Proverbs 14
1 Every wise woman buildeth her house: but the foolish plucketh it down with her hands.
Moudrá žena vzdělává dům svůj, bláznice pak rukama svýma boří jej.
2 He that walketh in his uprightness feareth the LORD: but [he that is] perverse in his ways despiseth him.
Kdo chodí v upřímnosti své, bojí se Hospodina, ale převrácený v cestách svých pohrdá jím.
3 In the mouth of the foolish [is] a rod of pride: but the lips of the wise shall preserve them.
V ústech blázna jest hůl pýchy, rtové pak moudrých ostříhají jich.
4 Where no oxen [are], the crib [is] clean: but much increase [is] by the strength of the ox.
Když není volů, prázdné jsou jesle, ale hojná úroda jest v síle volů.
5 A faithful witness will not lie: but a false witness will utter lies.
Svědek věrný neklamá, ale svědek falešný mluví lež.
6 A scorner seeketh wisdom, and [findeth it] not: but knowledge [is] easy unto him that understandeth.
Hledá posměvač moudrosti, a nenalézá, rozumnému pak umění snadné jest.
7 Go from the presence of a foolish man, when thou perceivest not [in him] the lips of knowledge.
Odejdi od muže bláznivého, když neseznáš při něm rtů umění.
8 The wisdom of the prudent [is] to understand his way: but the folly of fools [is] deceit.
Moudrost opatrného jest, aby rozuměl cestě své, bláznovství pak bláznů ke lsti.
9 Fools make a mock at sin: but among the righteous [there is] favour.
Blázen přikrývá hřích, ale mezi upřímými dobrá vůle.
10 The heart knoweth his own bitterness; and a stranger doth not intermeddle with his joy.
Srdce ví o hořkosti duše své, a k veselí jeho nepřimísí se cizí.
11 The house of the wicked shall be overthrown: but the tabernacle of the upright shall flourish.
Dům bezbožných vyhlazen bude, ale stánek upřímých zkvetne.
12 There is a way which seemeth right unto a man, but the end thereof [are] the ways of death.
Cesta zdá se přímá člověku, a však dokonání její jest cesta k smrti.
13 Even in laughter the heart is sorrowful; and the end of that mirth [is] heaviness.
Také i v smíchu bolí srdce, a cíl veselí jest zámutek.
14 The backslider in heart shall be filled with his own ways: and a good man [shall be satisfied] from himself.
Cestami svými nasytí se převrácený srdcem, ale muž dobrý štítí se jeho.
15 The simple believeth every word: but the prudent [man] looketh well to his going.
Hloupý věří každému slovu, ale opatrný šetří kroku svého.
16 A wise [man] feareth, and departeth from evil: but the fool rageth, and is confident.
Moudrý bojí se a odstupuje od zlého, ale blázen dotře a smělý jest.
17 [He that is] soon angry dealeth foolishly: and a man of wicked devices is hated.
Náhlý se dopouští bláznovství, a muž myšlení zlých v nenávisti bývá.
18 The simple inherit folly: but the prudent are crowned with knowledge.
Dědičně vládnou hlupci bláznovstvím, ale opatrní bývají korunováni uměním.
19 The evil bow before the good; and the wicked at the gates of the righteous.
Sklánějí se zlí před dobrými, a bezbožní u bran spravedlivého.
20 The poor is hated even of his own neighbour: but the rich [hath] many friends.
Také i příteli svému v nenávisti bývá chudý, ale milovníci bohatého mnozí jsou.
21 He that despiseth his neighbour sinneth: but he that hath mercy on the poor, happy [is] he.
Pohrdá bližním svým hříšník, ale kdož se slitovává nad chudými, blahoslavený jest.
22 Do they not err that devise evil? but mercy and truth [shall be] to them that devise good.
Zajisté žeť bloudí, kteříž ukládají zlé; ale milosrdenství a pravda těm, kteříž smýšlejí dobré.
23 In all labour there is profit: but the talk of the lips [tendeth] only to penury.
Všeliké práce bývá zisk, ale slovo rtů jest jen k nouzi.
24 The crown of the wise [is] their riches: [but] the foolishness of fools [is] folly.
Koruna moudrých jest bohatství jejich, bláznovství pak bláznivých bláznovstvím.
25 A true witness delivereth souls: but a deceitful [witness] speaketh lies.
Vysvobozuje duše svědek pravdomluvný, ale lstivý mluví lež.
26 In the fear of the LORD [is] strong confidence: and his children shall have a place of refuge.
V bázni Hospodinově jestiť doufání silné, kterýž synům svým útočištěm bude.
27 The fear of the LORD [is] a fountain of life, to depart from the snares of death.
Bázeň Hospodinova jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.
28 In the multitude of people [is] the king’s honour: but in the want of people [is] the destruction of the prince.
Ve množství lidu jest sláva krále, ale v nedostatku lidu zahynutí vůdce.
29 [He that is] slow to wrath [is] of great understanding: but [he that is] hasty of spirit exalteth folly.
Zpozdilý k hněvu hojně má rozumu, ale náhlý pronáší bláznovství.
30 A sound heart [is] the life of the flesh: but envy the rottenness of the bones.
Život těla jest srdce zdravé, ale hnis v kostech jest závist.
31 He that oppresseth the poor reproacheth his Maker: but he that honoureth him hath mercy on the poor.
Kdo utiská chudého, útržku činí Učiniteli jeho; ale ctí jej, kdož se slitovává nad chudým.
32 The wicked is driven away in his wickedness: but the righteous hath hope in his death.
Pro zlost svou odstrčen bývá bezbožný, ale naději má i při smrti své spravedlivý.
33 Wisdom resteth in the heart of him that hath understanding: but [that which is] in the midst of fools is made known.
V srdci rozumného odpočívá moudrost, co pak jest u vnitřnosti bláznů, nezatají se.
34 Righteousness exalteth a nation: but sin [is] a reproach to any people.
Spravedlnost zvyšuje národ, ale hřích jest ku pohanění národům.
35 The king’s favour [is] toward a wise servant: but his wrath is [against] him that causeth shame.
Laskav bývá král na služebníka rozumného, ale hněviv na toho, kterýž hanbu činí.
