Job 24
1 Why are not times [of punishment] treasured up by the Almighty, and why do his adorers not see his days [of retribution]?
Proč by od Všemohoucího neměli býti skryti časové, a ti, kteříž jej znají, neměli neviděti dnů jeho?
2 [The wicked] remove landmarks: they rob flocks, and feed them.
Bezbožníť nyní mezníky přenášejí, a stádo, kteréž mocí zajali, pasou.
3 They drive away the ass of the fatherless, they take in pledge the widow's ox.
Osla sirotků zajímají, v zástavě berou vola od vdovy.
4 They chase the needy out of the highway: altogether hide themselves the poor of the earth.
Strkají nuznými s cesty, musejí se vůbec skrývati chudí na světě.
5 Behold, as wild asses in the wilderness go they forth to their work, rising betimes after [their] prey: the desert yieldeth food for them and for their young men.
Aj, oni jako divocí oslové na poušti, vycházejí jako ku práci své, ráno přivstávajíce k loupeži; poušť jest chléb jejich i dětí jejich.
6 In the field they reap their food; and in the vineyard of the wicked they gather the fruit.
Na cizím poli žnou, a z vinic bezbožníci sbírají.
7 They cause [the poor] to spend the night naked, without clothing and without any covering in the cold.
Nahé přivodí k tomu, aby nocovati musili bez roucha, nemajíce se čím přiodíti na zimě.
8 Through the sweeping rain of the mountains are they made wet, and for want of a shelter do they embrace the rock.
A přívalem v horách moknouce, nemajíce obydlí, k skále se přivinouti musejí.
9 The others pluck from the breast the fatherless, and the garment of the poor they take in pledge.
Loupí sirotky, kteříž jsou při prsích, a od chudého základ berou.
10 They cause him to go naked without clothing, and from the hungry they take away the sheaf:
Nahého opouštějí, že musí choditi bez oděvu, a ti, kteříž snášejí snopy, v hladu zůstávati.
11 Within their walls do they make oil, they tread their wine-presses, and suffer thirst.
Ti, jenž mezi zdmi jejich olej vytlačují, a presy tlačí, žíznějí.
12 Out of a populous city is groaning heard, and the soul of the deadly wounded crieth out: yet God regardeth it not as an offence.
Lidé v městech lkají, a duše zraněných volají, Bůh pak přítrže tomu nečiní.
13 Yon men are of those that rebel against the light: they know not its ways, nor abide in its paths.
Oniť jsou ti, kteříž odporují světlu, a neznají cest jeho, aniž chodí po stezkách jeho.
14 With the earliest light riseth the murderer, he slayeth the poor and needy, and in the night he becometh like the thief.
Na úsvitě povstávaje vražedlník, morduje chudého a nuzného, a v noci jest jako zloděj.
15 And the eye of the adulterer watcheth for the twilight, saying, No eye will see me; and placeth a covering on his face.
Tolikéž oko cizoložníka šetří soumraku, říkaje: Nespatříť mne žádný, a tvář zakrývá.
16 They break into houses in the dark, in the daytime they lock themselves in: they know not the light.
Podkopávají potmě i domy, kteréž sobě ve dne znamenali; nebo nenávidí světla.
17 For to all of these alike is the morning as the shadow of death; for they are familiar with the terrors of the shadow of death.
Ale hned v jitře přichází na ně stín smrti; když jeden druhého poznati může, strachu stínu smrti okoušejí.
18 Swift are such men [to flee] on the face of the water; accursed is their field on the land; none of them turneth himself to the way, of the vineyards.
Lehcí jsou na svrchku vody, zlořečené jest jmění jejich na zemi, aniž odcházejí cestou svobodnou.
19 Drought and heat speedily consume the snow-waters: so doth the grave those who have sinned. (Sheol h7585)
Jako sucho a horko uchvacuje vody sněžné, tak hrob ty, jenž hřešili. (Sheol h7585)
20 The mother that bore such a one will forget him; the worm will feed sweetly on him; he will be no more remembered; and like a tree will wickedness be broken.
Zapomíná se na něj život matky, sladne červům, nebývá více připomínán, a tak polámána bývá nepravost jako strom.
21 He ill-treateth the barren that heareth not; and to the widow he acteth not well.
Připojuje mu neplodnou, kteráž nerodí, a vdově dobře nečiní.
22 But he also draweth down the mighty with his power: he riseth up, no one is sure of life.
Zachvacuje silné mocí svou; ostojí-li kdo z nich, bojí se o život svůj.
23 To such [God] granteth to be in safety, that he may find support; and His eyes are upon their ways.
Dává jemu, na čemž by bezpečně spolehnouti mohl, však oči jeho šetří cest jejich.
24 They are exalted; in but a little while they are no more; and they are brought down low: like all others are they gathered in, and like the top of the ear of corn are they cut off.
Bývají zvýšeni poněkud, ale hned jich není; tak jako jiní všickni sníženi, vypléněni, a jako vrškové klasů stínáni bývají.
25 But if it be not so, who will prove me a liar, and render nought my word?
Zdaliž není tak? Kdo na mne dokáže klamu, a v nic obrátí řeč mou?
