Luke 9
1 Then he called his twelve disciples together, and gave them power and authority over all devils, and to cure diseases.
Ježíš svolal svých dvanáct učedníků a dal jim moc nad všemi démony a nemocemi.
2 And he sent them to preach the kingdom of God, and to heal the sick.
Poslal je, aby uzdravovali a oznamovali, že Boží království je zde.
3 And he said unto them, Take nothing for [your] journey, neither staves, nor scrip, neither bread, neither money; neither have two coats apiece.
Řekl jim: „Nic si s sebou na cestu neberte, ani hůl, ani mošnu, ani chléb, ani peníze, ani náhradní šaty.
4 And whatsoever house ye enter into, there abide, and thence depart.
Kde vám poskytnou přístřeší, tam nějakou dobu zůstaňte a odtamtud vycházejte ke svým úkolům.
5 And whosoever will not receive you, when ye go out of that city, shake off the very dust from your feet for a testimony against them.
Jestliže vás někde nepřijmou, nevnucujte se, odejděte a setřeste před nimi i prach se svých opánků, abyste je tak varovali před Božím hněvem.“
6 And they departed, and went through the towns, preaching the gospel, and healing every where.
Učedníci se vypravili na cestu a chodili od vesnice k vesnici. Všude kázali radostnou zvěst o spáse a uzdravovali.
7 Now Herod the tetrarch heard of all that was done by him: and he was perplexed, because that it was said of some, that John was risen from the dead;
Všechno, co Ježíš kázal a činil, se doneslo až k vladaři Galileje Herodovi. Nevěděl dobře, co si o tom má myslet. Někteří tvrdili, že to Jan Křtitel, kterého dal Herodes popravit, vstal z mrtvých.
8 And of some, that Elias had appeared; and of others, that one of the old prophets was risen again.
Jiní se domnívali, že se znovu ukázal prorok Elijáš, další usuzovali, že vstal z mrtvých některý ze starých proroků.
9 And Herod said, John have I beheaded: but who is this, of whom I hear such things? And he desired to see him.
Herodes říkal: „Jana Křtitele jsem přece dal popravit, kdo je tedy ten muž, o kterém slyším tak zvláštní věci?“Proto si velice přál Ježíše poznat.
10 And the apostles, when they were returned, told him all that they had done. And he took them, and went aside privately into a desert place belonging to the city called Bethsaida.
Učedníci se vrátili k Ježíšovi a vypravovali mu o všem, co vykonali. Odebral se s nimi na odlehlé místo v okolí města Betsaidy.
11 And the people, when they knew [it], followed him: and he received them, and spake unto them of the kingdom of God, and healed them that had need of healing.
Jakmile se však lidé dozvěděli, kam šel, vypravili se za ním. Ježíš je neodmítl, ale znovu kázal o Božím království a uzdravoval ty, kteří to potřebovali.
12 And when the day began to wear away, then came the twelve, and said unto him, Send the multitude away, that they may go into the towns and country round about, and lodge, and get victuals: for we are here in a desert place.
Začalo se stmívat. Učedníci za ním přišli a říkali: „Propusť už lidi, ať se mohou rozejít do okolních vesnic a dvorců, aby si sehnali něco k jídlu a mohli tam přenocovat; tady v té pustině nic neseženou.“
13 But he said unto them, Give ye them to eat. And they said, We have no more but five loaves and two fishes; except we should go and buy meat for all this people.
Ježíš jim řekl: „Tak jim dejte najíst vy.“Podivili se: „My? Vždyť máme jen pět chlebů a dvě ryby a jen mužů je tu asi pět tisíc. Ledaže bychom my sami šli a něco pro ně nakoupili.“Ježíš nato řekl svým učedníkům: „Rozsaďte je do skupin asi po padesáti.“
14 For they were about five thousand men. And he said to his disciples, Make them sit down by fifties in a company.
15 And they did so, and made them all sit down.
Tak se stalo.
16 Then he took the five loaves and the two fishes, and looking up to heaven, he blessed them, and brake, and gave to the disciples to set before the multitude.
Potom vzal Ježíš těch pět chlebů a ty dvě ryby a poděkoval za ně Bohu. Pak lámal ty pokrmy a podával svým učedníkům, aby je předkládali lidem.
17 And they did eat, and were all filled: and there was taken up of fragments that remained to them twelve baskets.
Všichni se dosyta najedli. Nakonec učedníci ještě sesbírali dvanáct košů zbytků.
18 And it came to pass, as he was alone praying, his disciples were with him: and he asked them, saying, Whom say the people that I am?
Jednou se Ježíš odebral se svými učedníky na odlehlé místo k modlitbám. Otázal se jich: „Za koho mě vlastně lidé považují?“
19 They answering said, John the Baptist; but some [say], Elias; and others [say], that one of the old prophets is risen again.
Odpověděli mu: „Někteří za Jana Křtitele, jiní za Elijáše, anebo za některého z dávných proroků, který vstal z mrtvých.“
20 He said unto them, But whom say ye that I am? Peter answering said, The Christ of God.
A tu jim Ježíš položil přímou otázku. „A za koho mě máte vy?“Petr odpověděl: „Ty jsi ten Boží Syn, Mesiáš.“
21 And he straitly charged them, and commanded [them] to tell no man that thing;
Ježíš svým učedníkům kladl na srdce, aby o tom zatím nehovořili.
