Psalms 34
1 [A Psalm] of David, when he changed his behaviour before Abimelech; who drove him away, and he departed. I will bless the LORD at all times: his praise [shall] continually [be] in my mouth.
Davidův, když proměnil oblíčej svůj před Abimelechem; pročež jsa od něho vyhnán, odšel. Dobrořečiti budu Hospodinu každého času, vždycky chvála jeho v ústech mých.
2 My soul shall make her boast in the LORD: the humble shall hear [thereof], and be glad.
V Hospodinu chlubiti se bude duše má, což uslyšíc tiší, budou se veseliti.
3 O magnify the LORD with me, and let us exalt his name together.
Zvelebujtež se mnou Hospodina, a jméno jeho společně vyvyšujme.
4 I sought the LORD, and he heard me, and delivered me from all my fears.
Hledal jsem Hospodina, a vyslyšel mne, a ze všech přístrachů mých vytrhl mne.
5 They looked unto him, and were lightened: and their faces were not ashamed.
Pročež k němu patřiti budou, a sbíhati se, a nebudou zahanbeny tváři jejich, ale řkou:
6 This poor man cried, and the LORD heard [him], and saved him out of all his troubles.
Tento chudý volal a Hospodin vyslyšel, i ze všech úzkostí jeho vysvobodil jej.
7 The angel of the LORD encampeth round about them that fear him, and delivereth them.
Vojensky se klade anděl Hospodinův okolo těch, kteříž se ho bojí, a zastává jich.
8 O taste and see that the LORD [is] good: blessed [is] the man [that] trusteth in him.
Okuste a vizte, jak dobrý jest Hospodin. Blahoslavený člověk, kterýž doufá v něho.
9 O fear the LORD, ye his saints: for [there is] no want to them that fear him.
Bojtež se Hospodina svatí jeho; neboť nemívají nedostatku ti, kdož se ho bojí.
10 The young lions do lack, and suffer hunger: but they that seek the LORD shall not want any good [thing].
Lvíčátka nedostatek a hlad trpívají, ale ti, kteříž hledají Hospodina, nemívají nedostatku ve všem dobrém.
11 Come, ye children, hearken unto me: I will teach you the fear of the LORD.
Poďtež, dítky, poslouchejte mne, bázni Hospodinově vyučovati vás budu.
12 What man [is he that] desireth life, [and] loveth [many] days, that he may see good?
Který člověk žádostiv jest života, a miluje dny, aby užíval dobrých věcí?
13 Keep thy tongue from evil, and thy lips from speaking guile.
Zdržuj jazyk svůj od zlého, a rty své od mluvení lsti.
14 Depart from evil, and do good; seek peace, and pursue it.
Odstup od zlého, a čiň dobré, hledej pokoje, a stíhej jej.
15 The eyes of the LORD [are] upon the righteous, and his ears [are open] unto their cry.
Oči Hospodinovy obrácené jsou k spravedlivým, a uši jeho k volání jejich:
16 The face of the LORD [is] against them that do evil, to cut off the remembrance of them from the earth.
Ale zůřivý oblíčej Hospodinův proti těm, kteříž páší zlé věci, aby vyplénil z země památku jejich.
17 [The righteous] cry, and the LORD heareth, and delivereth them out of all their troubles.
Volají-li spravedliví, Hospodin vyslýchá, a ze všech jejich úzkostí je vytrhuje.
18 The LORD [is] nigh unto them that are of a broken heart; and saveth such as be of a contrite spirit.
Nebo blízko jest Hospodin těm, kteříž jsou srdce skroušeného, a potřeným v duchu spomáhá.
19 Many [are] the afflictions of the righteous: but the LORD delivereth him out of them all.
Mnohé úzkosti jsou spravedlivého, ale Hospodin ze všech jej vytrhuje.
20 He keepeth all his bones: not one of them is broken.
Onť ostříhá všech kostí jeho, žádná z nich nebývá zlámána.
21 Evil shall slay the wicked: and they that hate the righteous shall be desolate.
Bezbožníka zahubí zlost, a ti, kteříž nenávidí spravedlivého, zkaženi budou.
22 The LORD redeemeth the soul of his servants: and none of them that trust in him shall be desolate.
Služebníků pak svých duše vykoupí Hospodin, a nebudou zkaženi, kteříž doufají v něho.
