< Psalms 139 >

1 To the chief Musician, A Psalm of David. O LORD, thou hast searched me, and known [me].
Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Hospodine, ty jsi mne zkusil a seznal.
2 Thou knowest my downsitting and mine uprising, thou understandest my thought afar off.
Ty znáš sednutí mé i povstání mé, rozumíš myšlení mému zdaleka.
3 Thou compassest my path and my lying down, and art acquainted [with] all my ways.
Chození mé i ležení mé ty obsahuješ, a všech mých cest svědom jsi.
4 For [there is] not a word in my tongue, [but], lo, O LORD, thou knowest it altogether.
Než ještě mám na jazyku slovo, aj, Hospodine, ty to všecko víš.
5 Thou hast beset me behind and before, and laid thine hand upon me.
Z zadu i z předu obklíčils mne, a vzložils na mne ruku svou.
6 [Such] knowledge [is] too wonderful for me; it is high, I cannot [attain] unto it.
Divnější jest umění tvé nad můj vtip; vysoké jest, nemohu k němu.
7 Whither shall I go from thy spirit? or whither shall I flee from thy presence?
Kamž bych zašel od ducha tvého? Aneb kam bych před tváří tvou utekl?
8 If I ascend up into heaven, thou [art] there: if I make my bed in hell, behold, thou [art there]. (Sheol h7585)
Jestliže bych vstoupil na nebe, tam jsi ty; pakli bych sobě ustlal v hrobě, aj, přítomen jsi. (Sheol h7585)
9 [If] I take the wings of the morning, [and] dwell in the uttermost parts of the sea;
Vzal-li bych křídla záře jitřní, abych bydlil při nejdalším moři:
10 Even there shall thy hand lead me, and thy right hand shall hold me.
I tamť by mne ruka tvá provedla, a pravice tvá by mne popadla.
11 If I say, Surely the darkness shall cover me; even the night shall be light about me.
Dím-li pak: Aspoň tmy, jako v soumrak, přikryjí mne, ale i noc jest světlem vůkol mne.
12 Yea, the darkness hideth not from thee; but the night shineth as the day: the darkness and the light [are] both alike [to thee].
Aniž ty tmy před tebou ukryti mohou, anobrž noc jako den tobě svítí, rovně tma jako světlo.
13 For thou hast possessed my reins: thou hast covered me in my mother’s womb.
Ty zajisté v moci máš ledví má, přioděl jsi mne v životě matky mé.
14 I will praise thee; for I am fearfully [and] wonderfully made: marvellous [are] thy works; and [that] my soul knoweth right well.
Oslavuji tě, proto že se hrozným a divným skutkům tvým divím, a duše má zná je výborně.
15 My substance was not hid from thee, when I was made in secret, [and] curiously wrought in the lowest parts of the earth.
Neníť ukryta žádná kost má před tebou, jakž jsem učiněn v skrytě, a řemeslně složen, v nejhlubších místech země.
16 Thine eyes did see my substance, yet being unperfect; and in thy book all [my members] were written, [which] in continuance were fashioned, when [as yet there was] none of them.
Trupel můj viděly oči tvé, v knihu tvou všickni oudové jeho zapsáni jsou, i dnové, v nichž formováni byli, když ještě žádného z nich nebylo.
17 How precious also are thy thoughts unto me, O God! how great is the sum of them!
Protož u mne ó jak drahá jsou myšlení tvá, Bože silný, a jak jest jich nesčíslná summa!
18 [If] I should count them, they are more in number than the sand: when I awake, I am still with thee.
Chtěl-li bych je sčísti, více jest jich než písku; procítím-li, a já jsem vždy s tebou.
19 Surely thou wilt slay the wicked, O God: depart from me therefore, ye bloody men.
Zabil-li bys, ó Bože, bezbožníka, tehdážť by muži vražedlní odstoupili ode mne,
20 For they speak against thee wickedly, [and] thine enemies take [thy name] in vain.
Kteříž mluví proti tobě nešlechetně; marně vyvyšují nepřátely tvé.
21 Do not I hate them, O LORD, that hate thee? and am not I grieved with those that rise up against thee?
Zdaliž těch, kteříž tě v nenávisti mají, ó Hospodine, v nenávisti nemám? A ti, kteříž proti tobě povstávají, zdaž mne nemrzejí?
22 I hate them with perfect hatred: I count them mine enemies.
Úhlavní nenávistí jich nenávidím, a mám je za nepřátely.
23 Search me, O God, and know my heart: try me, and know my thoughts:
Vyzpytuj mne, Bože silný, a poznej srdce mé; zkus mne, a poznej myšlení má.
24 And see if [there be any] wicked way in me, and lead me in the way everlasting.
A popatř, chodím-liť já cestou odpornou tobě, a veď mne cestou věčnou.

< Psalms 139 >