Ezekiel 2

1 And he said unto me, Son of man, stand up upon thy feet, and I will speak with thee.

Kterýž řekl ke mně: Synu člověčí, postav se na nohy své, ať mluvím s tebou.

2 And a spirit entered into me as he spoke unto me, and it placed me upon my feet, and I heard him that spoke unto me.

I vstoupil do mne duch, když promluvil ke mně, a postavil mne na nohy mé, a slyšel jsem, an mluví ke mně.

3 And he said unto me, Son of man, I send thee to the children of Israel, to rebellious tribes that have rebelled against me: they and their fathers have transgressed against me, even until this very day.

Kterýž řekl mi: Synu člověčí, já tě posílám k synům Izraelským, k národům zpurným, kteříž zpurně se postavovali proti mně; oni i otcové jejich zpronevěřovali se mi, až právě do tohoto dne.

4 And the children are impudent of face, and obdurate of heart: I send thee unto them; and thou shalt say unto them, Thus hath said the Lord Eternal.

K těch, pravím, synům nestydaté tváři a zatvrdilého srdce já posílám tě, a díš k nim: Takto praví Panovník Hospodin,

5 And they, whether they will hear, or whether they will forbear, [for they are a rebellious family, ] shall yet know that a prophet hath been among them.

Již oni slyšte neb nechte: Že dům zpurný jsou. Ať vědí, že prorok byl u prostřed nich.

6 And thou, son of man, —thou shalt not be afraid of them, and of their words thou shalt have no fear, though they be briers and thorns with thee, and thou dost dwell among scorpions: of their words be not afraid, and at their presence be not dismayed; for they are a rebellious family.

Ty pak synu člověčí, neboj se jich, aniž se boj slov jejich, že zpurní a jako trní jsou proti tobě, a že mezi štíry bydlíš. Slov jejich neboj se, a tváři jejich se nestrachuj, proto že dům zpurný jsou.

7 And thou shalt speak my words unto them, whether they will hear, or whether they will forbear; for they are rebellious.

Ale mluv slova má k nim, již oni slyšte neb nechte: Že zpurní jsou.

8 But thou, son of man, hear what I am speaking unto thee, Be not thou rebellious like this rebellious family: open thy mouth, and eat what I give unto thee.

Ty pak synu člověčí, slyš, co já pravím tobě: Nebuď zpurný jako ten dům zpurný. Otevři ústa svá, a sněz, co já tobě dám.

9 And then I looked, and behold, a hand was stretched out toward me; and, lo, a roll-book was therein;

I viděl jsem, a aj, ruka vztažena byla ke mně, a aj, v ní svinutá kniha.

10 And he spread it out before me; and it was written within and without: and there were written therein lamentations, and dirges, and woe.

Kteroužto rozvinul přede mnou, a byla popsaná s předu i z zadu, a bylo v ní psáno naříkání, kvílení a běda.