Matthew 22
1 And Jesus answered and spoke unto them again by parables, and said,
Ježíš jim vyprávěl další příběh:
2 The kingdom of heaven is like unto a certain king, which made a marriage for his son,
„Když Bůh nabízí účast ve svém království, je jako král, který připravil velkou hostinu při svatbě svého syna.
3 And sent forth his servants to call them that were bidden to the wedding: and they would not come.
Pozvaných bylo mnoho, ale když pro ně přišli královi poslové, odmítli pozvání.
4 Again, he sent forth other servants, saying, Tell them which are bidden, Behold, I have prepared my dinner: my oxen and my fatlings are killed, and all things are ready: come unto the marriage.
Král k nim poslal ještě jednou se vzkazem: ‚Je pro vás připravena bohatá hostina, přijďte!‘
5 But they made light of it, and went their ways, one to his farm, another to his merchandise:
Ale pozvaní to vůbec nebrali vážně. Jeden šel za prací na své pole, jiný za obchodem, někteří se dokonce králových poslů zmocnili, ztýrali je a několik jich zabili.
6 And the remnant took his servants, and pleaded them spitefully, and slew them.
7 But when the king heard thereof, he was angry: and he sent forth his armies, and destroyed those murderers, and burned up their city.
To krále popudilo, poslal vojsko, dal ty ukrutníky pobít a město vypálit.
8 Then says he to his servants, The wedding is ready, but they which were bidden were not worthy.
Potom řekl svým poslům: ‚Hostina je připravena, ale svatební hosté jí nebyli hodni.
9 Go all of you therefore into the highways, and as many as all of you shall find, bid to the marriage.
Jděte na rozcestí a pozvěte na svatbu každého, koho potkáte.‘
10 So those servants went out into the highways, and gathered together all as many as they found, both bad and good: and the wedding was furnished with guest.
Poslové tedy šli a přivedli všechny, které našli, ubohé i slušné, takže svatební síň se zaplnila.
11 And when the king came in to see the guest, he saw there a man which had not on a wedding garment:
Když vstoupil král, aby hosty přivítal, uviděl jednoho, který nepřijal svatební oděv.
12 And he says unto him, Friend, how came you in here not having a wedding garment? And he was speechless.
Řekl mu: ‚Člověče, jak jsi se odvážil vejít bez svatebních šatů?‘On mlčel.
13 Then said the king to the servants, Bind him hand and foot, and take him away, and cast him into outer darkness, there shall be weeping and gnashing of teeth.
Král pak rozkázal sluhům: ‚Svažte ho a vyhoďte ven do tmy, kde bude jen nářek a utrpení.
14 For many are called, but few are chosen.
Mnoho je pozvaných, ale těch, kteří skutečně vejdou, je málo.‘“
15 Then went the Pharisees, and took counsel how they might entangle him in his talk. (logos)
Farizejové se sešli, aby se domluvili na taktice, jak Ježíše chytit do léčky. Chtěli ho vyprovokovat k slovům, kterých by pak mohli použít k obžalobě.
16 And they sent out unto him their disciples with the Herodians, saying, Master, we know that you are true, and teach the way of God in truth, neither care you for any man: for you regard not the person of men.
Poslali k němu své žáky spolu s Herodovými stoupenci a ti řekli: „Mistře, víme, že jsi čestný a že pravdivě učíš cestě k Bohu, bez ohledu na to, jaké kdo má postavení.
17 Tell us therefore, What think you? Is it lawful to give tribute unto Caesar, or not?
Řekni nám: Je správné odvádět římské vládě daň?“
18 But Jesus perceived their wickedness, and said, Why tempt all of you me, all of you hypocrites?
Ježíš však prohlédl jejich zlý úmysl. „Vy pokrytci!“zvolal. „Proč se mne snažíte nachytat takovými otázkami?
19 Show me the tribute money. And they brought unto him a penny.
Ukažte mi minci!“Oni mu podali denár.
20 And he says unto them, Whose is this image and superscription?
„Čí obraz a jméno je na něm vyraženo?“
21 They say unto him, Caesar's. Then says he unto them, Render therefore unto Caesar the things which are Caesar's; and unto God the things that are God's.
„Císaře, “odpověděli. On jim na to řekl: „Co je tedy císařovo, dávejte císaři, a co je Boží, dávejte Bohu.“
22 When they had heard these words, they marvelled, and left him, and went their way.
Zaskočeni tou odpovědí, odešli.
