Psalms 147
1 Praise ye the LORD: for [it is] good to sing praises unto our God; for [it is] pleasant; [and] praise is comely.
Chvalte Hospodina, nebo dobré jest zpívati žalmy Bohu našemu, nebo rozkošné jest, a ozdobná jest chvála.
2 The LORD doth build up Jerusalem: he gathereth together the outcasts of Israel.
Stavitel Jeruzaléma Hospodin, rozptýlený lid Izraelský shromažďuje,
3 He healeth the broken in heart, and bindeth up their wounds.
Kterýž uzdravuje skroušené srdcem, a uvazuje bolesti jejich,
4 He telleth the number of the stars; he calleth them all by [their] names.
Kterýž sčítá počet hvězd, a každé z nich ze jména povolává.
5 Great [is] our Lord, and of great power: his understanding [is] infinite.
Velikýť jest Pán náš, a nesmírný v síle; rozumnosti jeho není počtu.
6 The LORD lifteth up the meek: he casteth the wicked down to the ground.
Pozdvihuje pokorných Hospodin, ale bezbožné snižuje až k zemi.
7 Sing unto the LORD with thanksgiving; sing praise upon the harp unto our God:
Zpívejte Hospodinu s díkčiněním, zpívejte žalmy Bohu našemu na citaře,
8 Who covereth the heaven with clouds, who prepareth rain for the earth, who maketh grass to grow upon the mountains.
Kterýž zastírá nebesa hustými oblaky, nastrojuje zemi déšť, a vyvodí trávu na horách.
9 He giveth to the beast his food, [and] to the young ravens which cry.
Kterýž dává hovadům potravu jejich, i mladým krkavcům, kteříž volají k němu.
10 He delighteth not in the strength of the horse: he taketh not pleasure in the legs of a man.
Nemáť v síle koně zalíbení, aniž se kochá v lejtkách muže udatného.
11 The LORD taketh pleasure in them that fear him, in those that hope in his mercy.
Líbost má Hospodin v těch, kteříž se ho bojí, a kteříž doufají v milosrdenství jeho.
12 Praise the LORD, O Jerusalem; praise thy God, O Zion.
Chval, Jeruzaléme, Hospodina, chval Boha svého, Sione.
13 For he hath strengthened the bars of thy gates; he hath blessed thy children within thee.
Nebo on utvrzuje závory bran tvých, požehnání udílí synům tvým u prostřed tebe.
14 He maketh peace [in] thy borders, [and] filleth thee with the finest of the wheat.
On působí v končinách tvých pokoj, a bělí pšeničnou nasycuje tě.
15 He sendeth forth his commandment [upon] earth: his word runneth very swiftly.
On když vysílá na zemi rozkaz svůj, velmi rychle k vykonání běží slovo jeho.
16 He giveth snow like wool: he scattereth the hoarfrost like ashes.
Onť dává sníh jako vlnu, jíním jako popelem posýpá.
17 He casteth forth his ice like morsels: who can stand before his cold?
Hází ledem svým jako skyvami; před zimou jeho kdo ostojí?
18 He sendeth out his word, and melteth them: he causeth his wind to blow, [and] the waters flow.
Vysílaje slovo své, rozpouští je; hned jakž povane větrem svým, anť tekou vody.
19 He sheweth his word unto Jacob, his statutes and his judgments unto Israel.
Zvěstuje slovo své Jákobovi, ustanovení svá a soudy své Izraelovi.
20 He hath not dealt so with any nation: and [as for his] judgments, they have not known them. Praise ye the LORD.
Neučinilť tak žádnému národu, a protož soudů jeho nepoznali. Halelujah.
