Proverbs 26
1 As snow in summer, and as rain in harvest, so honour is not seemly for a fool.
Jako sníh v létě, a jako déšť ve žni, tak nepřipadá na blázna čest.
2 As the bird by wandering, as the swallow by flying, so the curse causeless shall not come.
Jako vrabec přenáší se, a vlaštovice létá, tak zlořečení bez příčiny nedojde.
3 A whip for the horse, a bridle for the ass, and a rod for the fool’s back.
Bič na koně, uzda na osla, a kyj na hřbet blázna.
4 Answer not a fool according to his folly, lest thou also be like unto him.
Neodpovídej bláznu podlé bláznovství jeho, abys i ty jemu nebyl podobný.
5 Answer a fool according to his folly, lest he be wise in his own conceit.
Odpověz bláznu podlé bláznovství jeho, aby sám u sebe nebyl moudrý.
6 He that sendeth a message by the hand of a fool cutteth off the feet, [and] drinketh damage.
Jako by nohy osekal, bezpráví se dopouští ten, kdož svěřuje poselství bláznu.
7 The legs of the lame are not equal: so [is] a parable in the mouth of fools.
Jakož nejednostejní jsou hnátové kulhavého, tak řeč v ústech bláznů.
8 As he that bindeth a stone in a sling, so [is] he that giveth honour to a fool.
Jako vložiti kámen do praku, tak jest, když kdo ctí blázna.
9 [As] a thorn goeth up into the hand of a drunkard, so [is] a parable in the mouth of fools.
Trn, kterýž se dostává do rukou opilého, jest přísloví v ústech bláznů.
10 The great [God] that formed all [things] both rewardeth the fool, and rewardeth transgressors.
Veliký pán stvořil všecko, a dává odplatu bláznu, i odměnu přestupníkům.
11 As a dog returneth to his vomit, [so] a fool returneth to his folly.
Jakož pes navracuje se k vývratku svému, tak blázen opětuje bláznovství své.
12 Seest thou a man wise in his own conceit? [there is] more hope of a fool than of him.
Spatřil-li bys člověka, an jest moudrý sám u sebe, naděje o bláznu lepší jest než o takovém.
13 The slothful [man] saith, [There is] a lion in the way; a lion [is] in the streets.
Říká lenoch: Lev lítý jest na cestě, lev jest v ulici.
14 [As] the door turneth upon his hinges, so [doth] the slothful upon his bed.
Dvéře se obracejí na stežejích svých, a lenoch na lůži svém.
15 The slothful hideth his hand in [his] bosom; it grieveth him to bring it again to his mouth.
Schovává lenivý ruku svou za ňadra; těžko mu vztáhnouti ji k ústům svým.
16 The sluggard [is] wiser in his own conceit than seven men that can render a reason.
Moudřejší jest lenivý u sebe sám, nežli sedm odpovídajících s soudem.
17 He that passeth by, [and] meddleth with strife [belonging] not to him, [is like] one that taketh a dog by the ears.
Psa za uši lapá, kdož odcházeje, hněvá se ne v své při.
18 As a mad [man] who casteth firebrands, arrows, and death,
Jako nesmyslný vypouští jiskry a šípy smrtelné,
19 So [is] the man [that] deceiveth his neighbour, and saith, Am not I in sport?
Tak jest každý, kdož oklamává bližního, a říká: Zdaž jsem nežertoval?
20 Where no wood is, [there] the fire goeth out: so where [there is] no talebearer, the strife ceaseth.
Když není drev, hasne oheň; tak když nebude klevetníka, utichne svár.
21 [As] coals [are] to burning coals, and wood to fire; so [is] a contentious man to kindle strife.
Uhel mrtvý k roznícení, a drva k ohni, tak člověk svárlivý k roznícení svady.
22 The words of a talebearer [are] as wounds, and they go down into the innermost parts of the belly.
Slova utrhače jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života.
23 Burning lips and a wicked heart [are like] a potsherd covered with silver dross.
Stříbrná trůska roztažená po střepě jsou rtové protivní a srdce zlé.
24 He that hateth dissembleth with his lips, and layeth up deceit within him;
Rty svými za jiného se staví ten, jenž nenávidí, ale u vnitřnosti své skládá lest.
25 When he speaketh fair, believe him not: for [there are] seven abominations in his heart.
Když se ochotný ukáže řečí svou, nevěř mu; nebo sedmera ohavnost jest v srdci jeho.
26 [Whose] hatred is covered by deceit, his wickedness shall be shewed before the [whole] congregation.
Přikrývána bývá nenávist chytře, ale zlost její zjevena bývá v shromáždění.
27 Whoso diggeth a pit shall fall therein: and he that rolleth a stone, it will return upon him.
Kdo jámu kopá, do ní upadá, a kdo valí kámen, na něj se obrací.
28 A lying tongue hateth [those that are] afflicted by it; and a flattering mouth worketh ruin.
Èlověk jazyka ošemetného v nenávisti má ponížené, a ústy úlisnými způsobuje pád.
