< Proverbs 19 >
1 Better is the poor that walks in his integrity, than he that is perverse in his lips, and is a fool.
Lepší jest chudý, jenž chodí v upřímnosti své, nežli převrácený ve rtech svých, kterýž jest blázen.
2 Also, that the soul be without knowledge, it is not good; and he that hastes with his feet sins.
Jistě že bez umění duši není dobře, a kdož jest kvapných noh, hřeší.
3 The foolishness of man perverts his way: and his heart frets against the LORD.
Bláznovství člověka převrací cestu jeho, ačkoli proti Hospodinu zpouzí se srdce jeho.
4 Wealth makes many friends; but the poor is separated from his neighbour.
Statek přidává přátel množství, ale chudý od přítele svého odloučen bývá.
5 A false witness shall not be unpunished, and he that speaks lies shall not escape.
Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, neuteče.
6 Many will implore the favour of the prince: and every man is a friend to him that gives gifts.
Mnozí pokoří se před knížetem, a každý jest přítel muži štědrému.
7 All the brethren of the poor do hate him: how much more do his friends go far from him? he pursues them with words, yet they are lacking to him.
Všickni bratří chudého v nenávisti jej mají; čím více přátelé jeho vzdalují se od něho! Když volá za nimi, není jich.
8 He that gets wisdom loves his own soul: he that keeps understanding shall find good.
Ten, kdož miluje duši svou, nabývá moudrosti, a ostříhá opatrnosti, aby nalezl dobré.
9 A false witness shall not be unpunished, and he that speaks lies shall perish.
Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, zahyne.
10 Delight is not suitable for a fool; much less for a servant to have rule over princes.
Nesluší na blázna rozkoš, a ovšem, aby služebník nad knížaty panoval.
11 The discretion of a man defers his anger; and it is his glory to pass over a transgression.
Rozum člověka zdržuje hněv jeho, a čest jeho jest prominouti provinění.
12 The king's wrath is as the roaring of a lion; but his favour is as dew upon the grass.
Prchlivost královská jako řvání mladého lva jest, a ochotnost jeho jako rosa na bylinu.
13 A foolish son is the calamity of his father: and the contentions of a wife are a continual dropping.
Trápení otci svému jest syn bláznivý, a ustavičné kapání žena svárlivá.
14 House and riches are the inheritance of fathers: and a prudent wife is from the LORD.
Dům a statek jest po rodičích, ale od Hospodina manželka rozumná.
15 Slothfulness casts into a deep sleep; and an idle soul shall suffer hunger.
Lenost přivodí tvrdý sen, a duše váhavá lačněti bude.
16 He that keeps the commandment keeps his own soul; but he that despises his ways shall die.
Ten, kdož ostříhá přikázaní, ostříhá duše své; ale kdož pohrdá cestami svými, zahyne.
17 He that has pity upon the poor lends unto the LORD; and that which he has given will he pay him again.
Kdo uděluje chudému, půjčuje Hospodinu, a onť za dobrodiní jeho odplatí jemu.
18 Chasten your son while there is hope, and let not your soul spare for his crying.
Tresci syna svého, dokudž jest o něm naděje, a k zahynutí jeho neodpouštěj jemu duše tvá.
19 A man of great wrath shall suffer punishment: for if you deliver him, yet you must do it again.
Veliký hněv ukazuj, odpouštěje trestání, proto že poněvadž odpouštíš, potom více trestati budeš.
20 Hear counsel, and receive instruction, that you may be wise in your latter end.
Poslouchej rady, a přijímej kázeň, abys vždy někdy moudrý byl.
21 There are many devices in a man's heart; nevertheless the counsel of the LORD, that shall stand.
Mnozí úmyslové jsou v srdci člověka, ale uložení Hospodinovo toť ostojí.
22 The desire of a man is his kindness: and a poor man is better than a liar.
Žádaná věc člověku jest dobře činiti jiným, ale počestnější jest chudý než muž lživý.
23 The fear of the LORD tends to life: and he that has it shall abide satisfied; he shall not be visited with evil.
Bázeň Hospodinova k životu. Takový jsa nasycen, bydlí, aniž neštěstím navštíven bývá.
24 A slothful man hides his hand in his bosom, and will not so much as bring it to his mouth again.
Lenivý schovává ruku svou za ňadra, ani k ústům svým jí nevztáhne.
25 Strike a scorner, and the simple will beware: and reprove one that has understanding, and he will understand knowledge.
Ubí posměvače, ať se hlupec dovtípí; a potresci rozumného, ať porozumí umění.
26 He that wastes his father, and chases away his mother, is a son that causes shame, and brings reproach.
Syn, kterýž hanbu a lehkost činí, hubí otce, a zahání matku.
27 Cease, my son, to hear the instruction that causes to go astray from the words of knowledge.
Přestaň, synu můj, poslouchati učení, kteréž od řečí rozumných odvozuje.
28 An ungodly witness scorns judgment: and the mouth of the wicked devours iniquity.
Svědek nešlechetný posmívá se soudu, a ústa bezbožných přikrývají nepravost.
29 Judgments are prepared for scorners, and stripes for the back of fools.
Nebo na posměvače hotoví jsou nálezové, a rány na hřbet bláznů.