Psalms 90
1 A Prayer of Moses the man of God. Lord, thou hast been our dwelling place in all generations.
Modlitba Mojžíše, muže Božího. Pane, ty jsi býval příbytek náš od národu do pronárodu.
2 Before the mountains were brought forth, or ever thou hadst formed the earth and the world, even from everlasting to everlasting, thou [art] God.
Prvé, než hory stvořeny byly, nežlis sformoval zemi, a okršlek světa, ano hned od věků a až na věky, ty jsi Bůh silný.
3 Thou turnest man to destruction; and sayest, Return, ye children of men.
Ty přivodíš člověka na to, aby setřín byl, říkaje: Navraťtež se zase, synové lidští.
4 For a thousand years in thy sight [are but] as yesterday when it is past, and [as] a watch in the night.
Nebo by tisíc let přetrval, jest to před očima tvýma jako den včerejší, a bdění noční.
5 Thou carriest them away as with a flood; they are [as] a sleep: in the morning [they are] like grass [which] groweth up.
Povodní zachvacuješ je; jsou sen, a jako bylina hned v jitře pomíjející.
6 In the morning it flourisheth, and groweth up; in the evening it is cut down, and withereth.
Toho jitra, kteréhož vykvetne, mění se, u večer pak jsuc podťata, usychá.
7 For we are consumed by thine anger, and by thy wrath are we troubled.
Ale my hyneme od hněvu tvého, a prochlivostí tvou jsme zděšeni.
8 Thou hast set our iniquities before thee, our secret [sins] in the light of thy countenance.
Nebo jsi položil nepravosti naše před sebe, a tajnosti naše na světlo oblíčeje svého.
9 For all our days are passed away in thy wrath: we spend our years as a tale [that is told].
Pročež všickni dnové naši v náhle přebíhají pro tvé rozhněvání; k skončení let svých docházíme jako řeč.
10 The days of our years [are] threescore years and ten; and if by reason of strength [they be] fourscore years, yet [is] their strength labour and sorrow; for it is soon cut off, and we fly away.
Všech dnů let našich jest let sedmdesáte, aneb jest-li kdo silnějšího přirození, osmdesát let, a i to, což nejzdárnějšího v nich, jest práce a bída, a když to pomine, tožť ihned rychle zaletíme.
11 Who knoweth the power of thine anger? even according to thy fear, [so is] thy wrath.
Ale kdo jest, ješto by znal přísnost hněvu tvého, a ostýchal se zůřivosti tvé?
12 So teach [us] to number our days, that we may apply [our] hearts unto wisdom.
Naučiž nás počítati dnů našich, abychom uvodili moudrost v srdce.
13 Return, O LORD, how long? and let it repent thee concerning thy servants.
Navrať se zase, Hospodine, až dokud prodléváš? Mějž lítost nad služebníky svými.
14 O satisfy us early with thy mercy; that we may rejoice and be glad all our days.
Nasyť nás hned v jitře svým milosrdenstvím, tak abychom prozpěvovati, a veseliti se mohli po všecky dny naše.
15 Make us glad according to the days [wherein] thou hast afflicted us, [and] the years [wherein] we have seen evil.
Obveseliž nás podlé dnů, v nichž jsi nás ssužoval, a let, v nichž jsme okoušeli zlého.
16 Let thy work appear unto thy servants, and thy glory unto their children.
Budiž zřejmé při služebnících tvých dílo tvé, a okrasa tvá při synech jejich.
17 And let the beauty of the LORD our God be upon us: and establish thou the work of our hands upon us; yea, the work of our hands establish thou it.
Budiž nám přítomná i ochotnost Hospodina Boha našeho, a díla rukou našich potvrď mezi námi, díla, pravím, rukou našich potvrď.
