Psalms 88
1 A Song [or] Psalm for the sons of Korah, to the chief Musician upon Mahalath Leannoth, Maschil of Heman the Ezrahite. O LORD God of my salvation, I have cried day [and] night before thee:
Píseň a žalm synů Chóre, přednímu zpěváku na machalat k zpívání, vyučující, složený od Hémana Ezrachitského. Hospodine, Bože spasení mého, ve dne i v noci k tobě volám.
2 Let my prayer come before thee: incline thine ear unto my cry;
Vstupiž před oblíčej tvůj modlitba má, nakloň ucha svého k volání mému.
Neboť jest naplněna trápeními duše má, a život můj až k hrobu se přiblížil. (Sheol h7585)
4 I am counted with them that go down into the pit: I am as a man [that hath] no strength:
Počten jsem mezi ty, kteříž se dostávají do jámy; připodobněn jsem člověku beze vší síly.
5 Free among the dead, like the slain that lie in the grave, whom thou rememberest no more: and they are cut off from thy hand.
Mezi mrtvé jsem odložen, jako zmordovaní ležící v hrobě, na něž nezpomínáš více, kteříž od ruky tvé vyhlazeni jsou.
6 Thou hast laid me in the lowest pit, in darkness, in the deeps.
Spustils mne do jámy nejzpodnější, do nejtemnějšího a nejhlubšího místa.
7 Thy wrath lieth hard upon me, and thou hast afflicted [me] with all thy waves. (Selah)
Dolehla na mne prchlivost tvá, a vším vlnobitím svým přikvačil jsi mne. (Sélah)
8 Thou hast put away mine acquaintance far from me; thou hast made me an abomination unto them: [I am] shut up, and I cannot come forth.
Daleko jsi vzdálil mé známé ode mne, jimž jsi mne velice zošklivil, a tak jsem sevřín, že mi nelze nijakž vyjíti.
9 Mine eye mourneth by reason of affliction: LORD, I have called daily upon thee, I have stretched out my hands unto thee.
Zrak můj hyne trápením; na každý den vzývám tě, Hospodine, ruce své před tebou rozprostíraje.
10 Wilt thou shew wonders to the dead? shall the dead arise [and] praise thee? (Selah)
Zdali před mrtvými učiníš zázrak? Aneb vstanou-liž mrtví, aby tě oslavovali? (Sélah)
11 Shall thy lovingkindness be declared in the grave? [or] thy faithfulness in destruction?
I zdali bude ohlašováno v hrobě milosrdenství tvé, a pravda tvá v zahynutí?
12 Shall thy wonders be known in the dark? and thy righteousness in the land of forgetfulness?
Zdaliž v známost přichází ve tmách div tvůj, a spravedlnost tvá v zemi zapomenutí?
13 But unto thee have I cried, O LORD; and in the morning shall my prayer prevent thee.
Já pak, Hospodine, k tobě volám, a každého jitra předchází tě modlitba má.
14 LORD, why castest thou off my soul? [why] hidest thou thy face from me?
Pročež, ó Hospodine, zamítáš mne, a tvář svou skrýváš přede mnou?
15 I [am] afflicted and ready to die from [my] youth up: [while] I suffer thy terrors I am distracted.
Ztrápený jsem, jako hned maje umříti od násilí; snáším hrůzy tvé, a děsím se.
16 Thy fierce wrath goeth over me; thy terrors have cut me off.
Hněv tvůj přísný na mne se obořil, a hrůzy tvé krutě sevřely mne.
17 They came round about me daily like water; they compassed me about together.
Obkličují mne jako voda, na každý den obstupují mne hromadně.
18 Lover and friend hast thou put far from me, [and] mine acquaintance into darkness.
Vzdálil jsi ode mne přítele a tovaryše, a známým svým jsem ve tmě.
