pit, that she may shine in the light of life.
Aby odvrátil duši jeho od jámy, a aby osvícen byl světlem živých.
31 Listen well, O Job, hearken unto me: keep silence, and I will truly speak.
Pozoruj, Jobe, poslouchej mne, mlč, ať já mluvím.
32 If thou hast any words, answer me: speak, for I wish to justify thee.
Jestliže máš slova, odpovídej mi, nebo bych chtěl ospravedlniti tebe.
33 If not, hearken thou unto me: keep silence, and I will teach thee wisdom.
Pakli nic, ty mne poslouchej; mlč, a poučím tě moudrosti.
