< Proverbs 16 >
1 The preparations of the heart in man, and the answer of the tongue, [is] from the LORD.
Při člověku bývá spořádání myšlení, ale od Hospodina jest řeč jazyka.
2 All the ways of a man [are] clean in his own eyes; but the LORD weigheth the spirits.
Všecky cesty člověka čisté se jemu zdají, ale kterýž zpytuje duchy, Hospodin jest.
3 Commit thy works unto the LORD, and thy thoughts shall be established.
Uval na Hospodina činy své, a budou upevněna předsevzetí tvá.
4 The LORD hath made all [things] for himself: yea, even the wicked for the day of evil.
Hospodin všecko učinil pro sebe samého, také i bezbožného ke dni zlému.
5 Every one [that is] proud in heart [is] an abomination to the LORD: [though] hand [join] in hand, he shall not be unpunished.
Ohavností jest Hospodinu každý pyšného srdce; by sobě na pomoc i jiné přivzal, neujde pomsty.
6 By mercy and truth iniquity is purged: and by the fear of the LORD [men] depart from evil.
Milosrdenstvím a pravdou očištěna bývá nepravost, a v bázni Hospodinově uchází se zlého.
7 When a man’s ways please the LORD, he maketh even his enemies to be at peace with him.
Když se líbí Hospodinu cesty člověka, také i nepřátely jeho spokojuje k němu.
8 Better [is] a little with righteousness than great revenues without right.
Lepší jest maličko s spravedlností, než množství důchodů nespravedlivých.
9 A man’s heart deviseth his way: but the LORD directeth his steps.
Srdce člověka přemýšlí o cestě své, ale Hospodin spravuje kroky jeho.
10 A divine sentence [is] in the lips of the king: his mouth transgresseth not in judgment.
Rozhodnutí jest ve rtech královských, v soudu neuchylují se ústa jeho.
11 A just weight and balance [are] the LORD’s: all the weights of the bag [are] his work.
Váha a závaží jsou úsudek Hospodinův, a všecka závaží v pytlíku jeho nařízení.
12 [It is] an abomination to kings to commit wickedness: for the throne is established by righteousness.
Ohavností jest králům činiti bezbožně; nebo spravedlností upevňován bývá trůn.
13 Righteous lips [are] the delight of kings; and they love him that speaketh right.
Rtové spravedliví líbezní jsou králům, a ty, kteříž upřímě mluví, milují.
14 The wrath of a king [is as] messengers of death: but a wise man will pacify it.
Rozhněvání královo jistý posel smrti, ale muž moudrý ukrotí je.
15 In the light of the king’s countenance [is] life; and his favour [is] as a cloud of the latter rain.
V jasné tváři královské jest život, a přívětivost jeho jako oblak s deštěm jarním.
16 How much better [is it] to get wisdom than gold! and to get understanding rather to be chosen than silver!
Mnohem lépe jest nabyti moudrosti než zlata nejčistšího, a nabyti rozumnosti lépe než stříbra.
17 The highway of the upright [is] to depart from evil: he that keepeth his way preserveth his soul.
Cesta upřímých jest odstoupiti od zlého; ostříhá duše své ten, kdož ostříhá cesty své.
18 Pride [goeth] before destruction, and an haughty spirit before a fall.
Před setřením bývá pýcha, a před pádem pozdvižení ducha.
19 Better [it is to be] of an humble spirit with the lowly, than to divide the spoil with the proud.
Lépe jest poníženého duchu býti s pokornými, než děliti kořist s pyšnými.
20 He that handleth a matter wisely shall find good: and whoso trusteth in the LORD, happy [is] he.
Ten, kdož pozoruje slova, nalézá dobré; a kdož doufá v Hospodina, blahoslavený jest.
21 The wise in heart shall be called prudent: and the sweetness of the lips increaseth learning.
Ten, kdož jest moudrého srdce, slove rozumný, a sladkost rtů přidává naučení.
22 Understanding [is] a wellspring of life unto him that hath it: but the instruction of fools [is] folly.
Rozumnost těm, kdož ji mají, jest pramen života, ale umění bláznů jest bláznovství.
23 The heart of the wise teacheth his mouth, and addeth learning to his lips.
Srdce moudrého rozumně spravuje ústa svá, tak že rty svými přidává naučení.
24 Pleasant words [are as] an honeycomb, sweet to the soul, and health to the bones.
Plást medu jsou řeči utěšené, sladkost duši, a lékařství kostem.
25 There is a way that seemeth right unto a man, but the end thereof [are] the ways of death.
Cesta zdá se přímá člověku, ale dokonání její jistá cesta smrti.
26 He that laboureth laboureth for himself; for his mouth craveth it of him.
Èlověk pracovitý pracuje sobě, nebo ponoukají ho ústa jeho.
27 An ungodly man diggeth up evil: and in his lips [there is] as a burning fire.
Muž nešlechetný vykopává zlé, v jehožto rtech jako oheň spalující.
28 A froward man soweth strife: and a whisperer separateth chief friends.
Muž převrácený rozsívá sváry, a klevetník rozlučuje přátely.
29 A violent man enticeth his neighbour, and leadeth him into the way [that is] not good.
Muž ukrutný přeluzuje bližního svého, a uvodí jej na cestu nedobrou.
30 He shutteth his eyes to devise froward things: moving his lips he bringeth evil to pass.
Zamhuřuje oči své, smýšleje věci převrácené, a zmítaje pysky svými, vykonává zlé.
31 The hoary head [is] a crown of glory, [if] it be found in the way of righteousness.
Koruna ozdobná jsou šediny na cestě spravedlnosti se nalézající.
32 [He that is] slow to anger [is] better than the mighty; and he that ruleth his spirit than he that taketh a city.
Lepší jest zpozdilý k hněvu než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou nežli ten, kterýž dobyl města.
33 The lot is cast into the lap; but the whole disposing thereof [is] of the LORD.
Do klínu umítán bývá los, ale od Hospodina všecko řízení jeho.