Job 31
1 A covenant had I made with my eyes: how then should I fix my look on a virgin?
Smlouvu jsem učinil s očima svýma, a proč bych hleděl na pannu?
2 And what then would have been my portion of God from above? and what lot of the Almighty from on high?
Nebo jaký jest díl od Boha s hůry, aneb dědictví od Všemohoucího s výsosti?
3 Is not calamity [ready] for the unjust? and misfortune for the wrong-doers?
Zdaliž zahynutí nešlechetnému a pomsta zázračná činitelům nepravosti připravena není?
4 Behold, he truly seeth my ways, and numbereth all my steps;
Zdaliž on nevidí cest mých, a všech kroků mých nepočítá?
5 [And knoweth] whether I have walked with vain desires, or if my foot hath hastened after deceit.
Obíral-li jsem se s neupřímostí, a chvátala-li ke lsti noha má:
6 Let him weigh me then in a righteous balance, and let God acknowledge my integrity,
Nechť mne zváží na váze spravedlnosti, a přezví Bůh upřímost mou.
7 If my step have turned aside from the [proper] way, and my heart have walked after my eyes, and if any blemish have cleaved to my hands:
Uchýlil-li se krok můj s cesty, a za očima mýma odešlo-li srdce mé, a rukou mých chytila-li se jaká poškvrna:
8 Then let me sow, and let another eat; and let what I have growing be rooted out.
Tedy co naseji, nechť jiný sní, a výstřelkové moji ať jsou vykořeněni.
9 If my heart have been beguiled toward a woman, or if I have lain in wait at my neighbor's door:
Jestliže se dalo přivábiti srdce mé k ženě, a u dveří bližního svého činil-li jsem úklady:
10 Then may my wife labor at the mill for another, and may strangers ill-use her;
Nechť mele jinému žena má, a nad ní ať se schylují jiní.
11 For this would be incest; yea, it would be an iniquity [to be punished by] the judges;
Neboť jest to nešlechetnost, a nepravost odsudku hodná.
12 For it would be a fire that consumeth down to the place of corruption, and would root out all my products.
Oheň ten zajisté by až do zahynutí žral, a všecku úrodu mou vykořenil.
13 If ever I cast aside the justice due to my man-servant and my maid-servant, when they contended with me:
Nechtěl-li jsem státi k soudu s služebníkem svým aneb děvkou svou v rozepři jejich se mnou?
14 What then could I do when God should rise up? and when he should investigate, what could I answer him?
Nebo co bych činil, kdyby povstal Bůh silný? A kdyby vyhledával, co bych odpověděl jemu?
15 Did not he that made me make him born or a woman? and did not the same one fashion us in the womb?
Zdali ten, kterýž mne v břiše učinil, neučinil i jeho? A nesformoval nás hned v životě jeden a týž?
16 If ever I denied the wish of the indigent, or ever allowed the eyes of the widow to fall [in vain hopes];
Odepřel-li jsem žádosti nuzných, a oči vdovy jestliže jsem kormoutil?
17 Or if ever I ate my bread by myself alone, and the fatherless did not eat thereof;
A jedl-li jsem skyvu svou sám, a nejedl-li i sirotek z ní?
18 (For from my youth he was brought up with me, as though we were of one father, and I have guided her [as though she was sprung] from my mother's womb; )
Poněvadž od mladosti mé rostl se mnou jako u otce, a od života matky své býval jsem vdově za vůdce.
19 If ever I saw any one perishing for want of clothing, or the needy without covering:
Díval-li jsem se na koho, že by hynul, nemaje šatů, a nuzný že by neměl oděvu?
20 If his loins have not blessed me, and if he have not been warmed with the fleece of my sheep;
Nedobrořečila-li mi bedra jeho, že rounem beranů mých se zahřel?
