Proverbs 18
1 Through desire a man, having separated himself, seeketh [and] intermeddleth with all wisdom.
Svémyslný hledá toho, což se jemu líbí, a ve všelijakou věc plete se.
2 A fool hath no delight in understanding, but that his heart may discover itself.
Nezalibuje sobě blázen v rozumnosti, ale v tom, což zjevuje srdce jeho.
3 When the wicked cometh, [then] cometh also contempt, and with ignominy reproach.
Když přijde bezbožný, přichází také pohrdání, a s lehkomyslným útržka.
4 The words of a man’s mouth [are as] deep waters, [and] the wellspring of wisdom [as] a flowing brook.
Slova úst muže vody hluboké, potok rozvodnilý pramen moudrosti.
5 [It is] not good to accept the person of the wicked, to overthrow the righteous in judgment.
Přijímati osobu bezbožného není dobré, abys převrátil spravedlivého v soudu.
6 A fool’s lips enter into contention, and his mouth calleth for strokes.
Rtové blázna směřují k svadě, a ústa jeho bití se domluví.
7 A fool’s mouth [is] his destruction, and his lips [are] the snare of his soul.
Ústa blázna k setření jemu, a rtové jeho osídlem duši jeho.
8 The words of a talebearer [are] as wounds, and they go down into the innermost parts of the belly.
Slova utrhače jsou jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života.
9 He also that is slothful in his work is brother to him that is a great waster.
Také ten, kdož jest nedbalý v práci své, bratr jest mrhače.
10 The name of the LORD [is] a strong tower: the righteous runneth into it, and is safe.
Věže pevná jest jméno Hospodinovo; k němu se uteče spravedlivý, a bude povýšen.
11 The rich man’s wealth [is] his strong city, and as an high wall in his own conceit.
Zboží bohatého jest město pevné jeho, a jako zed vysoká v mysli jeho.
12 Before destruction the heart of man is haughty, and before honour [is] humility.
Před setřením vyvyšuje se srdce člověka, ale před povýšením bývá ponížení.
13 He that answereth a matter before he heareth [it], it [is] folly and shame unto him.
Kdož odpovídá něco, prvé než vyslyší, počítá se to za bláznovství jemu a za lehkost.
14 The spirit of a man will sustain his infirmity; but a wounded spirit who can bear?
Duch muže snáší nemoc svou, ducha pak zkormouceného kdo snese?
15 The heart of the prudent getteth knowledge; and the ear of the wise seeketh knowledge.
Srdce rozumného dosahuje umění, a ucho moudrých hledá umění.
16 A man’s gift maketh room for him, and bringeth him before great men.
Dar člověka uprostranňuje jemu, a před oblíčej mocných přivodí jej.
17 [He that is] first in his own cause [seemeth] just; but his neighbour cometh and searcheth him.
Spravedlivý zdá se ten, kdož jest první v své při, ale když přichází bližní jeho, tedy stihá jej.
18 The lot causeth contentions to cease, and parteth between the mighty.
Los pokojí svady, a mezi silnými rozeznává.
19 A brother offended [is harder to be won] than a strong city: and [their] contentions [are] like the bars of a castle.
Bratr křivdou uražený tvrdší jest než město nedobyté, a svárové jsou jako závora u hradu.
20 A man’s belly shall be satisfied with the fruit of his mouth; [and] with the increase of his lips shall he be filled.
Ovocem úst jednoho každého nasyceno bývá břicho jeho, úrodou rtů svých nasycen bude.
21 Death and life [are] in the power of the tongue: and they that love it shall eat the fruit thereof.
Smrt i život jest v moci jazyka, a ten, kdož jej miluje, bude jísti ovoce jeho.
22 [Whoso] findeth a wife findeth a good [thing], and obtaineth favour of the LORD.
Kdo nalezl manželku, nalezl věc dobrou, a navážil lásky od Hospodina.
23 The poor useth intreaties; but the rich answereth roughly.
Poníženě mluví chudý, ale bohatý odpovídá tvrdě.
24 A man [that hath] friends must shew himself friendly: and there is a friend [that] sticketh closer than a brother.
Ten, kdož má přátely, má se míti přátelsky, poněvadž přítel bývá vlastnější než bratr.