23 The same day came to him the Sadducees, which say that there is no resurrection, and asked him,
Také za ním přišli saducejové, kteří tvrdí, že vzkříšení z mrtvých je nemožné. Předložili mu nepravděpodobný příběh:
24 Saying, Master, Moses said, If a man die, having no children, his brother shall marry his wife, and raise up seed unto his brother.
„Mistře, v Mojžíšově zákoně čteme, že svobodný švagr je povinen vzít si bezdětnou vdovu po svém bratru, aby v dětech zachoval bratrovo jméno.
25 Now there were with us seven brethren: and the first, when he had married a wife, deceased, and, having no issue, left his wife unto his brother:
U nás se vyskytl tento případ: Bylo sedm bratrů. První z nich se oženil a potom jako bezdětný zemřel, takže jeho žena se stala manželkou druhého bratra.
26 Likewise the second also, and the third, unto the seventh.
Tento bratr také zemřel bez dětí, a tak se opakovalo u druhého, třetího – a nakonec u všech sedmi bratrů.
27 And last of all the woman died also.
Poslední ze všech zemřela i ta žena.
28 Therefore in the resurrection whose wife shall she be of the seven? for they all had her.
Kterému z těch bratrů bude patřit po vzkříšení? Byla přece manželkou všech sedmi!“
29 Jesus answered and said unto them, All of you do go astray, not knowing the scriptures, nor the power of God.
Ježíš odpověděl: „Mluvíte nesmysly, protože neznáte ani Písmo ani Boží moc.
30 For in the resurrection they neither marry, nor are given in marriage, but are as the angels of God in heaven.
Po vzkříšení zaniknou tělesné vztahy. Lidé nebudou žít v manželství, ale budou tvořit Boží rodinu.
31 But as concerning the resurrection of the dead, have all of you not read that which was spoken unto you by God, saying,
A pokud jde o vzkříšení z mrtvých, pak čtěte pozorně Písmo. Jak nazývá Bůh sám sebe?
32 I am the God of Abraham, and the God of Isaac, and the God of Jacob? God is not the God of the dead, but of the living.
Bůh Abrahamův, Izákův a Jákobův. On není Bohem mrtvých, ale živých.“
33 And when the multitude heard this, they were astonished at his doctrine.
Tyto Ježíšovy odpovědi udělaly na lidi hluboký dojem.
34 But when the Pharisees had heard that he had put the Sadducees to silence, they were gathered together.
Farizejové se doslechli, jak Ježíš umlčel saduceje.
35 Then one of them, which was a lawyer, asked him a question, tempting him, and saying,
Pověřili jednoho ze svých vykladačů Písma, aby ho vyzkoušel:
36 Master, which is the great commandment in the law?
„Mistře, které přikázání je v zákoně nejvýznamnější?“
37 Jesus said unto him, You shall love the Lord your God with all your heart, and with all your soul, and with all your mind.
Ježíš mu odpověděl: „ ‚Miluj Pána, svého Boha, celým srdcem, duší i myslí.‘
38 This is the first and great commandment.
To je první a nejdůležitější přikázání.
39 And the second is like unto it, You shall love your neighbour as yourself.
Druhé v pořadí důležitosti je toto: ‚Miluj svého bližního jako sám sebe.‘
40 On these two commandments hang all the law and the prophets.
Na těch dvou přikázáních stojí celý Mojžíšův zákon a odkaz proroků.“
41 While the Pharisees were gathered together, Jesus asked them,
Potom Ježíš, obklopen farizeji, se jich zeptal:
42 Saying, What think all of you of Christ? whose son is he? They say unto him, The son of David.
„Co si myslíte o Kristu? Čí je to syn?“Odpověděli: „Davidův.“
43 He says unto them, How then does David in spirit (pneuma) call him Lord, saying,
On na to řekl: „Jak by mohl David svého vlastního potomka nazývat Pánem? Vždyť o něm z podnětu Ducha svatého píše v žalmu:
44 The LORD said unto my Lord, Sit you on my right hand, till I make your enemies your footstool?
‚Bůh řekl mému Pánu: Seď po mé pravici, dokud ti nepodložím tvé nepřátele k nohám.‘
45 If David then call him Lord, how is he his son?
Jestliže ho tedy David nazývá svým Pánem, jak může být jeho synem?“
46 And no man was able to answer him a word, (logos) neither durst any man from that day forth ask him any more questions.
Na to nikdo nedovedl odpovědět a už se mu neodvážili klást další otázky.