21 If I have swung my hand against the fatherless, because I saw in the gate those that would help me:
Opřáhl-li jsem na sirotka rukou svou, když jsem v bráně viděl pomoc svou:
22 Then may my shoulder fall from my shoulder-blade, and my arm be broken from the channel-bone;
Lopatka má od svých plecí nechť odpadne, a ruka má z kloubu svého ať se vylomí.
23 For dreaded by me was the calamitous punishment of God, and against his highness I can accomplish nothing.
Nebo jsem se bál, aby mne Bůh nesetřel, jehož bych velebnosti nikoli neznikl.
24 If I have made gold my confidence, or have said to the fine gold, Thou art my trust:
Skládal-li jsem v zlatě naději svou, aneb hrudě zlata říkal-li jsem: Doufání mé?
25 If ever I rejoiced because my wealth was abundant, and because my hand had gotten much;
Veselil-li jsem se z toho, že bylo rozmnoženo zboží mé, a že ho množství nabyla ruka má?
26 If ever I looked at the light [of the sun] when he shone brightly and on the moon walking in splendor:
Hleděl-li jsem na světlost slunce svítícího, a na měsíc spanile chodící,
27 And my heart became misled in secret, and my hand kissed my mouth:
Tak že by se tajně dalo svésti srdce mé, a že by líbala ústa má ruku mou?
28 This also were an iniquity to be punished by the judge; for thus would I have denied the God that is above.
I toť by byla nepravost odsudku hodná; neboť bych tím zapíral Boha silného nejvyššího.
29 If ever I rejoiced at the downfall of him that hated me, or was elated when evil befell him; —
Radoval-li jsem se z neštěstí toho, kterýž mne nenáviděl, a plésal-li jsem, když se mu zle vedlo?
30 But I suffered not my mouth to sin by denouncing with a curse his soul: —
Nedopustilť jsem zajisté hřešiti ani ústům svým, abych zlořečení žádal duši jeho.
31 If the men of my tent said not, Oh is there one that is not satisfied of his flesh; —
Jestliže neříkala čeládka má: Ó by nám dal někdo masa toho; nemůžeme se ani najísti?
32 In the street a stranger had not to lodge; my doors I held open to the roadside;
Nebo vně nenocoval host, dvéře své pocestnému otvíral jsem.
33 If I covered up my transgressions like a common man, by hiding in my bosom my iniquity;
Přikrýval-li jsem jako jiní lidé přestoupení svá, skrývaje v skrýši své nepravost svou?
34 Because I dreaded the great multitude, or because the contempt of families did terrify me, so that I kept silence, and dared not to go out of the door; —
A ač bych byl mohl škoditi množství velikému, ale pohanění rodů děsilo mne; protož jsem mlčel, nevycházeje ani ze dveří.
35 Oh who will bring me one that would hear me! behold, here is my plea; may the Almighty answer me; and any record which my opponent may have written, —
Ó bych měl toho, kterýž by mne vyslyšel. Ale aj, totoť jest znamení mé: Všemohoucí sám bude odpovídati za mne, a kniha, kterouž sepsal odpůrce můj.
36 Surely upon my shoulder would I carry it: I would bind it as a crown unto me.
Víť Bůh, nenosil-li bych ji na rameni svém, neotočil-li bych ji sobě místo koruny.
37 The number of my steps would I tell him: as [to] a prince would I go near unto him.—
Počet kroků svých oznámil bych jemu, jako kníže přiblížil bych se k němu.
38 If my land ever cried out because of me, or if its furrows wept together;
Jestliže proti mně země má volala, tolikéž i záhonové její plakali,
39 If I ever consumed its strength without payment, or caused the soul of its owners to grieve:
Jídal-li jsem úrody její bez peněz, a duši držitelů jejich přivodil-li jsem k vzdychání:
40 Then may instead of wheat, thorns come forth, and instead of barley, cockle. (Here end the words of Job.)
Místo pšenice nechť vzejde trní, a místo ječmene koukol. Skonávají se slova Jobova.