22 Saying, The Son of man must suffer many things, and be rejected of the elders and chief priests and scribes, and be slain, and be raised the third day.
A dodal: „Syn člověka musí ještě mnoho vytrpět. Starší, přední kněží a učitelé zákona ho odsoudí, bude zabit, ale třetí den vstane z mrtvých.“
23 And he said to [them] all, If any [man] will come after me, let him deny himself, and take up his cross daily, and follow me.
Všem pak řekl: „Kdo chceš jít za mnou, přestaň myslet na sebe, den za dnem nes svůj kříž a následuj mne.
24 For whosoever will save his life shall lose it: but whosoever will lose his life for my sake, the same shall save it.
Kdo chce žít podle sebe, promarní svůj život, ale kdo mi svěří celý svůj život, zachrání ho pro věčnost.
25 For what is a man advantaged, if he gain the whole world, and lose himself, or be cast away?
Co by z toho člověk měl, kdyby získal třeba celý svět, ale prohrál věčnost?
26 For whosoever shall be ashamed of me and of my words, of him shall the Son of man be ashamed, when he shall come in his own glory, and [in his] Father’s, and of the holy angels.
Kdo se ke mně nezná a za má slova se stydí, za toho se budu jednou stydět i já, až znovu přijdu v plné slávě Boha Otce a v doprovodu andělů.
27 But I tell you of a truth, there be some standing here, which shall not taste of death, till they see the kingdom of God.
Můžete se spolehnout, že někteří z vás nezemřou dříve, dokud neuvidí rozmach Božího království na zemi.“
28 And it came to pass about an eight days after these sayings, he took Peter and John and James, and went up into a mountain to pray.
Asi za týden po této rozmluvě vystoupil Ježíš s Petrem, Jakubem a Janem na jednu horu, aby se tam modlil.
29 And as he prayed, the fashion of his countenance was altered, and his raiment [was] white [and] glistering.
Během modlitby se proměnil výraz Ježíšovy tváře a také jeho šat oslnivě zbělel.
30 And, behold, there talked with him two men, which were Moses and Elias:
Pojednou se tam objevili dva muži nadzemského vzhledu – byl to Mojžíš a Elijáš. Hovořili s Ježíšem o událostech, které ho čekají v Jeruzalémě – o závěru jeho pozemského života a jeho odchodu k Otci.
31 Who appeared in glory, and spake of his decease which he should accomplish at Jerusalem.
32 But Peter and they that were with him were heavy with sleep: and when they were awake, they saw his glory, and the two men that stood with him.
Petra a jeho druhy však přemohl spánek. Když procitli, uviděli Ježíše zářícího nebeským jasem a ty dva muže vedle něho.
33 And it came to pass, as they departed from him, Peter said unto Jesus, Master, it is good for us to be here: and let us make three tabernacles; one for thee, and one for Moses, and one for Elias: not knowing what he said.
Když se pak proroci chtěli vzdálit, řekl Petr Ježíšovi: „Jak je nám tu dobře, Pane! Co kdybychom tu postavili tři přístřešky: jeden tobě, jeden Mojžíšovi a jeden Elijášovi?“Nevěděl dobře, co mluví.
34 While he thus spake, there came a cloud, and overshadowed them: and they feared as they entered into the cloud.
Ještě to ani nedořekl, když je zahalil oblak. To je naplnilo bázní.
35 And there came a voice out of the cloud, saying, This is my beloved Son: hear him.
Z oblaku se ozval hlas: „Toto je můj vyvolený Syn, toho poslouchejte!“
36 And when the voice was past, Jesus was found alone. And they kept it close, and told no man in those days any of those things which they had seen.
Po tom všem zůstal na hoře Ježíš zase jen se svými učedníky. O tom, co zde učedníci prožili, zatím nikomu nevyprávěli.
37 And it came to pass, that on the next day, when they were come down from the hill, much people met him.
Když příštího dne sestupovali z hory, vyšel jim naproti velký zástup lidí.
38 And, behold, a man of the company cried out, saying, Master, I beseech thee, look upon my son: for he is mine only child.
Z davu začal na Ježíše volat jeden muž: „Pane, prosím tě, ujmi se mého syna. Mám jen jeho.
39 And, lo, a spirit taketh him, and he suddenly crieth out; and it teareth him that he foameth again, and bruising him hardly departeth from him.
Zmocňuje se ho démon, můj syn pak křičí, u úst má pěnu a je celý zkroucený. Ten záchvat trvá dlouho a nesnadno ho přechází, strašně ho to týrá.
40 And I besought thy disciples to cast him out; and they could not.
Prosil jsem tvoje učedníky, aby mi syna uzdravili, ale nepodařilo se jim to.“
41 And Jesus answering said, O faithless and perverse generation, how long shall I be with you, and suffer you? Bring thy son hither.
