< Psalms 132 >
1 A Song of degrees. LORD, remember David, [and] all his afflictions:
Píseň stupňů. Pamětliv buď, Hospodine, na Davida i na všecka trápení jeho,
2 How he sware unto the LORD, [and] vowed unto the mighty [God] of Jacob;
Jak se přísahou zavázal Hospodinu, a slib učinil Nejmocnějšímu Jákobovu, řka:
3 Surely I will not come into the tabernacle of my house, nor go up into my bed;
Jistě že nevejdu do stánku domu svého, a nevstoupím na postel ložce svého,
4 I will not give sleep to mine eyes, [or] slumber to mine eyelids,
Aniž dám očím svým usnouti, ani víčkám svým zdřímati,
5 Until I find out a place for the LORD, an habitation for the mighty [God] of Jacob.
Dokudž nenajdu místa Hospodinu, k příbytkům Nejmocnějšímu Jákobovu.
6 Lo, we heard of it at Ephratah: we found it in the fields of the wood.
Aj, uslyšavše o ní, že byla v kraji Efratském, našli jsme ji na polích Jaharských.
7 We will go into his tabernacles: we will worship at his footstool.
Vejdemeť již do příbytků jeho, a skláněti se budeme u podnoží noh jeho.
8 Arise, O LORD, into thy rest; thou, and the ark of thy strength.
Povstaniž, Hospodine, a vejdi do odpočinutí svého, ty i truhla velikomocnosti tvé.
9 Let thy priests be clothed with righteousness; and let thy saints shout for joy.
Kněží tvoji ať se zobláčejí v spravedlnost, a svatí tvoji ať vesele prozpěvují.
10 For thy servant David’s sake turn not away the face of thine anointed.
Pro Davida služebníka svého neodvracejž tváři pomazaného svého.
11 The LORD hath sworn [in] truth unto David; he will not turn from it; Of the fruit of thy body will I set upon thy throne.
Učinilť jest Hospodin pravdomluvnou přísahu Davidovi, aniž se od ní uchýlí, řka: Z plodu života tvého posadím na trůn tvůj.
12 If thy children will keep my covenant and my testimony that I shall teach them, their children shall also sit upon thy throne for evermore.
Budou-li ostříhati synové tvoji smlouvy mé a svědectví mých, kterýmž je vyučovati budu, také i synové jejich až na věky seděti budou na stolici tvé.
13 For the LORD hath chosen Zion; he hath desired [it] for his habitation.
Neboť jest vyvolil Hospodin Sion, oblíbil jej sobě za svůj příbytek, řka:
14 This [is] my rest for ever: here will I dwell; for I have desired it.
Toť bude obydlí mé až na věky, tuť přebývati budu, nebo jsem sobě to oblíbil.
15 I will abundantly bless her provision: I will satisfy her poor with bread.
Potravu jeho hojným požehnáním rozmnožím, chudé jeho chlebem nasytím,
16 I will also clothe her priests with salvation: and her saints shall shout aloud for joy.
A kněží jeho v spasení zobláčím, a svatí jeho vesele prozpěvovati budou.
17 There will I make the horn of David to bud: I have ordained a lamp for mine anointed.
Tuť způsobím, aby zkvetl roh Davidův; připravím svíci pomazanému svému.
18 His enemies will I clothe with shame: but upon himself shall his crown flourish.
Nepřátely jeho v hanbu zobláčím, nad ním pak kvésti bude koruna jeho.