Hosea 11

1 When Israel was yet young, then I loved him, and out of Egypt did I call my son.

Když dítětem byl Izrael, miloval jsem jej, a z Egypta povolal jsem syna svého.

2 The [prophets] called them; but the more they went from them: unto the Be'alim would they sacrifice, and to the graven images would they burn incense.

Volali jich, oni tím více ucházeli před nimi, Bálům obětovali, a rytinám kadili,

3 Yet I myself appointed a leader for Ephraim, who took them up in his arms; but they would not acknowledge that I healed them.

Ješto jsem já na nohy stavěl Efraima, on pak bral je na lokty své; aniž znáti chtěli, že jsem já je uzdravoval.

4 With human cords I ever drew them forward, with leading-strings of love: and I was to them as those that lift off the yoke from their jaws, and I held out unto them food.

Potahoval jsem jich provázky lidskými, provazy milování, a činil jsem jim tak jako ti, kteříž pozdvihují jha na čelistech hovádka, podávaje potravy jemu.

5 He should not return unto the land of Egypt: yet [now] is the Assyrian his king; because they refused to repent.

Nenavrátíť se do země Egyptské, ale Assur bude králem jeho, proto že se nechtěli obrátiti.

6 And the sword shall fall on his cities, and shall make an end of his boughs, and consume them, because of their [evil] counsels.

Nadto bude trvati meč v městech jeho, a zkazí závory jeho, a sžíře je pro rady jejich.

7 For my people are only bent on backsliding from me; and though upward they call them, they altogether will not elevate themselves.

Nebo lid můj ustrnul na odvrácení se ode mne, a ač ho k Nejvyššímu volají, však žádný ho neoslavuje.

8 How shall I give thee up, Ephraim? how shall I surrender thee, Israel? how shall I make thee as Admah? how shall I change thee as Zeboyim? turned is my heart within me, all my compassion is enkindled together.

Jakž bych tě vydal, ó Efraime? Jakž bych tě vydal, ó Izraeli? Kterak bych tě položil jako Adamu, podvrátil jako Seboim? Zkormouceno jest ve mně srdce mé, ano i střeva slitování mých pohnula se.

9 I will not execute the fierceness of my anger, I will not again destroy Ephraim; for God am I, and not man, the Holy One in the midst of thee, and I will not come with an enemy's hatred.

Nevykonámť prchlivosti hněvu svého, nezkazím více Efraima; nebo jsem já Bůh silný, a ne člověk, u prostřed tebe svatý, aniž přitáhnu na město.

10 They shall follow after the Lord, when he will roar like a lion; for he will roar, and the children shall hasten together from the west;

I půjdou za Hospodinem řvoucím jako lev; on zajisté řváti bude, tak že s strachem přiběhnou synové od moře.

11 They shall hasten together as birds out of Egypt, and as doves out of the land of Assyria: and I will cause them to dwell in their houses, saith the Lord.

S strachem poběhnou jako ptactvo z Egypta, a jako holubice z země Assyrské, i osadím je v domích jejich, dí Hospodin.

12 With lies hath Ephraim encompassed me about, and with deceit, the house of Israel; but Judah yet ruleth with God, and is faithful to the Holy One.

Obklíčili mne Efraimští lží, a dům Izraelský lstí, když ještě Juda panoval s Bohem silným, a s svatými věrný byl.