Psalms 109
1 For the end, a Psalm of David. For the end, a Psalm of David. O God, pass not over my praise in silence;
Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Ó Bože chvály mé, nečiň se neslyše.
2 for the mouth of the sinner and the mouth of the crafty [man] have been opened against me: they have spoken against me with a crafty tongue.
Nebo ústa nešlechetného a ústa lstivá proti mně se otevřela, mluvili proti mně jazykem lživým.
3 And they have compassed me with words of hatred; and fought against me without a cause.
A slovy jizlivými osočili mne, válčí proti mně beze vší příčiny.
4 Instead of loving me, they falsely accused me: but I continued to pray.
Protivili mi se za mé milování, ješto jsem se za ně modlíval.
5 And they rewarded me evil for good, and hatred for my love.
Odplacují se mi zlým za dobré, a nenávistí za milování mé.
6 Set you a sinner against him; and let the devil stand at his right hand.
Postav nad ním bezbožníka, a protivník ať mu stojí po pravici.
7 When he is judged, let him go forth condemned: and let his prayer become sin.
Když před soudem stane, ať zůstane za nešlechetného, a prosba jeho budiž jemu k hříchu.
8 Let his days be few: and let another take his office of overseer.
Budiž dnů jeho málo, a úřad jeho vezmi jiný.
9 Let his children be orphans, and his wife a widow.
Buďtež děti jeho sirotci, a žena jeho vdovou.
10 Let his children wander without a dwelling-place, and beg: let them be cast out of their habitations.
Buďtež běhouni a tuláci synové jeho, žebřete, vyhnáni jsouce z poustek svých.
11 Let [his] creditor exact all that belongs to him: and let strangers spoil his labors.
Přitáhni k sobě lichevník všecko, cožkoli má, a úsilé jeho rozchvátejte cizí.
12 Let him have no helper; neither let there be any one to have compassion on his fatherless children.
Nebudiž, kdo by mu chtěl milosrdenství prokázati, aniž buď, kdo by se smiloval nad sirotky jeho.
13 Let his children be [given up] to utter destruction: in one generation let his name be blotted out.
Potomci jeho z kořen vyťati buďte, v druhém kolenu vyhlazeno buď jméno jejich.
14 Let the iniquity of his fathers be remembered before the Lord; and let not the sin of his mother be blotted out.
Přijdiž na pamět nepravost předků jeho před Hospodinem, a hřích matky jeho nebuď shlazen.
15 Let them be before the Lord continually; and let their memorial be blotted out from the earth.
Buďtež před Hospodinem ustavičně, až by vyhladil z země památku jejich,
16 Because he remembered not to show mercy, but persecuted the needy and poor man, and [that] to kill him that was pricked in the heart.
Proto že nepamatoval, aby činil milosrdenství, ale protivenství činil člověku chudému a nuznému a sevřenému bolestí srdce, aby jej zamordoval.
17 He loved cursing also, and it shall come upon him; and he took not pleasure in blessing, so it shall be removed far from him.
Poněvadž miloval zlořečení, nechať přijde na něj; neměl líbosti v požehnání, nechať se vzdálí od něho.
18 Yes, he put on cursing as a garment, and it is come as water into his bowels, and as oil into his bones.
A tak budiž oblečen v zlořečenství jako v svůj oděv, a ať vejde do vnitřností jeho jako voda, a jako olej do kostí jeho.
19 Let it be to him as a garment which he puts on, and as a girdle with which he girds himself continually.
Budiž jemu to jako plášť k přiodívání, a jako pás k ustavičnému opasování.
20 This is the dealing of the Lord with those who falsely accuse me, and of them that speak evil against my soul.
Taková mzda přijdiž mým protivníkům od Hospodina, a mluvícím zlé věci proti duši mé.
21 But you, O Lord, Lord, deal [mercifully] with me, for your name's sake: for your mercy is good.
Ty pak, Hospodine Pane, nalož se mnou laskavě pro jméno své, nebo dobré jest milosrdenství tvé; vytrhni mne.
22 Deliver me, for I am poor and needy; and my heart is troubled within me.
Jsemť zajisté chudý a nuzný, a srdce mé raněno jest u vnitřnostech mých.
23 I am removed as a shadow in its going down: I am tossed up and down like locusts.
Jako stín, když se nachyluje, ucházeti musím; honí se za mnou jako za kobylkou.
24 My knees are weakened through fasting, and my flesh is changed by reason of [the lack of] oil.
Kolena má klesají postem, a tělo mé vyschlo z tučnosti.
25 I became also a reproach to them: [when] they saw me they shook their heads.
Nadto jsem jim za posměch; když mne uhlédají, potřásají hlavami svými.
26 Help me, O Lord my God; and save me according to your mercy.
Spomoz mi, ó Hospodine Bože můj, zachovej mne podlé milosrdenství svého,
27 And let them know that this is your hand; and [that] you, Lord, have wrought it.
Tak aby poznati mohli, že jest to ruka tvá, a že jsi ty, Hospodine, učinil to.
28 Let them curse, but you shall bless: let them that rise up against me be ashamed, but let your servant rejoice.
Nechť oni jakkoli zlořečí, ty dobrořeč; kteříž povstali, nechť se zastydí, aby se veselil služebník tvůj.
29 Let those that falsely accuse me be clothed with shame, and let them cover themselves with their shame as with a mantle.
Buďtež oblečeni protivníci moji v zahanbení, a nechť se odějí jako pláštěm hanbou svou.
30 I will give thanks to the Lord abundantly with my mouth; and in the midst of many I will praise him.
Slaviti budu Hospodina velice ústy svými, a u prostřed mnohých chváliti jej budu,
31 For he stood on the right hand of the poor, to save [me] from them that persecute my soul.
Proto že stojí po pravici nuznému, aby ho zachoval od těch, kteříž odsuzují život jeho.
