Job 15
1 Then answered Eliphaz the Themanite, and said,
Tedy odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
2 Should a wise man utter windy knowledge, and fill his inward parts with the east wind?
Zdali moudrý vynášeti má umění povětrné, aneb naplňovati východním větrem břicho své,
3 Should he reason with a speech which availeth nothing? and with words in which there is no profit?
Hádaje se slovy neprospěšnými, aneb řečmi neužitečnými?
4 Yea, thou truly makest void the fear [of God], and diminishest devotion before God.
Anobrž vyprazdňuješ i bázeň Boží, a modliteb k Bohu činiti se zbraňuješ.
5 For thy iniquity teacheth thy mouth, so that thou choosest the language of the crafty.
Osvědčujíť zajisté nepravost tvou ústa tvá, ač jsi koli sobě zvolil jazyk chytrých.
6 Thy own mouth must condemn thee, but not I: yea, thy own lips will testify against thee.
Potupují tě ústa tvá, a ne já, a rtové tvoji svědčí proti tobě.
7 Wast thou born as the first man? or wast thou brought forth before the hills?
Zdaliž ty nejprv z lidí zplozen jsi, aneb prvé než pahrbkové sformován?
8 Hast thou listened to the secret counsel of God? and is wisdom therefore of little esteem with thee?
Zdaliž jsi tajemství Boží slyšel, že u sebe zavíráš moudrost?
9 What knowest thou, that we do not know? what understandest thou, which is not with us?
Co víš, čehož bychom nevěděli? Čemu rozumíš, aby toho při nás nebylo?
10 Both the grayheaded and the very aged are among us, — richer than thy father in days.
I šedivýť i stařec mezi námi jest, ano i starší věkem než otec tvůj.
11 Are the divine consolations too little for thee? and the word that was so mild with thee?
Zdali malá jsou tobě potěšování Boha silného, čili něco je zastěňuje tobě?
12 Whither doth thy heart carry thee away? and what do thy eyes gaze at?
Tak-liž tě jalo srdce tvé, a tak-liž blíkají oči tvé,
13 That thou shouldst turn against God thy spirit, and utter [such] words out of thy mouth?
Že smíš odpovídati Bohu silnému tak pyšně, a vypouštěti z úst svých ty řeči?
14 What is man, that he should be pure? and that he who is born of woman should be declared righteous?
Nebo což jest člověk, aby se mohl očistiti, aneb spravedliv býti narozený z ženy?
15 Behold, in his holy ones he putteth no trust; and the heavens are not pure in his eyes:
An při svatých jeho není dokonalosti, a nebesa nejsou čistá před očima jeho,
16 How much more then the abominable and corrupt, the man who drinketh like water wrong-doing?
Nadto ohavný a neužitečný člověk, kterýž pije nepravost jako vodu.
17 I will instruct thee, hear me; and what I have seen will I relate;
Já oznámím tobě, poslyš mne; to zajisté, což jsem viděl, vypravovati budu,
18 Which wise men have ever told, and have not concealed, as they obtained it from their fathers;
Což moudří vynesli a nezatajili, slýchavše od předků svých.
19 Unto whom alone the earth was given, and into whose midst no stranger ever entered.
Jimž samým dána byla země, aniž přejíti mohl cizí prostředkem jejich.
20 All his days is the wicked plagued with pain, and the number of years which are laid by for the tyrant.
Po všecky své dny bezbožný sám se bolestí trápí, po všecka, pravím léta, skrytá před ukrutníkem.
21 A sound of terrors is in his ears: during peace will the waster come over him.
Zvuk strachu jest v uších jeho, že i v čas pokoje zhoubce připadne na něj.
22 He believeth not that he shall return out of darkness, and he is looked for by the sword.
Nevěří, by se měl navrátiti z temností, ustavičně očekávaje na sebe meče.
23 He wandereth abroad for bread, [saying, ] Where is it? he knoweth that there is ready at his hand the day of darkness.
Bývá i tulákem, chleba hledaje, kde by byl, cítě, že pro něj nastrojen jest den temností.
24 Distress and anguish terrify him: they assail him with might, as a king prepared for the battle.
Děsí jej nátisk a ssoužení, kteréž se silí proti němu, jako král s vojskem sšikovaným.
25 Because he had stretched out against God his hand, and strengthened himself against the Almighty;
Nebo vztáhl proti Bohu silnému ruku svou, a proti Všemohoucímu postavil se.
26 [And] he had run against him, with an [extended] neck, with the thick roundings of his bucklers;
Útok učinil na něj, na šíji jeho s množstvím zdvižených štítů svých.
27 Because he had covered his face with his fat, and had made thick folds of fat on his flanks;
Nebo přiodíl tvář svou tukem svým, tak že se mu nadělalo faldů na slabinách.
28 And he dwelt in abandoned cities, in houses which none inhabited, which were destined to be ruinous heaps.
A bydlil v městech zkažených, a v domích, v nichž žádný nebydlil, kteráž v hromady rumu obrácena byla.
29 [Yet] will he not remain rich, neither will his wealth endure, nor will he attain their perfection on earth.
Avšak nezbohatneť, aniž stane moc jeho, aniž se rozšíří na zemi dokonalost takových.
30 He will never depart out of darkness: the flame shall dry up his shoots, and he will depart by the breath of God's mouth.
Nevyjde z temností, mladistvou ratolest jeho usuší plamen, a tak zahyne od ducha úst svých.
31 Let him that goeth astray not trust in vanity; for vanity will be what he obtaineth thereby.
Ale nevěří, že v marnosti jest ten, jenž bloudí, a že marnost bude směna jeho.
32 Even before his time will it be overfull, and his branches will not be green.
Před časem svým vyťat bude, a ratolest jeho nebude se zelenati.
33 He will shake off like the vine his unripe grapes, and cast off like the olive his blossoms.
Zmaří, jako vinný kmen nezralý hrozen svůj, a svrže květ svůj jako oliva.
34 For the assembly of hypocrites will remain desolate, and fire will consume the tents of bribery.
Nebo shromáždění pokrytce spustne, a oheň spálí stany oslepených dary.
35 They conceive trouble, and bring forth wrong-doing, and their body prepareth deceit.
Kteřížto když počali ssužování, a porodili nepravost, hned břicho jejich strojí jinou lest.
