Proverbs 27
1 Boast not of to-morrow; for you know not what the next day shall bring forth.
Nechlub se dnem zítřejším, nebo nevíš, coť ten den přinese.
2 Let your neighbor, and not your own mouth, praise you; a stranger, and not your own lips.
Nechať tě chválí jiní, a ne ústa tvá, cizí, a ne rtové tvoji.
3 A stone is heavy, and sand cumbersome; but a fool's wrath is heavier than both.
Tíž má kamen, a váhu písek, ale hněv blázna těžší jest nad to obé.
4 Wrath is merciless, and anger sharp: but envy can bear nothing.
Ukrutnátě věc hněv a prudká prchlivost, ale kdo ostojí před závistí?
5 Open reproofs are better than secret love.
Lepší jest domlouvání zjevné, než milování tajné.
6 The wounds of a friend are more to be trusted than the spontaneous kisses of an enemy.
Bezpečnější rány od přítele, než lahodná líbání nenávidícího.
7 A full soul scorns honeycombs; but to a hungry soul even bitter things appear sweet.
Duše sytá pohrdá i medem, ale duši lačné každá hořkost sladká.
8 As when a bird flies down from its own nest, so a man is brought into bondage whenever he estranges himself from his own place.
Jako pták zaletuje od hnízda svého, tak muž odchází od místa svého.
9 The heart delights in ointments and wines and perfumes: but the soul is broken by calamities.
Mast a kadění obveseluje srdce; tak sladkost přítele víc než rada vlastní.
10 Your own friend, and your father's friend, forsake not; and when you are in distress go not into your brother's house: better is a friend [that is] near than a brother living far off.
Přítele svého a přítele otce svého neopouštěj, a do domu bratra svého nechoď v čas bídy své; lepšíť jest soused blízký, než bratr daleký.
11 Son, be wise, that your heart may rejoice; and remove you from yourself reproachful words.
Buď moudrý, synu můj, a obvesel srdce mé, ať mám co odpovědíti tomu, kdož mi utrhá.
12 A wise man, when evils are approaching, hides himself; but fools pass on, and will be punished.
Opatrný vida zlé, vyhne se, ale hloupí předce jdouce, těžkosti docházejí.
13 Take away the man's garment, (for a scorner has passed by) whoever lays waste another's goods.
Vezmi roucho toho, kterýž slíbil za cizího, a od toho, kdo za cizozemku slíbil, základ jeho.
14 Whosoever shall bless a friend in the morning with a loud voice, shall seem to differ nothing from one who curses [him].
Tomu, kdož dobrořečí příteli svému hlasem velikým, ráno vstávaje, za zlořečení počteno bude.
15 On a stormy day drops [of rain] drive a man out of his house; so also does a railing woman [drive a man] out of his own house.
Kapání ustavičné v čas přívalu, a žena svárlivá rovní jsou sobě;
16 The north wind is sharp, but it is called by name propitious.
Kdož ji schovává, schovává vítr, a jako mast v pravici voněti bude.
17 Iron sharpens iron; and a man sharpens his friend's countenance.
Železo železem se ostří; tak muž zostřuje tvář přítele svého.
18 He that plants a fig tree shall eat the fruits of it: so he that waits on his own master shall be honored.
Kdo ostříhá fíku, jídá ovoce jeho; tak kdo ostříhá pána svého, poctěn bude.
19 As faces are not like [other] faces, so neither are the thoughts of men.
Jakož u vodě tvář proti tváři se ukazuje, tak srdce člověka člověku.
20 Hell and destruction are not filled; so also are the eyes of men insatiable. [He that fixes his eye is an abomination to the Lord; and the uninstructed do not restrain their tongue.] (Sheol h7585)
Propast a zahynutí nebývají nasyceni, tak oči člověka nasytiti se nemohou. (Sheol h7585)
21 Fire is the trial for silver and gold; and a man is tried by the mouth of them that praise him. The heart of the transgressor seeks after mischiefs; but an upright heart seeks knowledge.
Teglík stříbra a pec zlata zkušuje, tak člověka pověst chvály jeho.
22 Though you scourge a fool, disgracing him in the midst of the council, you will [still] in no wise remove his folly from him.
Bys blázna i v stupě mezi krupami píchem zopíchal, neodejde od něho bláznovství jeho.
23 Do you thoroughly know the number of your flock, and pay attention to your herds.
Pilně přihlídej k dobytku svému, pečuj o stáda svá.
24 For a man [has] not strength and power for ever; neither does he transmit it from generation to generation.
Nebo ne na věky trvá bohatství, ani koruna do pronárodu.
25 Take care of the herbage in the field, and you shall cut grass, and gather the mountain hay;
Když zroste tráva, a ukazuje se bylina, tehdáž ať se shromažďuje seno s hor.
26 that you may have [wool of] sheep for clothing: pay attention to the land, that you may have lambs.
Beránkové budou k oděvu tvému, a záplata pole kozelci.
27 [My] son, you have from me words very useful for your life, and for the life of your servants.
Nadto dostatek mléka kozího ku pokrmu tvému, ku pokrmu domu tvého, a živnosti děvek tvých.
