< Ecclesiastes 11 >
1 Cast thy bread upon the waters: for thou shalt find it after many days.
Pouštěj chléb svůj po vodě, nebo po mnohých dnech najdeš jej.
2 Give a portion to seven, and also to eight; for thou knowest not what evil shall be upon the earth.
Dej částku sedmi aneb i osmi, nebo nevíš, co zlého bude na zemi.
3 If the clouds be full of rain, they empty [themselves] upon the earth: and if the tree fall toward the south, or toward the north, in the place where the tree falleth, there it shall be.
Když se naplňují oblakové, déšť na zem vydávají; a když padá dřevo na poledne aneb na půlnoci, na kteréž místo padá to dřevo, tu zůstává.
4 He that observeth the wind shall not sow; and he that regardeth the clouds shall not reap.
Kdo šetří větru, nebude síti; a kdo hledí na husté oblaky, nebude žíti.
5 As thou knowest not what [is] the way of the spirit, [nor] how the bones [do grow] in the womb of her that is with child: even so thou knowest not the works of God who maketh all.
Jakož ty nevíš, která jest cesta větru, a jak rostou kosti v životě těhotné, tak neznáš díla Božího, kterýž činí všecko.
6 In the morning sow thy seed, and in the evening withhold not thine hand: for thou knowest not whether shall prosper, either this or that, or whether they both [shall be] alike good.
Hned z jitra rozsívej símě své, a u večer nedávej odpočinutí ruce své; nebo ty nevíš, co jest lepšího, to-li či ono, čili obé jednostejně dobré jest.
7 Truly the light [is] sweet, and a pleasant [thing it is] for the eyes to behold the sun:
Příjemnéť jest zajisté světlo, a milá věc očima viděti slunce;
8 But if a man live many years, [and] rejoice in them all; yet let him remember the days of darkness; for they shall be many. All that cometh [is] vanity.
A však, by mnoho let živ jsa člověk, ve všech těch veselil by se, tedy rozpomenul-li by se na dny temnosti, jak jich mnoho bude, cožkoli přeběhlo, počte za marnost.
9 Rejoice, O young man, in thy youth; and let thy heart cheer thee in the days of thy youth, and walk in the ways of thine heart, and in the sight of thine eyes: but know thou, that for all these [things] God will bring thee into judgment.
Radujž se tedy, mládenče, v mladosti své, a nechť tě obveseluje srdce tvé ve dnech mladosti tvé, a choď po cestách srdce svého, a podlé žádosti očí svých, než věz, že tě s tím se vším přivede Bůh na soud.
10 Therefore remove sorrow from thy heart, and put away evil from thy flesh: for childhood and youth [are] vanity.
Anobrž odejmi hněv od srdce svého, a odvrať zlost od těla svého; nebo dětinství a mladost jest marnost.