Job 16
1 Then Job answered and said,
A odpovídaje Job, řekl:
2 I have heard many such things: miserable comforters are all of you all.
Slyšel jsem již podobných věcí mnoho; všickni vy nepříjemní jste těšitelé.
3 Shall vain words have an end? or what emboldens you that you answer?
Bude-liž kdy konec slovům povětrným? Aneb co tě popouzí, že tak mluvíš?
4 I also could speak as all of you do: if your soul were in my soul's position, I could heap up words against you, and shake mine head at you.
Zdaliž bych já tak mluviti mohl, jako vy, kdybyste byli na místě mém? Shromažďoval-li bych proti vám slova, aneb potřásal na vás hlavou svou?
5 But I would strengthen you with my mouth, and the moving of my lips should subside your grief.
Nýbrž posiloval bych vás ústy svými, a otvírání rtů mých krotilo by bolest.
6 Though I speak, my grief is not subsided: and though I forbear, what am I eased?
Buď že mluvím, neumenšuje se bolesti mé, buď že tak nechám, neodchází ode mne.
7 But now he has made me weary: you have made desolate all my company.
Ale ustavičně zemdlívá mne; nebo jsi mne, ó Bože, zbavil všeho shromáždění mého.
8 And you have filled me with wrinkles, which is a witness against me: and my leanness rising up in me bears witness to my face.
A vrásky jsi mi zdělal; což mám za svědka, ano patrná na mně hubenost má na tváři mé to osvědčuje.
9 He tears me in his wrath, who hates me: he gnashes upon me with his teeth; mine enemy sharpens his eyes upon me.
Prchlivost jeho zachvátila mne, a vzal mne v nenávist, škřipě na mne zuby svými; jako nepřítel můj zaostřil oči své na mne.
10 They have gaped upon me with their mouth; they have smitten me upon the cheek reproachfully; they have gathered themselves together against me.
Rozedřeli na mne ústa svá, potupně mne poličkujíce, proti mně se shromáždivše.
11 God has delivered me to the ungodly, and turned me over into the hands of the wicked.
Vydal mne Bůh silný nešlechetníku, a v ruce bezbožných uvedl mne.
12 I was at ease, but he has broken me asunder: he has also taken me by my neck, and shaken me to pieces, and set me up for his mark.
Pokoje jsem užíval, však potřel mne, a uchopiv mne za šíji mou, roztříštil mne, a vystavil mne sobě za cíl.
13 His archers compass me round about, he cleaves my reins asunder, and does not spare; he pours out my gall upon the ground.
Obklíčili mne střelci jeho, rozťal ledví má beze vší lítosti, a vylil na zem žluč mou.
14 He breaks me with breach upon breach, he runs upon me like a giant.
Ranil mne ranou na ránu, outok učinil na mne jako silný.
15 I have sewed sackcloth upon my skin, and defiled my horn in the dust.
Žíni jsem ušil na zjízvenou kůži svou, a zohavil jsem v prachu sílu svou.
16 My face is foul with weeping, and on my eyelids is the shadow of death;
Tvář má oduřavěla od pláče, a na víčkách mých stín smrti jest.
17 Not for any injustice in mine hands: also my prayer is pure.
Ne pro nějaké bezpraví v rukou mých; nebo i modlitba má čistá jest.
18 O earth, cover not you my blood, and let my cry have no place.
Ó země, nepřikrývej krve mé, a nechť nemá místa volání mé.
19 Also now, behold, my witness is in heaven, and my record is on high.
Aj, nyní jestiť i v nebesích svědek můj, svědek můj, pravím, jest na výsostech.
20 My friends scorn me: but mine eye pours out tears unto God.
Ó mudráci moji, přátelé moji, k Bohuť slzí oko mé.
21 O that one might plead for a man with God, as a man pleads for his neighbour!
Ó by lze bylo muži v hádku s ním se vydati, jako synu člověka s přítelem svým.
22 When a few years are come, then I shall go the way whence I shall not return.
Nebo léta mně odečtená přicházejí, a cestou, kterouž se zase nenavrátím, již se beru.
