Job 22
1 Then answered Eliphaz the Themanite, and said,
A odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
2 Can a man be serviceable unto God? Truly the intelligent is serviceable unto himself.
Zdaliž Bohu silnému co prospěšný býti může člověk, když sobě nejmoudřeji počíná?
3 Is it any pleasure to the Almighty that thou art righteous? or is it any gain to him, that thou makest thy ways perfect?
Zdaliž se kochá Všemohoucí v tom, že ty se ospravedlňuješ? Aneb má-liž zisk, když bys dokonalé ukázal býti cesty své?
4 Is it out of fear of thee that he will reproach thee? or go with thee into judgment?
Zdali, že by se tebe bál, tresce tě, mstě nad tebou?
5 Is not thy evil great? and no end to thy iniquities?
Zdali zlost tvá není mnohá? Anobrž není konce nepravostem tvým.
6 For thou hast taken a pledge from thy brothers for nought, and stripped the naked of their clothing.
Nebo jsi brával základ od bratří svých bez příčiny, a roucha z nahých jsi svláčel.
7 Thou hast not given water to the weary to drink, and from the hungry thou hast withholden bread.
Vody ustalému jsi nepodal, a hladovitému zbraňovals chleba.
8 But as for the man of a strong arm, he obtained the land, and the highly honored could dwell therein.
Ale muži boháči přál jsi země, tak aby ten, jehož osoba vzácná, v ní seděl.
9 Widows hast thou sent away empty, and the arms of the fatherless have been broken.
Vdovy pak pouštěl jsi prázdné, ačkoli ramena sirotků potřína byla.
10 Therefore are snares round about thee, and sudden dread terrifieth thee.
A protož obkličuji tě osídla, a děsí tě strach nenadálý,
11 Or seest thou not the darkness? and the abundance of water which covereth thee?
Aneb tma, abys neviděl, anobrž rozvodnění přikrývá tě.
12 Is not God in the height of heaven? and beholding the highest elevation of the stars, however high they are?
Říkáš: Zdaž Bůh není na výsosti nebeské? Ano shlédni vrch hvězd, jak jsou vysoké.
13 But thou sayest, “What doth God know? can he judge behind the darkness?
Protož pravíš: Jak by věděl Bůh silný? Skrze mrákotu-liž by soudil?
14 Thick clouds are a covering for him, so that he will not see; and he walketh along on the circle of heaven.”
Oblakové jsou skrýše jeho, tak že nevidí; nebo okršlek nebeský obchází.
15 Wilt thou [thus] observe the path of ancient times which the men of injustice have trodden?
Šetříš-liž stezky věku předešlého, kterouž kráčeli lidé marní?
16 Who were shrivelled up before their time, whose foundation was flooded away like a river;
Kteříž vypléněni jsou před časem, potok vylit jest na základ jejich.
17 Who said unto God, “'Depart from us:” and what wrought the Almighty for them?
Kteříž říkali Bohu silnému: Odejdi od nás. Což by tedy jim učiniti měl Všemohoucí?
18 And yet it was he that filled their houses with good things; but the counsel of the wicked be [still] far from me.
On zajisté domy jejich naplnil dobrými věcmi, (ale rada bezbožných vzdálena jest ode mne).
19 The righteous will see it, and be glad; and the innocent will laugh them to scorn.
Což vidouce spravedliví, veselí se, a nevinný posmívá se jim,
20 “Is not he destroyed that rose up against us, and hath not the fire consumed what they had left?”
Zvlášť když není vypléněno jmění naše, ostatky pak jejich sežral oheň.
21 Do but become acquainted with him, and be at peace: thereby will happiness come unto thee.
Přivykejž medle s ním choditi, a pokojněji se míti, skrze to přijde tobě všecko dobré.
22 Do but accept instruction from his mouth, and lay up his saying in thy heart.
Přijmi, prosím, z úst jeho zákon, a slož řeči jeho v srdci svém.
23 If thou return to the Almighty, thou shalt be built up, so thou wilt but remove wrong-doing far away from thy tents.
Navrátíš-li se k Všemohoucímu, vzdělán budeš, a vzdálíš-li nepravost od stanů svých,
24 And throw down in the dust precious metals, and [the gold of] Ophir to the stones of the brooks:
Tedy nakladeš na zemi zlata, a místo kamení potočního zlata z Ofir.
25 Then will the Almighty be thy precious metal, and brightly-shining silver unto thee.
Nebo bude Všemohoucí nejčistším zlatem tvým, a stříbrem i silou tvou.
26 For then wilt thou have in the Almighty thy delight, and thou canst lift up unto God thy face.
A tehdáž v Všemohoucím kochati se budeš, a pozdvihna k Bohu tváři své,
27 Thou wilt make entreaty unto him, and he will hear thee, and thy vows wilt thou pay.
Pokorně modliti se budeš jemu, a vyslyší tě; pročež sliby své plniti budeš.
28 And if thou decree a thing, it will be fulfilled unto thee; and upon thy ways the light will shine.
Nebo cožkoli začneš, budeť se dařiti, anobrž na cestách tvých svítiti bude světlo.
29 For when men are brought low, thou wilt say, Pride [hath done it]; but those of lowly eyes [God] will help.
Když jiní sníženi budou, tedy díš: Jáť jsem povýšen. Nebo toho, kdož jest očí ponížených, Bůh spasena učiní.
30 He will even deliver him who is not guiltless: and thou wilt be delivered by the purity of thy hands.
Vysvobodí i toho, kterýž není bez viny, vysvobodí, pravím, čistotou rukou tvých.