Ježíš na to řekl: „Vy ale napínáte moji trpělivost. Jak dlouho vám to bude ještě trvat než uvěříte? Přiveď sem svého syna!“
42 And as he was yet a coming, the devil threw him down, and tare [him]. And Jesus rebuked the unclean spirit, and healed the child, and delivered him again to his father.
Než však k němu chlapec došel, padl k zemi v novém záchvatu. Ježíš démona vyhnal, chlapce uzdravil a předal ho otci.
43 And they were all amazed at the mighty power of God. But while they wondered every one at all things which Jesus did, he said unto his disciples,
Všichni byli tím jasným projevem Boží moci ohromeni. Lidé se ještě obdivovali Ježíšovu skutku, ale on se obrátil na své učedníky:
44 Let these sayings sink down into your ears: for the Son of man shall be delivered into the hands of men.
„Teď mne obdivují, ale uvidíte, co se mnou jednou provedou.“
45 But they understood not this saying, and it was hid from them, that they perceived it not: and they feared to ask him of that saying.
To ovšem učedníci tenkrát nechápali, ale neodvážili se ho zeptat.
46 Then there arose a reasoning among them, which of them should be greatest.
Jednou se učedníci začali dohadovat, kdo z nich je nejvýznamnější.
47 And Jesus, perceiving the thought of their heart, took a child, and set him by him,
Ježíš to postřehl, postavil před ně dítě a
48 And said unto them, Whosoever shall receive this child in my name receiveth me: and whosoever shall receive me receiveth him that sent me: for he that is least among you all, the same shall be great.
řekl: „Podle toho, jak se chováte k nejmenším, se dá usoudit, jaký vztah máte ke mně, a tak ukazujete svůj postoj k Bohu, který mne poslal. Ten nejpokornější mezi vámi je v Božích očích největší.“
49 And John answered and said, Master, we saw one casting out devils in thy name; and we forbad him, because he followeth not with us.
Ještě se ozval Jan: „Pane, viděli jsme člověka, který ve tvém jménu vyháněl démony. Snažili jsme se mu v tom zabránit, protože s námi nechodí.“
50 And Jesus said unto him, Forbid [him] not: for he that is not against us is for us.
Ježíš odpověděl: „Jen ho nechte, kdo není proti nám, je s námi.“
51 And it came to pass, when the time was come that he should be received up, he stedfastly set his face to go to Jerusalem,
Přiblížil se čas, kdy měl Ježíš zemřít, a tak nastoupit cestu vzhůru k Bohu. Uvědomil si, že proto musí do Jeruzaléma.
52 And sent messengers before his face: and they went, and entered into a village of the Samaritans, to make ready for him.
Na cestě přes samařské území poslal napřed učedníky, aby vyjednali nocleh v jedné vesnici.
53 And they did not receive him, because his face was as though he would go to Jerusalem.
Tamní obyvatelé však Židy a Jeruzalém nenáviděli a nepřijali tedy Ježíše.
54 And when his disciples James and John saw [this], they said, Lord, wilt thou that we command fire to come down from heaven, and consume them, even as Elias did?
Jakuba a Jana to rozhněvalo a řekli: „Pane, nemáme na ně svolat oheň z nebe, jako to kdysi udělal Elijáš? Ať ta vesnice shoří!“
55 But he turned, and rebuked them, and said, Ye know not what manner of spirit ye are of.
Ježíš to rozhodně odmítl: „Jak vás může něco takového napadnout? Jako byste ani nebyli moji učedníci.
56 For the Son of man is not come to destroy men’s lives, but to save [them]. And they went to another village.
Syn člověka přece nepřišel lidské životy mařit, ale zachraňovat.“Šli tedy do jiné vesnice.
57 And it came to pass, that, as they went in the way, a certain [man] said unto him, Lord, I will follow thee whithersoever thou goest.
Cestou mu řekl jeden muž: „Pane, jsem připraven tě kamkoliv následovat.“
58 And Jesus said unto him, Foxes have holes, and birds of the air [have] nests; but the Son of man hath not where to lay [his] head.
Ježíš ho však upozornil: „Lišky mají své nory, ptáci hnízda, ale já často nevím, kam se večer uložím.“
59 And he said unto another, Follow me. But he said, Lord, suffer me first to go and bury my father.
Jiného muže vyzval: „Pojď se mnou!“Ale on váhal a vymlouval se: „Dovol mi nejprve pochovat mého otce.“
60 Jesus said unto him, Let the dead bury their dead: but go thou and preach the kingdom of God.
Ježíš řekl: „Poslední službu mrtvým může vykonat kdokoliv, ale ty neotálej a kaž o Božím království, o záchraně člověka pro věčnost.“
61 And another also said, Lord, I will follow thee; but let me first go bid them farewell, which are at home at my house.
A ještě jiný řekl Ježíši: „Chci jít s tebou, ale dovol, abych se nejprve doma pořádně rozloučil.“
62 And Jesus said unto him, No man, having put his hand to the plough, and looking back, is fit for the kingdom of God.
Ježíš mu řekl: „Chce-li oráč vyorat rovnou brázdu, nemůže se ohlížet nazpátek. Kdo není ochoten jít hned, není způsobilý pro Boží království.“
