Psalms 88
1 O lord God of my salvation, I have cried day and night before you:
Píseň a žalm synů Chóre, přednímu zpěváku na machalat k zpívání, vyučující, složený od Hémana Ezrachitského. Hospodine, Bože spasení mého, ve dne i v noci k tobě volám.
2 Let my prayer come before you: incline your ear unto my cry;
Vstupiž před oblíčej tvůj modlitba má, nakloň ucha svého k volání mému.
Neboť jest naplněna trápeními duše má, a život můj až k hrobu se přiblížil. (Sheol h7585)
4 I am counted with them that go down into the pit: I am as a man that has no strength:
Počten jsem mezi ty, kteříž se dostávají do jámy; připodobněn jsem člověku beze vší síly.
5 Free among the dead, like the slain that lie in the grave, whom you remember no more: and they are cut off from your hand.
Mezi mrtvé jsem odložen, jako zmordovaní ležící v hrobě, na něž nezpomínáš více, kteříž od ruky tvé vyhlazeni jsou.
6 You have laid me in the low pit, in darkness, in the deeps.
Spustils mne do jámy nejzpodnější, do nejtemnějšího a nejhlubšího místa.
7 Your wrath lies hard upon me, and you have afflicted me with all your waves. (Selah)
Dolehla na mne prchlivost tvá, a vším vlnobitím svým přikvačil jsi mne. (Sélah)
8 You have put away mine acquaintance far from me; you have made me an abomination unto them: I am shut up, and I cannot come forth.
Daleko jsi vzdálil mé známé ode mne, jimž jsi mne velice zošklivil, a tak jsem sevřín, že mi nelze nijakž vyjíti.
9 Mine eye mourns by reason of affliction: LORD, I have called daily upon you, I have stretched out my hands unto you.
Zrak můj hyne trápením; na každý den vzývám tě, Hospodine, ruce své před tebou rozprostíraje.
10 Will you show wonders to the dead? shall the dead arise and praise you? (Selah)
Zdali před mrtvými učiníš zázrak? Aneb vstanou-liž mrtví, aby tě oslavovali? (Sélah)
11 Shall your loving kindness be declared in the grave? or your faithfulness in destruction?
I zdali bude ohlašováno v hrobě milosrdenství tvé, a pravda tvá v zahynutí?
12 Shall your wonders be known in the dark? and your righteousness in the land of forgetfulness?
Zdaliž v známost přichází ve tmách div tvůj, a spravedlnost tvá v zemi zapomenutí?
13 But unto you have I cried, O LORD; and in the morning shall my prayer prevent you.
Já pak, Hospodine, k tobě volám, a každého jitra předchází tě modlitba má.
14 LORD, why cast you off my soul? why hide you your face from me?
Pročež, ó Hospodine, zamítáš mne, a tvář svou skrýváš přede mnou?
15 I am afflicted and ready to die from my youth up: while I suffer your terrors I am distracted.
Ztrápený jsem, jako hned maje umříti od násilí; snáším hrůzy tvé, a děsím se.
16 Your fierce wrath goes over me; your terrors have cut me off.
Hněv tvůj přísný na mne se obořil, a hrůzy tvé krutě sevřely mne.
17 They came round about me daily like water; they compassed me about together.
Obkličují mne jako voda, na každý den obstupují mne hromadně.
18 Lover and friend have you put far from me, and mine acquaintance into darkness.
Vzdálil jsi ode mne přítele a tovaryše, a známým svým jsem ve tmě.
